72Ad 61/2012-25

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobkyně P. Š., bytem Z. 406, G. proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 29. 10. 2012, č. j. XXX, ve věci zamítnutí žádosti o změnu výše invalidního důchodu,

t a k t o :

I. Rozhodnutí žalované ze dne 29. 10. 2012, č. j. XXX,  s e   r u š í  a věc  s e   v r a c í  žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení  n e p ř i z n á v á .

III. Žalovaná  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobou doručenou soudu dne 2. 12. 2012 žalobkyně brojila proti napadenému rozhodnutí, protože nesouhlasila s výší stupně invalidity a požádala o přezkoumání zdravotního stavu.

[2] Soud si vyžádal přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně a doložení posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále i „MPSV“) v Hradci Králové.

 [3] Krajský soud  provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 21. 8. 2012, kterým žalobkyni zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc ze dne 30. 7. 2012 žalobkyně byla nadále invalidní v prvním stupni, protože u ní nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, pokles její pracovní schopnosti pouze o 45 %. Toto posouzení potvrdil i lékař žalované v námitkovém řízení.

 [4] Dále soud vzal za prokázané, že u žalobkyně se k datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla postradiační hypoplazie pravé dolní končetiny s výrazným zkratem. Tento stav odpovídal postižení uvedenému v kapitole XV oddílu B položce 16c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Pokles pracovní schopnosti vyhodnotila posudková komise o 50 % a horní hranici komise zvolila  s ohledem na ostatní lehká  zdravotní postižení. Komise přesvědčivě odůvodnila své posouzení, odlišné od posouzení posudkových orgánů žalované, zejména uvedla, že se u žalobkyně nejedná o anatomickou ztrátu dolní končetiny v bérci,  ale jedná se o výrazný zkrat končetiny s funkčním postižením.  Komise uvedla, že pro využití § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb. nenalezla ve zdravotnické dokumentaci žalobkyně žádné další funkční posudkově významné skutečnosti, které by výrazně omezovaly její pracovní schopnost. Posudková komise uvedla, že stav žalobkyně odpovídal druhému stupni invalidity od 6. 6. 2012 (den uplatnění nároku podle žádosti).

 [5] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované a posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Hradci Králové ze dne 12. 3. 2013, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.

 [6] Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku                  na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV v Hradci Králové. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku posudkové komise MPSV pro jeho přesvědčivé odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal.

[7] Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

[8] Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a)       nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b)       nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c)        nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

 [9] Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

[10] Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

 [11] Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud               ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

 [12] Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

 [13] Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu pracovní schopnosti žalobkyně nejméně o 50 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní ve druhém stupni, a to od 6. 6. 2012.

 [14] Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně je invalidní ve druhém stupni od 6. 6. 2012.

 [15] Úspěšná žalobkyně žádné náklady řízení neuplatnila, proto jí je soud  nepřiznal. Žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s. ř. s., § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení usnesení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Olomouci dne 9. 4. 2013

                JUDr. Martina Radkova

               samosoudkyně