Usnesení
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní
Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. v právní věci žalobce J.K., narozeného
xx, bytem xx, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutím žalované č.j. xx ze dne xx,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou osobně doručenou žalované dne 1. 3. 2013 se žalobce domáhal soudního přezkumu shora uvedeného rozhodnutí žalované. Žalovaná zaslala žalobu soudu spolu se správním spisem, ze kterého je zřejmé, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne
11. 1. 2013.
Napadeným rozhodnutí byla zamítnuta žalobcova žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Jablonec nad Nisou ze dne 6. 12. 2012 žalobce není invalidní, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20%. Žalobce byl poučen o tom, že proti tomuto rozhodnutí lze podat u České správy sociálního zabezpečení nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení písemní námitky, a to do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí.
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle části třetí hlavy druhé dílu první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) nemohlo proběhnout a žaloba musela být odmítnuta z následujících důvodů:
Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Zjevně se tedy musí jednat o rozhodnutí pravomocné. Dle § 88a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) věcech důchodového pojištění v právní moci,
bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat námitky. Žalobu proti takovému rozhodnutí lze pak podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou (§ 72 odst. 1 věta první s. ř. s.).
V projednávané věci byl žalobce poučen o možnosti podat proti napadenému rozhodnutí u České správy sociálního zabezpečení nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení písemní námitky, a to do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí. Ze správního spisu je zřejmé, že tohoto práva žalobce nevyužil
a nevyčerpal tak řádný opravný prostředek proti napadenému rozhodnutí.
Dle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Vzhledem k tomu, že žalobcův návrh je podle
s. ř. s. nepřípustný, soudu nezbylo, než jej usnesením dle § 46 odst. 1 písm. d) odmítnout.
Vzhledem k vydání usnesení o odmítnutí žaloby soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval
ve věci samé - o důvodnosti žaloby. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Liberci dne 8. dubna 2013
Mgr. Karolína Tylová, LL.M.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Zita Frydrychová