16Ad 11/2013-15
U S N E S E N Í
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce A. K., trvale bytem D., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 16.1.2013 proti rozhodnutí žalované ze dne 12.11.2012 č.j. X o starobní důchod,
t a k t o :
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Soud upozorňuje, že řízení je upraveno soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb. v platném znění, dále jen s.ř.s.) a pro návrh na přezkoumání rozhodnutí je stanoven termín žaloba, účastníci jsou označováni žalobce a žalovaný.
Krajskému soudu v Plzni byla dne 1.2.2013 prostřednictvím ČSSZ doručena žaloba žalobce ze dne 16.1.2013 proti jejímu rozhodnutí ze dne 12.11.2012 č.j. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobce a zároveň potvrzeno rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 5.9.2012, jímž byl žalobci přiznán od 13.6.2009 starobní důchod podle § 29 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve výši 11.921,-Kč měsíčně, který od lednové splátky 2012 činí 12.326,-Kč měsíčně; k žalobě byla připojena kopie napadeného rozhodnutí a další dvě listiny z 10.4.2002.
Dle § 64 s.ř.s. a § 103 o.s.ř. (občanský soudní řád – zákon č. 99/1963 Sb.) přihlíží soud kdykoliv za řízení k tomu, jsou-li splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Mezi ně patří mimo jiné i podmínka zákonem předepsaného způsobu zahájení řízení a náležitosti návrhu na zahájení řízení, jakož i včasnost podání žaloby.
Podle § 72 odst. 1 s.ř.s. lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s.ř.s.). Dle § 69 s.ř.s. je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla.
Správní soudnictví se opírá o dvě základní zásady (vedle řady dalších), a to zásadu dispoziční a zásadu koncentrace řízení. První z nich předurčuje nejen způsob zahájení řízení, ale také to, kdo vymezuje předmět řízení a kdo je tímto předmětem řízení oprávněn nakládat. Takovým subjektem je v soudním přezkumu správního rozhodnutí vždy navrhovatel, v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního s.ř.s. označovaný jako žalobce. V dispozici žalobce je pak nejen rozsah vlastního přezkumu ve smyslu výroku rozhodnutí, které napadá, a žalobních bodů, tedy důvodů, ze kterých výroky napadá, ale také výrok, jehož vydání od soudu vyžaduje. Podstatou v pořadí druhé koncentrační zásady řízení je obecné vymezení určitého časového úseku či fáze řízení pro provedení určitých procesních úkonů s negativním dopadem na účastníka řízení pro případ, že takové úkony učiní později, nelze k nim již přihlédnout.
Dle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.
Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci by se jednalo o stav ke dni 12.11.2012, pokud by žalobce podal včasnou žalobu k věcně a místně příslušenému krajskému soudu, v jehož obvodu má bydliště, tedy zdejšímu soudu.
Žalobce sice žalobu datovanou 16.1.2013 sepsal v zákonné dvouměsíční lhůtě a adresoval ji příslušnému soudu v ČR prostřednictvím napadené ČSSZ v Praze, ale podal ji osobně u Okresní správy sociálního zabezpečení Domažlice (dále jen OSSZ) dne 17.1.2013 a ta ji ještě téhož dne odeslala ČSSZ, Křížová 25, 225 08 Praha 5, které byla doručena dne 18.1.2013 a poté byla dne 30.1.2013 zaslána zdejšímu soudu, jemuž byla doručena dne 1.2.2013. Následně k žádosti zdejšího soudu dne 11.2.2013 ČSSZ sdělila, že napadené rozhodnutí ze dne 12.11.2012 žalobce převzal dne 23.11.2012 a zároveň připojila i kopii předmětné dodejky.
Vzhledem k tomu, že žalobci bylo napadené rozhodnutí ze dne 12.11.2012 doručeno dne 23.11.2012, konec dvouměsíční lhůty k podání žaloby připadl na středu 23.1.2013, což byl poslední den lhůty pro podání žaloby dle § 72 odst. 1 s.ř.s., ale žalovanou byla zdejšímu soudu žaloba zaslána až dne 30.1.2013, tj. až po marném uplynutí dvouměsíční lhůty k podání žaloby, tudíž žaloba byla podána opožděně. (Pouze do 31.12.2011 byla uvedena v § 72 odst. 1 s.ř.s. i věta druhá: Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje.) Jelikož ČSSZ není provozovatelem poštovních služeb ani není doručujícím orgánem (§ 48 o.s.ř.), tudíž skutečnost, že žaloba žalobce byla zaslána zdejšímu soudu až dne 30.1.2013, tedy po uplynutí zákonné lhůty, jde k tíži žalobce, protože záleželo pouze na něm, jaký zvolí způsob doručení žaloby soudu.
S ohledem na shora uvedené rozhodné skutečnosti, kdy žaloba byla podána opožděně, soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. (výrok I. usnesení)
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta (výrok II. usnesení).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Plzni dne 18. března 2013
JUDr. Alena Hocká
samosoudkyně