R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudkyň JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D. a JUDr. Jarmily Ďáskové v právní věci žalobce F. K., právně zastoupený JUDr. Ludmilou Krejčí, advokátkou se sídlem 602 00 Brno, Starobrněnská 13, proti žalovanému Městskému úřadu Šlapanice, odboru výstavby se sídlem 656 70 Brno, Opuštěná 9/2, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu

t a k t o :

I. Městský úřad Šlapanice j e p o v i n e n vydat rozhodnutí, kterým zahajuje řízení podle § 129 zákona č. 183/2006 Sb. ve věci nařízení odstranění části nepovolené stavby komunikace „Lokalita Pod Novosady II, SO 69 – komunikace“ do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízená ve výši
9.200,-Kč k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Lumily Krejčí, advokátky se sídlem 602 00 Brno, Starobrněnská 13, do 30ti dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 16.8.2012 domáhá se žalobce vydání rozsudku, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti vydat rozhodnutí, kterým zahajuje řízení podle § 129 zákona č. 183/2006 Sb. (dále stavební zákon)ve věci nařízení odstranění části nepovolené stavby komunikace v lokalitě „Pod Novosady II, SO 69, a to do 30ti dnů od právní moci rozsudku. Svou žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parcela číslo 457/205, zapsaného na LV č. 318 pro k.ú. Moravany u Brna, obec Moravany, okres Brno-venkov. Na sousedních pozemcích p.č. 457/32 k.ú. Moravany, který je ve vlastnictví společnosti ARCHUS, s.r.o. se sídlem Moravany, Střední 26/54 a p.č. 1417/1 zapsaný na LV 10001 k.ú. Moravany, ve vlastnictví Obce Moravany se sídlem Moravany, Střední 28 byla realizována stavba komunikace. Přes uplatněné výhrady z jeho strany došlo k zásahům – výkopovým pracím na pozemku žalobce a základy pro místní komunikaci byly položeny na jeho pozemku. Byl ujištěn, že dojde k nápravě, co přesahuje do jeho pozemku, že bude odstraněno. K ničemu však nedošlo.

Opakovaně se domáhal prošetření celé situace, celou řadou podání (přípisy ze dne 17.10.2003, 29.1.2008). Od žalovaného obdržel přípis ze dne 8.4.2009, jímž mu bylo sděleno, že bez přesného zaměření není možné zjistit, zda k přímému dotčení výše uvedeného pozemku došlo a pokud bude prokázáno, že uvedená stavba je prováděna v rozporu s vydaným stavebním povolením, bude odbor výstavby pokračovat v souladu s ust. § 129 stavebního zákona.

O výsledku šetření informován nebyl, proto si nechal vypracovat odborný posudek Ing. A. Č., kterým bylo zjištěno, že při stavbě a budování komunikace muselo dojít minimálně ke stavebně pracovním zásahům do pozemku žalobce. Následně byl vypracován znalecký posudek Ing. J. V., kde znalec doporučil obrátit se na stavební úřad, což žalobce učinil dne 23.2.2011 se žádostí o prošetření, ovšem s negativním výsledkem.

Následně se žalobce obrátil na Krajský úřad Jihomoravského kraje se stížností proti nečinnosti správního orgánu ze dne 26.5.2011, který rozhodl tak, že dne 24.2.2012 vydal opatření proti nečinnosti. KÚ JMK přikázal Městskému úřadu Šlapanice, aby ve lhůtě 30 dní zahájil řízení o odstranění části nepovolené stavby, tělesa komunikace. Toto opatření žalobci bylo doručeno 1.3.2012. Žalovaný ve stanovené lhůtě žádné řízení nezahájil. Po následném naléhání sdělil žalovaný přípisem ze dne 10.4.2012 č.j. OV/8145-12/OTR, že správní orgán nevidí možnost zahájení řízení o odstranění stavby, neboť celá stavba je nepřezkoumatelně zkolaudovaná, proto nevidí důvod zahájení řízení o odstranění stavby. Jak žalovaný, tak účastníci řízení nabyli v dobré víře přesvědčení, že kolaudační souhlas ze dne 30.6.2010 nabyli v dobré víře a škoda způsobená zahájením požadovaného řízení by byla mnohem větší, než je škoda způsobená na pozemku žalobce. Navrhl zahájení smírného jednání s vlastníkem komunikace.

V důsledku reakce žalovaného na opatření proti nečinnosti KÚJMK poučil žalovaného přípisem ze dne 11.5.2012 čj. JMK 43845/2012, jímž bylo deklarováno, že ve věci byl vydán kolaudační souhlas, nikoliv kolaudační rozhodnutí a tento souhlas je souhlasem, který potvrzuje daný stav, jedná se o formu osvědčení vydávaných podle ust. § 154 a násl. zák. č. 500/2004 Sb. – správní řád. Protože se nejedná o správní rozhodnutí, nenabývá kolaudační souhlas právní moci a v režimu ust. § 156 správního řádu je přezkoumatelný kdykoliv po dobu trvání jeho platnosti.

Následně Krajský úřad opětovně přikázal MÚ Šlapanice, aby zahájil řízení dle
ust. § 129 stavebního zákona, v rámci kterého bude následně postupováno dle odst. 2 a 3 tohoto ustanovení stavebního zákona a bude řešeno, zda bude možná dohoda mezi vlastníkem komunikace a vlastníkem pozemku p.č. 457/205 v k.ú. Moravany, nebo zda bude nutné posunutí hranice komunikace. Žalovaný opětovně ničeho neučinil, proto jej žalobce urgoval přípisy ze dne 6.6.2012 a 10.7.2012. Žalovaný pouze podáním ze dne 13.7.2012 vyžádal si od žalobce zaslání důkazů, které byly však již předány dříve žalovanému a žalobce je toho názoru, že důkazní břemeno nese žalovaný.

Žalovaný nerespektuje výše uvedené opatření proti nečinnosti, čímž porušuje zákon, proto žalobce podal žalobu, neboť již nedisponuje řádnými dalšími opravnými prostředky
a navrhl,aby soud uložil žalovanému zahájit řízení podle § 129 stavebního zákona
o odsdtranění části nepovolené stavby komunikace a aby mu byly uhrazeny náklady soudního řízení,.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 14.9.2012 uvedl, že vždy postupoval podle platných právních předpisů vztahujících se k předmětné stavbě. 17.8.2007 bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění staveb kanalizace a komunikace na předmětných pozemcích. V řízení bylo doručováno v souladu s ust. § 87 odst. l a § 85 odst. 3 staveb. zákona. V řízení nebyly uplatněny námitky účastníků řízení, ani nebylo podáno odvolání. Rozhodnutí nabylo právní moci 4.10.2007. Dne 30.6.2010 byl pro výše uvedenou stavbu vydán kolaudační souhlas, kterým bylo ověřeno provedení stavby v souladu s vydaným pravomocným stavebním povolením. Z geometrického zaměření nevyplývá, že by zhotovenou stavbou došlo k dotčení pozemků ve vlastnictví žalobce. Ze správního spisu nebyl zjištěn žádný podklad, který by svědčil ve prospěch dotčení vlastnictví žalobce. Žalovaný obdržel „Opatření proti nečinnosti“ od odboru dopravy KÚ JMK dne 1.3.2012 a jelikož nabyl dojmu, že nadřízený správní orgán nemá k dispozici všechny podklady případu, sdělil mu, že nevidí možnost zahájení řízení o odstranění podle § 129 staveb. zákona. Žalobce žalovanému nezaslal žádný doklad, kterým by prokázal, že stavba je provedena v rozporu s vydaným stavebním povolením. Žádný doklad se ve správním spise nenachází, kterým by žalobce upozornil na ohrožení jeho vlastnictví. S ohledem na tuto skutečnost nejsou naplněny zákonné podmínky pro zahájení řízení podle § 129 odst. 3 stavebního zákona. Předpokladem přehodnocení tohoto stanoviska by mohlo být jedině věrohodné prokázání, že stavba je provedena v rozporu s pravomocným stavebním povolením.

Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného zaslal soudu fotografie, z nichž je patrno, jakou částí zasahují základy silnice do pozemku žalobce.V replice k vyjádření žalovaného ze dne 10.10.2012 žalobce setrval na své žalobě, odkázal na připojené kopie přípisů, kterými se snažil s žalovaným problém řešit, ale žalovaný nereagoval. Žalovaný přiznal, že na jeho pozemku byla způsobena škoda, proto doporučil smírné jednání. V žalobě i připojených důkazech je dostatečným způsobem prokázáno, jak žalovaný správní orgán byl nečinný, proto navrhuje, aby jeho žalobě bylo vyhověno.

Podle ustanovení § 79 odst. l, věta prvá, s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

Podle ustanovení § 79 odst. 2 s.ř.s. žalovaným je správní orgán, který podle žalovaného tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.

Podle ustanoveni § 81 odst. l s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

O žalobě rozhodl soud v souladu s ustanovením § 51 odst. l s.ř.s. bez jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili.

Soud o věci uvážil následovně:

Ve správním soudnictví se lze domáhat ochrany proti nečinnosti správního orgánu, a to žalobou podle § 79 odst. 1 s. ř. s. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, se může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé, nebo osvědčení. Dovolání se ochrany u soudu je tak omezeno na případy, kdy ve správním řízení správní orgán má povinnost vydat rozhodnutí, nebo má povinnost vydat osvědčení, má-li tak učinit v určité zákonem stanovené lhůtě a žalobce vyčerpal, pokud mu je ovšem zákon o správním řízení zakládá, zákonné prostředky správního řízení v ochraně před nečinností správního orgánu.

Takovým prostředkem je žádost o vydání opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 in fine zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Vyčerpáním prostředku ochrany je nutno rozumět nejenom samotné podání takové žádosti. Je totiž třeba vyčkat na její vyřízení, pokud se tak stane v zákonné lhůtě 30 dnů (§ 71 odst. 3 správního řádu), k níž je nutno připočíst dobu nezbytnou pro doručení rozhodnutí. Žalobu lze tedy podat až na základě rozhodnutí nadřízeného orgánu. Žalobu lze později podat i v případě, kdy je zřejmé, že podřízený orgán uložená opatření proti nečinnosti neplní. Pokud ani nadřízený orgán na podání účastníka nereaguje, nelze vyloučit podání žaloby na nečinnost i bez vyčkání na jeho rozhodnutí, avšak žalobce musí v žalobě tvrdit a prokazovat, že též nadřízený orgán byl v přiměřené lhůtě nečinný (NSS pod Ejk 553/2010).

Jak vyplynulo z předložených listinných důkazů žalobcem, tento se domáhal ochrany proti nečinnosti podáním, jež bylo doručeno nadřízenému správnímu orgánu dne 30. 6. 2011.

KÚJMK, odbor dopravy Brno, vydal dne 24.2.2012 ,,Opatření proti nečinnosti“
č.j. JMK 75306/2011, kterým přikázal Městskému úřadu Šlapanice, odboru výstavby, speciálnímu stabebnímu úřadu, v souladu s ust. § 80 odst. 4, písm. a) správního řádu, aby ve lhůtě nejpozději do 30-ti dnů ode doručení tohoto přípisu zahájil jako věcně a místě příslušný správní orgán řízení, v tomto případě jako příslušný speciální stavební úřad podle
ust. § 40 odst. 4 písm. a), zákona o pozemních komunikacích, dle ust. § 129 zákona
č. 183/2006 Sb. - stavební zákon, řízení o odstranění části nepovolené stavby, na kterou bylo vydáno stavební povolení dne 31.3.2008 pod zn. OD/7658 – 08/2237 – 2008/BAI stavba ,,Lokalita Pod Novosady II, SO69-komunikace“ a kolaudační souhlas ze dne 30.6.2010 pod č.j. OV/29886-10/1101-2010/KUP.

Uvedl, že nečinnost MÚ Šlapanice, odboru výstavby, speciálního stavebního úřadu, spočívá v neřešení vzniklé situace, kdy část komunikace – těleso komunikace zasahuje do pozemku p.č. 457/2005 v k.ú. Moravany a tuto skutečnost je nutné uvést do souladu se stavebním povolením a vydaným kolaudačním souhlasem. Jelikož uplynula zákonná lhůta pro zahájení řízení nařízení odstranění části nepovolené stavby komunikace (viz. výše), dle
ust. § 129 stavebního zákona, přikazuje Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy, městskému úřadu Šlapanice, odboru výstavby, speciálnímu stavebnímu úřadu, v souladu s ust. § 80 odst. 4, písm. a) spr. řádu, aby ve lhůtě nejpozději do 30-ti dnů od doručení tohoto opatření proti nečinnosti zahájil jako věcně a místě příslušný správní orgán podle
ust. § 40 odst. 4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, řízení o odstranění části nepolené stavby – tělesa komunikace.

Žalovaný přípisem ze dne 10.4.2012 sdělil nadřízenému orgánu, v jakém rozsahu budou provedeny opravy, ale k samotnému ,,Opatření“ sdělil, že neshledává právní důvod, pro zahájení řízení o odstranění stavby podle § 129 stavebního zákona s odvoláním na vydaný kolaudační souhlas ze dne 30.6.2010 a na nepřiměřené náklady s odstraněním části stavby. ,,Opatření proti nečinnosti“ ze dne 24.2.2012 tak nebylo realizováno.

KÚJMK odbor dopravy přípisem ze dne 11.5.2012 č.j. JMK 43845/2012 upozornil žalovaného, že byť ve věci byl vydán kolaudační souhlas, nejedná se o kolaudační rozhodnutí, který nebývá právní moci. Zopakoval, že kolaudační souhlas je kolaudačním souhlasem, který potvrzuje daný stav, jedná se o formu osvědčení podle § 154 a násl. správního řádu a jelikož se jedná jen o kolaudační souhlas a nikoliv správní rozhodnutí, nenabývá právní moci
a v režimu § 156 správního řádu je přezkoumatelný kdykoliv po dobu trvání jeho platnosti. Z uvedeného vyplývá, že je možno zahájit řízení dle ust. § 129 stavebního zákona řízení
o odstranění části nepovolené stavby a na svém ,,opatření“ shora setrval.

Žalovaný přípisem ze dne 3.7.2012 sdělil žalobci, že neshledává důvody pro zahájení řízení podle § 129 stavebního zákona a navrhl řešení v občansko právním řízení o náhradě škody.

Následně žalobce dne 15.8.2012 podal žalobu, a to v zákonné lhůtě a soud shledal, že byla podána po vyčerpání zákonných prostředků.

V daném případě soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni vydání rozhodnutí, přičemž má za prokázané, že žalovaný je nečinný, neboť doposud nesplnil svou povinnost rozhodnout o zahájení řízení o odstranění stavby podle § 129 stavebního zákona jak mu bylo nařízeno ,,Opatřením proti nečinnosti“ nadřízeným orgánem ze dne 24.2.2012 ve lhůtě 30-ti dnů od doručení tohoto opatření.

Žaloba byla shledána důvodnou a soud proto v souladu s ustanovením § 81 odst. 2 s.ř.s. uložil žalovanému sjednat nápravu a zavázal jej k povinnosti vydat rozhodnutí, kterým zahajuje řízení podle § 129 zákona č. 183/2006 Sb., ve věci nařízení odstranění části nepovolené stavby komunikace ,,Lokalita Pod Novosady II, SO69-komunikace“ do 30-ti dnů od právní moci rozsudku, neboť shledal, že správní orgán byl skutečně nečinný.

Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1, věta prvá, s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč, z mimosmluvní odměny právní zástupkyně žalobce ve výši 2.100,- Kč za jeden úkon právní služby v souladu s ustanovením § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále „jen AT“), a to za tyto úkony právní služby: (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu a dále ze 3 náhrad hotových výdajů po 300,- Kč v souladu s ust. § 13 odst. 1, 3 AT tedy celkem ve výši 6.300,-Kč + 900,-Kč + 2.000,-Kč, celkem 9.200,-Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupkyně žalobce přes výzvu soudu neupřesnila výši nákladů a nedoložila potvrzení o tom, že je plátcem DPH, soud rozhodl podle podkladů nacházejících se ve spise. Náklady řízení žalovaný v této výši je povinen uhradit do 30-ti dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce JUDr. Ludmily Krejčí, advokátky se sídlem 602 00 Brno, Starobrněnská 13.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s.

Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu v Brně, se sídlem Moravské nám. 6 Brno ve dvojím vyhotovení.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Krajský soud v Brně dne 13. března 2013

JUDr. Jaroslava Skoumalová, v. r.

předsedkyně senátu