[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobců: a) Ing. J. Š., zastoupen JUDr. Kristinou Škampovou, advokátkou se sídlem Brno, Pellicova 8a, b) JUDr. K. Š., proti žalovanému: Úřad městské části Praha 1, odbor výstavby, Vodičkova 18, Praha 1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci zahájení přezkumného řízení ohledně kolaudačního souhlasu č.j. Výst. 124195/2007-Na-3/288 ze dne 22. 1. 2008
t a k t o :
I. Žaloba se z a m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í
Žalobci se podanou žalobou domáhali ochrany proti nečinnosti Úřadu městské části Praha 1, odboru výstavby, ve věci jejich žádosti o přezkoumání kolaudačního souhlasu č.j. Výst. 124195/2007-Na -3/288 ze dne 22. 1. 2008. Uvedli, že dne 16. 5. 2008 podalo Společenství vlastníků domu č.p. 150/4 k Magistrátu hlavního města Prahy odvolání proti tomuto kolaudačnímu souhlasu. Magistrát hlavního města Prahy toto podání vyhodnotil jako žádost o přezkoumání opatření a postoupil je žalovanému k vyřízení. V této věci žalovaný dosud nic neučinil. Dne 11. 12. 2008 proto žalobci podali u žalovaného novou žádost o přezkum, a žalovaný jim dne 6. 3. 2009 oznámil, že neshledal, že by kolaudační souhlas trpěl vadami, které by jej stavěly do rozporu se zákonem. S tímto závěrem žalobci nesouhlasí, majíce za to, že zákonu odporuje skutečnost, že v řízení předcházejícím vydání souhlasu nebyla chráněna jejich práva účastníků řízení. Nezahájením přezkumného řízení žalovaný porušil zákon, neboť jsou dány důvody pro jeho zahájení. Žaloba je tudíž přípustná, neboť tím, že žalovaný bez odůvodnění rozhodl, že nejsou důvody pro zahájení přezkumného řízení, jakoby ve věci nic neučinil. S ohledem na to žalobci navrhli, aby soud žalovanému uložil povinnost zahájit přezkum kolaudačního souhlasu č.j. Výst. 124195/2007-Na -3/288 ze dne 22. 1. 2008 a uhradit žalobcům náklady řízení.
Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že v plném rozsahu odkázal na své sdělení ze dne 3. 4. 2009, č.j. Výst. 134234/2008-M -3/288, a na sdělení odboru stavebního Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 1. 9. 2008, č.j. S-MHMP 337436/2008/OST/DI/Cs, a navrhl, aby soud žalobu zamítl.
Městský soud v Praze postup žalovaného správního orgánu v rozsahu uplatněných žalobních námitek, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Z obsahu správního spisu, předloženého žalovaným správním orgánem, je zřejmé, že žalobci podali dne 11. 12. 2008 u Úřadu městské části Praha 1 žádost o přezkum kolaudačního souhlasu ze dne 22. 1. 2008, č.j. Výst. 124195/2007-Na -3/288, v níž uvedli, že jako vlastníci sousední nemovitosti měli být účastníky stavebního řízení, v němž by mohli uplatnit námitky, a to zejména proti způsobu užívání stavby. Nesprávným úředním postupem jim však bylo toto právo odepřeno, a proto se domáhají přezkumu kolaudačního souhlasu.
Na tuto žádost reagoval žalovaný správní orgán sdělením č.j. Výst. 134234/2008-M -3/288 ze dne 3. 3. 2009, v němž zástupkyni žalobců sdělil, že kolaudační souhlas podle ust. § 122 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není správním rozhodnutím, a tudíž se proti němu nelze odvolat. Jde o úkon, který lze zrušit pouze podle ust. § 156 odst. 2 správního řádu. Správní orgán neshledal, že by kolaudační souhlas trpěl vadami, které by jej stavěly do rozporu se zákonem, a proto nebude postupovat podle hlavy IX části druhé o přezkumném řízení.
Městský soud v Praze posoudil věc takto:
Podle ust. § 94 odst. 1 správního řádu v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné podle § 74 a dosud nenabylo právní moci; pokud bylo po zahájení takového přezkumného řízení podáno odvolání, postupuje se podle ustanovení hlavy VIII této části. Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.
Z citované normy vyplývá, že přezkumné řízení zahajuje správní orgán z moci úřední, tedy nikoliv na žádost. Ani účastník původního řízení, ani jakákoliv třetí osoba nemůže tedy svým podáním dosáhnout zahájení řízení jakožto procesního následku takového podání, neboť rozhodnutí o tom, zda řízení bude zahájeno či nikoliv, závisí pouze na správním orgánu. Ačkoliv účastník původního řízení – a to i ten, jenž byl opomenut – může správními orgánu dát podnět k provedení přezkumného řízení, tento podnět není návrhem na zahájení řízení. Správní orgán, který obdrží takový podnět, jej vyhodnotí pouze a právě v tom směru, zda z něj vyplývají skutečnosti, jež by odůvodňovaly zahájení přezkumného řízení z moci úřední. Pokud správní orgán takové skutečnosti shledá, přezkumné řízení zahájí; v opačném případě je pouze povinen do 30 dnů podateli sdělit, že důvody k zahájení přezkumného řízení neshledal.
V projednávané věci je tedy zřejmé, že doručením žádosti žalobce dne 11. 12. 2008 ani nebylo zahájeno přezkumné řízení, ani žalovanému nevznikla povinnost takové řízení zahájit, když na zahájení přezkumného řízení není právní nárok.
Za tohoto stavu věci pak nebylo možno žalobě na ochranu proti nečinnosti vyhovět, protože podle ust. § 79 odst. 1 věta první soudního řádu správního lze se žalobou této ochrany domáhat jenom tehdy, pokud je správní orgán nečinný v již zahájeném řízení, jež má být ukončeno vydáním rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
Jestliže podáním žádosti nebylo žádné řízení zahájeno a na jeho zahájení není právní nárok, nezbylo Městského soudu v Praze než konstatovat, že žaloba nebyla podána důvodně. Soud ji proto podle ust. § 81 odst. 3 soudního řádu správního zamítl.
Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 51 odst. 1 soudního řádu správního.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobci ve věci úspěch neměli a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
P o u č e n í:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 29. března 2013
JUDr. Slavomír Novák, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Marcela Brabcová