U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: M. D., se sídlem „X“, zastoupeného JUDr. Tomášem Machem, LL.M., Ph.D., advokátem AK Týnská, s.r.o., se sídlem v Praze 8 – Karlín, ul. Křižíkova č. p. 196/18, PSČ 186 00, proti žalovanému: M i n i s t e r s t v u d o p r a v y, odbor dopravně správní, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody č. p. 1222/12, PSČ 110 15, PO BOX 9, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2013, č. j. 33/2011-160-PPZŘ/9,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u j e.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce podal dne 26. 3. 2013 prostřednictvím svého právního zástupce u zdejšího soudu žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2013, č. j. 33/2011-160-PPZŘ/9, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ze dne 23. 11. 2011, č. j. 1761/2011, JID: 214011/KUUK, kterým byl uznán vinným ze spáchání správního deliktu dle ust. § 56 odst. 2 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za nějž mu byla uložena pokuta ve výši 4.000,-Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení. Předmětného přestupku se měl dopustit tím, že jakožto provozovatel školicího střediska jako držitel akreditace k provozování výuky a výcviku pro zdokonalování odborné způsobilosti řidičů vydané dne 21. 7. 2008, č. j. 2021/DS/08/122097/He, porušil dne 6. 5. 2011 povinnosti stanovené v ust. § 51 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tím, že v rozporu s ust. § 48 odst. 2 téhož zákona prováděl v místě podnikání pravidelné školení v rámci výuky pro zdokonalování odborné způsobilosti řidičů v době od 6.30 hod do 12.00 hod., čímž nedodržel zákonem stanovený rozsah výuky pravidelného školení v trvání 7 hodin.
Podle ust. § 2 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu ve věci správního soudnictví, a podle ust. § 4 odst. 1 písm. a) téhož zákona vzniká poplatková povinnost jejím podáním. Poplatek ve výši 3.000,- Kč [položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] byl přitom splatný podle ust. § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích vznikem poplatkové povinnosti
Žalobce tuto poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnil, tudíž jej soud prostřednictvím jeho právního zástupce výzvou ze dne 2. 4. 2013, č. j. 15 A 32/2013 - 11, vyzval k zaplacení soudního poplatku a zároveň jej upozornil, že řízení bude zastaveno, pokud poplatek nebude ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy zaplacen. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla právnímu zástupci žalobce řádně doručena do jeho datové schránky dne 4. 4. 2013.
V daném případě však došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení, když žalobce ve stanovené lhůtě a ani později ke dni rozhodnutí soudu poplatek nezaplatil.
Na základě této skutečnosti soud podle ust. § 47 písm. c) zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, nepřiznal současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 15. dubna 2013
JUDr. Markéta L e h k á, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Markéta Kubová