USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce M. H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o podání žalobce ze dne 29.1.2013, t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Shora uvedeným podáním ze dne 29.1.2013, doručeným nadepsanému soudu dne 30.1.2013, se žalobce „odvolává proti rozhodnutí ČSSZ Praha ze dne 14.11.2012, které mu bylo doručeno dne 3.12.2012“. Uvedl, že se původně nechtěl odvolávat, ale situaci přehodnotil. Požádal o možnost doplnění žaloby do 15.2. 2013. Jiné skutečnosti neuvedl a ke svému rozhodnutí nepřiložil rozhodnutí, jehož přezkumu se domáhá.
V takové podobě nelze podání žalobce bez náležitého doplnění projednat.
Soud proto usnesením ze dne 4.2. 2013, č.j. 32Ad 3/2013-4 vyzval žalobce, aby ve lhůtě tří týdnů ode dne doručení usnesení doplnil svoje podání o náležitosti žaloby dle ustanovení § 71 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“).
V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podání žalobce nemá zákonem požadované náležitosti. Poučil ho o obecných náležitostech podání podle § 37 odst. 3 s. ř. s. a o náležitostech žaloby ve smyslu ustanovení § 71 odst. 1 s. ř. s. a dále žalobce poučil, že pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví výzvě soudu a nedoplní své podání ve smyslu daného poučení, soud jeho podání odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Žalobci bylo usnesení soudu doručeno dne 20.2.2013. Lhůta uplynula marně, žalobce žalobu do dnešního dne nedoplnil.
Podle ustanovení § 71 odst. 1 s. ř. s. musí žaloba kromě obecných
pokračování 32Ad 3/2013
-2-
náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat: a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku. K žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Podle věty třetí odstavce 2 cit. ustanovení může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby.
Podle ustanovení § 72 odst. 1 cit. zákona lze žalobu podat ve lhůtě 2 měsíců poté, co rozhodnutí bylo žalobci doručeno.
V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s.
Podaní žalobce neobsahuje žádné odůvodnění, zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, rozhodnutí není označeno (číslem jednacím ani jaké věci se týká) a zcela absentují žalobní body. Pokud podání trpí vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě. Krajský soud poučil žalobce o vadách jeho podání, usnesením ho vyzval k doplnění žaloby, stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu a současně ho poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že žalobce na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nijak nereagoval a v řízení není možné pro tento nedostatek pokračovat, nezbylo soudu, než žalobu odmítnout podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s., podle kterého předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Soud v tomto směru odkazuje na již ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu v Brně, např. na jeho rozsudek ze dne 27. 10. 2004, č.j. 4 Azs 149/2004-52, www.nssoud.cz, kde se uvádí, že „žalobní body (§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ) musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu“.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., kdy pro případ, že došlo k odmítnutí žaloby, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
pokračování 32Ad 3/2013
-3-
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 19. dubna 2013
JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.
samosoudkyně