Číslo jednací: 9A 322/2011 - 28-29

 

 

[OBRÁZEK]

 

 

 

 

 

 

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobce: N. V. T. T., zast. Mgr. Ilonou Sedlákovou, advokátkou se sídlem Brno, Příkop 8,  proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o žalobě ze dne 19.12.2011 na ochranu proti nečinnosti správního orgánu

 

 

t a k t o :

 

 I.  Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu a žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve věci jeho žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vedené pod č.j. OAM-5152/DP-2011.

 

Podáním ze dne 26.3.2013 žalovaný soudu sdělil, že řízení vedené pod sp. zn. OAM-5152/DP-2011 již bylo pravomocně ukončeno, a to dne 2.3.2013. Žalovaný vydal v dané věci dne 11.2.2013 rozhodnutí č.j. OAM-5152-34/DP-2011, jímž žádost žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu zamítl. Uvedené rozhodnutí bylo doručeno právní zástupkyni žalobce advokátce Mgr. Iloně Sedlákové dne 14.2.2013. K prokázání těchto tvrzení žalovaný ke svému podání připojil kopii uvedeného rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci a doručenku prokazující doručení rozhodnutí zástupkyni žalobce dne 14.2.2013.

 

Podle § 79 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

 

Podle § 81 odst. 1 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

 

Podle § 81 odst. 2 s.ř.s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.

 

Podle § 81 odst. 3 s.ř.s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná.

 

Pro posouzení důvodnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je významné pouze zjištění, zda správní orgán je ke dni rozhodování soudu o žalobě nečinný či nikoliv. Zjištění existence rozhodnutí správního orgánu ve věci samé je bez dalšího důvodem pro zamítnutí žaloby, neboť prokazuje, že správní orgán ke dni rozhodování soudu není (nebyl) nečinný. Shodný závěr o nutnosti zamítnutí žaloby v této procesní situaci zaujal Městský soud v Praze již dříve v rozsudku ze dne 30.1.2007 č.j. 9 Ca 71/2006 – 62, přičemž kasační stížnost podaná proti tomuto rozsudku byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19.9.2007, č. j. 9 Ans 5/2007-102 (dostupným na www.nssoud.cz) zamítnuta.

 

V projednávané věci bylo soudem zjištěno, že žalovaný o žádosti žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky v řízení vedeném pod č.j. OAM-5152/DP-2011 již rozhodl, a to dne 11.2.2013. Za situace, kdy žalobce přes výše uvedenou skutečnost (vydání jím požadovaného rozhodnutí žalovaného ve věci samé) nevzal žalobu zpět, soudu nezbylo než žalobu podle § 81 odst. 3 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítnout.

 

Za splnění podmínek zakotvených v § 51 odst. 1 s.ř.s. soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání (žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce nevyjádřil do dvou týdnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci).

 

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

 

 

     V Praze dne 3. dubna 2013

 

 

JUDr. Naděžda Řeháková v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Matznerová, DiS.