72Ad 55/2012-26

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobkyně H. N., bytem S. 191, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, k žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 8. 2012, č. j. XXX, ve věci invalidního důchodu,

                              t a k t o :

 I. Rozhodnutí žalované ze dne 10. 8. 2012, č. j. XXX, s e   r u š í   a věc  s e  žalované  v r a c í   k dalšímu řízení.

 II. Žalobkyni se náhrada nákladů  nepřiznává.

 III. Žalovaná  nemá právo na náhradu nákladů řízení.

           O d ů v o d n ě n í:

 [1] Žalobkyně podala v zákonné lhůtě proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované žalobu, ve které namítala, že od 6. 4. 1983 byla plně invalidní pro těžké astma bronchiale, její zdravotní stav se nezlepšil, ale naopak se zhoršuje, mívá noční, klidové i námahové dušnosti, silné dušnosti má i při změnách počasí, což ji velmi těžce omezuje v životě. Žalobkyně pravidelně chodí na kontroly na plicní ambulanci a užívá léky dle rozpisu lékaře. Aktuální zhoršení je vždy upraveno medikací, tj. zvýšením vdechových kortikoidů, inhalací, popř. přidáním jiných léků. Asi 14 let má žalobkyně poruchy vidění, špatně se orientuje v prostoru, v šeru, ve tmě, při umělém osvětlení, v neznámém prostředí se nemůže pohybovat bez doprovodu, má degenerativní onemocnění očí.

 [2] Žalovaná ve vyjádření k žalobě sdělila, že byla při rozhodování vázána posouzením invalidity posudkovými lékaři a navrhla k důkazu posudek PK MPSV.

[3] Krajský soud požádal o přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí (dále i „PK MPSV“) v Ostravě, která toto učinila a soudu zaslala posudek ze dne 7. 2. 2013.

 [4] Krajský soud  provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 22. 5. 2012, podle něhož náleží žalobkyni namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně invalidní důchod druhého stupně, s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Jeseník ze dne 7. 5. 2012 žalobkyně byla invalidní v druhém stupni, protože u ní nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokles její pracovní schopnosti pouze o 60 %. Toto posouzení potvrdil i lékař žalované v námitkovém řízení.

 [5] Dále soud vzal za prokázané, že u žalobkyně se k datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo astma bronchiale perzistující (dle zpráv z ambulance v roce 2012) od lehkého po těžký stupeň a chronická obstrukční plicní nemoc. Astma je léčeno. V září 2012 je astma dekompenzované s nutností přechodného užívání Prednisonu a doporučovanou léčbou za hospitalizace, kterou z finančních důvodů žalobkyně neakceptovala. Kortikoidy užívala žalobkyně naposled v roce 2007. Dle spirometrie jde u žalobkyně o lehkou až těžkou obstrukční ventilační poruchu dle aktuálního stavu. Postižení žalobkyně odpovídá kapitole X oddílu B položce 3c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Pokles pracovní schopnosti vyhodnotila posudková komise na horní hranici stanoveného rozmezí, tj. z 50 - 60 % o 60 % a z důvodu výrazného postižení zorného pole obou očí komise tuto hodnotu navýšila o dalších 10 % na celkových 70 %. Příznaky podle citované položky písm. d) nebyl u žalobkyně shledány. Posudková komise uvedla i pracovní rekomandaci pro žalobkyni.

 [6] K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně byla invalidní ve třetím stupni podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb, o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %, a to bez přerušení, od oduznání třetího stupně invalidity. Toto se podává z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Ostravě ze dne 7. 2. 2013.

 [7] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Ostravě ze dne 7. 2. 2013, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.

 [8] Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku                  na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV v Ostravě. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku posudkové komise MPSV pro jeho přesvědčivé odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal.

[9] Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

[10] Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a)                  nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b)                  nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c)                              nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

 [11] Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

[12] Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

 [13] Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud               ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

 [14] Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

 [15] Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu pracovní schopnosti žalobkyně nejméně o 70 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní ve třetím stupni, a to od oduznání třetího stupně invalidity, tedy i k datu vydání napadeného rozhodnutí.

 [16] Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně je invalidní ve třetím stupni od oduznání tohoto stupně invalidity, tj. bez přerušení.

 [17] Úspěšná žalobkyně se náhrady nákladů řízení výslovně vzdala, proto jí je soud nepřiznal. Žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s. ř. s., § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

P o u č e n í :

 Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Olomouci dne 26. 2. 2013

JUDr. Martina Radkova

   samosoudkyně