22 A 6/2011 – 28 |
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce M. V., zastoupeného Mgr. Pavlem Švestákem, advokátem AK JUDr. Sedláček & Švesták, Starobranská 4, Šumperk, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 30.11.2010 č.j. KUOK 116114/2010, ve věci zadržení řidičského průkazu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Mohelnice ze dne 26.7.2010 č.j. OD/22452-10/3206-2010/Medm, jímž bylo rozhodnuto o zadržení řidičského průkazu žalobci.
V žalobě namítl, že:
1) není zřejmé, zda rozhodnutí správního orgánu 1. stupně bylo vydáno 26.7. nebo 27.7.2010;
2) rozhodnutí správního orgánu 1. stupně neobsahuje ani jednu z obligatorních náležitostí podle § 68 odst.3 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), takže je nepřezkoumatelné. Žalovaný to měl vyhodnotit z úřední povinnosti;
3) správní orgán 1. stupně nevyčkal konce lhůty, kterou stanovil žalobci pro seznámení se s podklady a pro vyjádření a rozhodl předčasně. Žalovaný uznal tuto námitku žalobce jen částečně, když ji bagatelizoval;
4) žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí hodnotí jako důkaz záznam o odnětí řidičského průkazu žalobci a souhlas státního zástupce, přičemž podle žalobce se nejednalo o důkazy ve smyslu § 50 – 51 správního řádu, jednalo se tedy o nezákonné důkazy;
5) ze spisu se nepodává spolehlivě, zda, kým, jak bylo doručeno správnímu orgánu 1. stupně oznámení o zadržení řidičského průkazu. Podle žalobce bylo se spisem manipulováno, navíc v době nahlížení 6.8.2010 nebyl vyhotoven spisový přehled;
6) nebyly splněny podmínky pro zadržení řidičského průkazu, když proti žalobci nebylo vedeno trestní ani přestupkové řízení.
Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K jednotlivým žalobním bodům uvedl:
3) pochybení správního orgánu 1. stupně označil za administrativní a v rozhodnutí tento názor odůvodnil;
4) jde o subjektivní názor žalobce, který nemá oporu v uvedených ustanoveních správního řádu;
6) námitka nemá oporu v zákoně č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu).
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Z obsahu správního spisu soud zjistil, že rozhodnutí správního orgánu 1. stupně je datováno 26.7.2010, bylo doručováno poštou (žalobce si jej převzal 28.7.2010). Žalovaný uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že prvostupňové rozhodnutí bylo vypraveno 27.7.2010.
Podle § 71 odst.2 písm. a) správního řádu, vydáním rozhodnutí se rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:".
Vydáním rozhodnutí se tedy – zkráceně – rozumí jeho vypravení, v daném případě dne 27.7.2010. Tím je zodpovězena otázka žalobce uvedená v 1. žalobním bodě, ovšem soud podotýká, že mu není zcela zřejmé, zda a jakou souvislost to má s případným porušením práv žalobce. Žalobní námitka 1 je tedy nedůvodná.
Podle § 68 odst.3 správního řádu, v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.
Z obsahu správního spisu soud zjistil, že správní orgán 1. stupně v odůvodnění rozhodnutí nejprve vymezil skutek (dne 15.7.2010 řídil žalobce v konkretizovaném místě konkrétní osobní motorové vozidlo, přehlédl chodce, který vedl při pravém okraji vozovky jízdní kolo, došlo ke střetu a těžkému zranění chodce. Rovněž došlo ke zranění spolujezdkyně ve vozidle.), poté vyvodil závěr, že žalobce je tedy důvodně podezřelý, že bezprostředně před zadržením řidičského průkazu zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví. Odůvodnění pokračuje konstatováním, že žalobci byl policistou zadržen řidičský průkaz a to bylo oznámeno správnímu orgánu. V odůvodnění jsou rovněž citována odpovídající ustanovení zákona o silničním provozu. Žalovaný se v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval dále podkladem – souhlasem státního zástupce (udělen 20.7.2010) a podrobně argumentoval, proč nepokládá rozhodnutí správního orgánu 1. stupně za nepřezkoumatelné.
Ačkoli je odůvodnění rozhodnutí správního orgánu 1. stupně stručné, jsou v něm uvedeny konkrétní důvody, na základě kterých správní orgán rozhodl o zadržení řidičského průkazu žalobci. S podklady pro rozhodnutí se vypořádává jak orgán prvostupňový (oznámení policie), tak žalovaný (souhlas státního zástupce). Žalobce v řízení před správním orgánem 1. stupně nepodával návrhy a námitky (k této otázce se soud vyjádří také níže u žalobního bodu 3), takže odůvodnění rozhodnutí správního orgánu 1. stupně jejich vypořádání logicky nemůže obsahovat. Je třeba na tomto místě zdůraznit obecnou zásadu jednotnosti správního řízení - řízení v 1. stupni a odvolací řízení představují jeden celek. Odvolací správní orgán proto může odstranit vady odůvodnění rozhodnutí správního orgánu 1. stupně tím, že odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí doplní svým odůvodněním. Takto může odvolací správní orgán postupovat za podmínky, že výroková část rozhodnutí správního orgánu 1. stupně je v souladu s právními předpisy i věcně správná, odůvodnění nicméně obsahuje určité rozpory, které ne zcela odpovídají obsahu výrokové části a které lze odstranit pomocí podkladů rozhodnutí obsažených ve spise (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.2.2013 č.j. 6 Ads 134/2012, dostupný na www.nssoud.cz). Krajský soud proto uzavírá, že nepovažuje odůvodnění rozhodnutí správního orgánu 1. stupně za nepřezkoumatelné. Žalobní námitka 2 je tedy nedůvodná.
Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobci plynula lhůta stanovená správním orgánem 1. stupně k seznámení se s podklady a pro vyjádření až do 29.7.2010, ale prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno již 27.7.2010. Tuto chybu uznal i žalovaný (srov. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně včasné odvolání s konkrétními odvolacími námitkami, o odvolání bylo věcně rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného.
Krajský soud tedy ve shodě s žalobcem uvádí, že v řízení před správním orgánem 1. stupně došlo k vadě, avšak – stejně jako již výše – uzavírá, že tato vada neměla za následek porušení práv žalobce, který podal řádný opravný prostředek ve věci a o jeho odvolacích námitkách bylo řádně rozhodnuto žalovaným. Ostatně i zde žalobce netvrdil v žalobě žádné konkrétní důsledky namítaného procesního pochybení. Řízení ve správním soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční a od žalobce, který vymezuje hranice soudního přezkumu, se oprávněně žádá procesní zodpovědnost. Soud za něj nesmí nahrazovat jeho projev vůle. Žalobní námitka 3 je tedy nedůvodná.
Podle § 50 odst.1 správního řádu, podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé.
Listiny, které žalobce uvedl ve 4. žalobní námitce (oznámení policie a souhlas státního zástupce), jsou podklady od jiných orgánů, nikoli důkazy ve smyslu § 51 až § 56 správního řádu. Ve správním řízení vedeném s žalobcem neproběhlo žádné dokazování, nedošlo k použití žádných nezákonných důkazů. Žalobní námitka 4 je tedy nedůvodná.
Z obsahu správního spisu soud zjistil, že oznámení policie o zadržení řidičského průkazu žalobci má v záhlaví uveden jako adresáta Městský úřad Zábřeh, bylo doručováno poštou, a to na adresu Městského úřadu Mohelnice (tedy správního orgánu 1. stupně), kam bylo podle otisku razítka tohoto orgánu doručeno 20.7.2010. Dále se ze spisu podává, že dne 6.8.2010 nahlížel do spisu zástupce žalobce. Úřední záznam o tom ani jiná součást spisu neobsahuje žádnou zmínku o případných námitkách zástupce žalobce k čemukoliv. Správní spis Městského úřadu Mohelnice je vybaven spisovým přehledem (č.l. 1 24, což odpovídá jednotlivým listům v tomto spise).
Na rozdíl od žalobce má krajský soud zato, že ze spisu se podává spolehlivě, zda, kým a jak bylo doručeno správnímu orgánu 1. stupně oznámení o zadržení řidičského průkazu : bylo to poštou, v souladu s adresou uvedenou na doručovací obálce. Na tom nemůže nic změnit ani chybné uvedení správního orgánu v záhlaví samotného oznámení. Pokud jde o spisový přehled, žalobce ke svému tvrzení nenavrhl žádný důkazní prostředek a stav spisu, jak bylo soudu předložen, se s tvrzením žalobce neshoduje. Krajský soud, opakovaně jako již při vypořádání předchozích námitek, zdůrazňuje, že ani zde žalobce neprozradil soudu, jakou konkrétní újmu na svých právech spojuje s tvrzenými nedostatky. Žalobní námitka 5 je tedy nedůvodná.
Podle § 118b odst.1 věty prvé zákona o silniční dopravě, policista je oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zadržet řidičský průkaz.
Podle § 118a odst.1 písm. a) zákona o silniční dopravě, policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen "technický prostředek") nebo odtažením vozidla, jestliže řidič je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví.
Podle § 118c odst.1 věty prvé zákona o silničním provozu, obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu; jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce.
Podmínky pro rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu žalobci byly v souladu s výše uvedeným tyto :
- podezření, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,
- předchozí souhlas státního zástupce.
Obě tyto podmínky byly v případě žalobce splněny. Ze zákona o silničním provozu ani z jiného právního předpisu nevyplývá, že by v době rozhodování o zadržení řidičského průkazu muselo již být vedeno trestní či přestupkové řízení. Žalobní námitka 6 je tedy nedůvodná.
Na okraj považuje soud za vhodné zmínit se ještě o části žaloby na str. 4 (druhý odstavec). Zde žalobce uvádí své pochybnosti o tom, zda bylo vůbec správními orgány rozhodováno v jeho věci, s tím, že žalobu tudíž podává z procesní opatrnosti. Soud nesdílí žalobcovy pochybnosti, proto přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které jeho vydání předcházelo, a s odkazem na vše výše uvedené uzavírá, že žaloba není důvodná a byla podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta.
O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu nevznikly náklady nad jeho běžnou úřední činnost.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
V Ostravě dne 14. února 2013
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu