30 Ad 8/2012- 30

30Ad 8/2012-30

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce Zemědělského a obchodního družstva Kámen, se sídlem Kámen 75, PSČ 582 42, zast. JUDr. Lubomírem Málkem, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 6, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, pracoviště Brno, Veveří 7, 602 00 Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 3. 2012, čj. 47091/020/9010/29.2.2012/921/SL1, t a k t o :

I. Rozhodnutí žalované ze dne 26. 3. 2012, čj. 47091/020/9010/29.2.2012/921/SL1, a rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Havlíčkův Brod ze dne 13. 2. 2012, čj. 47005/220-9008-14.6.10-10869/SLPRZA 2-ŽA, se z r u š u j í a věc se žalované v r a c í k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci náklady řízení v částce 8.760,- Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Lubomíra Málka do osmi dnů od právní moci tohoto rozsudku.

pokračování 30Ad 8/2012

-2-

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Havlíčkův Brod (dále také jen „okresní správa“) ze dne 13. 2. 2012, čj. 47005/220-9008-14.6.10-10869/SLPRZA 2-ŽA, a toto rozhodnutí potvrdila. Okresní správa jím nepřiznala žalobci slevu na pojistném za měsíc prosinec 2009.

Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí a jeho zrušení.

Uvedl, že dne 20. 10. 2010 zaslal na adresu okresní správy pravidelný měsíční přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách za měsíc prosinec 2009. V souladu s ustanovením § 21a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“), zároveň uplatnil tímto tiskopisem slevu na pojistném za své zaměstnance ve výši 49.903,- Kč. Tento přehled vystavil a podepsal dne 19. 1. 2010, následující den jej odeslal spolu s řadou dalších listin prostřednictvím pošty, nikoliv však doporučeně. Následně byl žalobce překvapen, když mu bylo dne 27. 1. 2010 doručeno sdělení okresní správy, že uplatnil slevu na pojistném po zákonem stanovené lhůtě, a to dne 21. 1. 2010. Zároveň jej informovala, že vykázaná sleva na pojistném se stává dlužným pojistným včetně příslušného penále.

Žalobce dále uvedl, že po zrušení předchozího rozhodnutí žalované rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové čj. 30 Ad 26/2010-30 okresní správa doplnila řízení o výslech svědkyň, a na základě těchto důkazů vydala nové rozhodnutí, kterým však nárok žalobce na slevu opět zamítla. Žalobce nemůže s jejím rozhodnutím, ani rozhodnutím žalované souhlasit, neboť okresní správa sice provedla další důkazy, avšak dospěla k nesprávnému skutkovému zjištění a tím i k nesprávnému rozhodnutí ve věci.

Žalobce shrnul výpovědi obou zaměstnankyň okresní správy, z nichž vyplývá, že předmětná žádost byla podána na podatelnu okresní správy osobně někým ze zaměstnanců žalobce (ne však Ing. Č. ani paní L.) den po zákonné lhůtě. Shrnul i výpovědi obou jeho zaměstnankyň, z nichž naopak vyplývá, že žádost byla zaslána poslední den zákonné lhůty poštou, že byla zaslána jako obvykle obyčejně, že nikdo jiný než paní Lacinová poštu nevyřizuje (kromě nepřítomnosti, což nebyl tento případ) a že pokud nastane případ osobního podání, vše jezdí na okresní správu vyřizovat výlučně Ing. Č..

Žalobce připomněl, že skutečnost, že sporná zásilka byla opravdu odeslána, prokázal i jiným způsobem. Za tím účelem předložil prohlášení pověřených pracovníků a zejména kopii knihy o evidenci odeslané pošty. Z těchto důkazů je dle něho zřejmé, že předmětná zásilka byla odeslána poštou dne 20. 1. 2010. Žalobce si

pokračování 30Ad 8/2012

-3-

je vědom absence prokázání odeslání zásilky poštou. Nicméně zákon nepředepisuje, že by takováto zásilka musela být odeslána doporučeně.

Tvrzení okresní správy, že pracovnice podatelny paní K. si pamatuje, že přebírala osobně předmětnou zásilku, označil žalobce za tvrzení účelové a nezakládající se na pravdě. To vyplývá jednak z toho, že takto zásadní argument se objevil poprvé až při osobním jednání dne 31. 5. 2010, a dále z toho, že dne 21. 9. 2010 nebyla žádná z pracovnic žalobce v Havlíčkově Brodě, což plyne z jeho evidence docházky zaměstnanců. Navíc paní K. při identifikaci osoby, která měla předmětnou zásilku osobně podat, výslovně uvedla, že to nebyla ani jedna z pracovnic žalobce, které jsou však jediné oprávněné tyto záležitosti za žalobce vyřizovat.

Žalobce poukázal na to, že okresní správa neopatřila zásilku příslušným razítkem prokazujícím, zda byla zásilka předána osobně nebo zaslána poštou. V tom spatřuje zásadní pochybení na straně okresní správy, neboť pouhá evidence obálkou nestačí. Podací razítko okresní správy obsahuje naprosto jasně obsahové rozlišení toho, zda zásilka byla doručena poštou nebo osobně, ale toto razítko nebylo vůbec vyplněno. Dle žalobce by okresní správa měla mít řádně evidovanou veškerou doručenou poštu, takže i ona by měla tuto skutečnost prokázat nejenom pouhým tvrzením své zaměstnankyně, ale i prostřednictvím evidence přijaté pošty. Je nepřijatelné, aby správní orgán vedl evidenci došlé pošty tak, aby z ní nebylo naprosto zřejmé, jakým způsobem byla zásilka doručena. Pokud správní orgán používá razítka s uvedeným rozlišením, ale vůbec je nevyplňuje, porušuje dle žalobce hrubě základní organizační předpisy.

Žalobce vyjádřil přesvědčení, že okresní správa neunesla v této věci důkazní břemeno, když se jí nepodařilo prokázat, že zásilka byla osobně nějakým jeho zaměstnancem na okresní správu podána dne 21. 1. 2010, neboť ani svědecké výpovědi paní K. a paní Š. toto neprokazují. Naopak je to on, kdo prokázal včasné odeslání tiskopisu dne 20. 1. 2010, a to svědeckými výpověďmi svých zaměstnankyň Ing. Č. a paní L., ale i listinnými důkazy.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná podrobně popsala dosavadní průběh řízení. Citovala ustanovení § 21a odst. 6 a § 23 odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. s tím, že v tomto konkrétním případě měl být příslušný úkon učiněn buď u příslušného orgánu sociálního zabezpečení, nebo zásilka podána k poštovní přepravě nejpozději dnem 20. 1. 2010. Okresní správa vyloučila doručení předmětného tiskopisu doporučenou zásilkou, neboť ty podléhají evidenci v podacím deníku doručených písemností. K podání obyčejnou poštou žalovaná uvedla, že okresní správa při přijímání doručovaných písemností respektuje vyhlášku č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby a spisový řád České správy sociálního zabezpečení. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zmíněné vyhlášky se obálka dokumentu v analogové podobě ponechává u dokumentu vždy, pokud je dokument doručován do vlastních rukou, jestliže je to nezbytné pro určení, kdy byl dokument

pokračování 30Ad 8/2012

-4-

podán k poštovní přepravě, příp. kdy byl doručen jiným způsobem, a nebo jestliže údaje na ní uvedené jsou rozhodné pro stanovení adresy odesílatele. V souladu s tím je proto vždy obálka ukládána, a to zejména s ohledem na přesné posouzení procesních lhůt. Z provedeného šetření žalované vyplynulo, že předmětný tiskopis nebyl do dne 20. 1. 2010 a ani ve dnech následujících okresní správě doručen ani obyčejnou zásilkou. Pokud by tomu tak bylo, byla by k této písemnosti přiložena obálka.

Obdobně jako žalobce žalovaná zrekapitulovala, jaké skutečnosti ohledně doručení předmětného tiskopisu a doručování obecně vypověděly předvolané zaměstnankyně podatelny okresní správy a jaké zaměstnankyně žalobce. Zdůraznila, že okresní správa nikdy netvrdila, že byl předmětný tiskopis podán na podatelnou konkrétně Ing. H. Č.nebo L. L.. Z provedeného šetření dle žalované vyplývá, že okresní správa eviduje předmětné podání žalobce až dne 21. 1. 2010, tedy po zákonem stanovené lhůtě, a to neznámou osobou na podatelně okresní správy, o čemž svědčí výpověď zaměstnankyně podatelny M. K., která tento dokument přebírala. Vzhledem k tomu, že písemnost nebyla zaslána prostřednictvím poštovní přepravy, nebyla přiložena obálka, je dle žalované proto pro identifikaci data podání relevantní podací razítko podatelny s datem 21. 1. 2010.

K výhradě žalobce, že okresní správa neopatřila zásilku příslušným razítkem prokazujícím, zda byla zásilka předána osobně nebo zaslána poštou, žalovaná uvedla, že okresní správa postupuje dle spisového řádu a obálku vždy ponechává jako součást písemnosti. Nemá však povinnost opatřovat otisk podacího razítka informací, zda byla zásilka podána osobně nebo zaslána poštou. V daném případě má žalovaná za prokázané, že tiskopis byl doručen osobně na podatelnu okresní správy.

Žalovaná připustila, že v dané věci proti sobě stojí dvě protichůdná tvrzení, tj. tvrzení zaměstnankyně a bývalé zaměstnankyně okresní správy na straně jedné a zaměstnankyň žalobce na straně druhé. Žalovaná uvedla, že vycházela z údajů obsažených v evidencích vedených na okresní správě a tento skutkový stav byl potvrzen i svědeckými výpověďmi M. K.a S.Š.. Současně uvedla, že se zabývala i důkazy navrženými žalobcem, konkrétně kopií knihy o evidenci odeslané pošty a čestnými prohlášeními jeho zaměstnankyň a jejich svědeckými výpověďmi. Konstatovala, že při hodnocení důkazů se přiklonila k závěrům, které plynuly ze svědeckých výpovědí zaměstnankyň okresní správy. Zaměstnankyně podatelny dle názoru žalované totiž neměla žádný důvod zkreslovat informace ohledně způsobu doručení podání, navíc je z její výpovědi patrné, že si je svými tvrzeními jistá a že si danou situaci dobře pamatuje, o čemž vypovídá i fakt, že si je schopna i po dlouhé době vybavit vzhled osoby, která podání učinila.

Žalovaná uzavřela, že i při vědomí důkazů předložených žalobcem vylučuje možnost, že sleva na pojistném za měsíc prosinec 2009 byla uplatněna včas.

pokračování 30Ad 8/2012

-5-

V písemném vyjádření k žalobě žalovaná odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla zamítnutí žaloby. Dodala, že v odvolacím řízení vzala po provedeném šetření a zjištění relevantních skutečností za prokázané, že sleva na pojistném za měsíc prosinec 2009 byla žalobcem uplatněna po zákonem stanovené lhůtě. Nebyly tedy splněny podmínky dle § 21a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2009, a tudíž žalobci sleva na pojistném za měsíc prosinec 2009 nenáleží.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), bez nařízení jednání, když žalobce s tímto postupem souhlasil výslovně a žalovaná svůj souhlas udělila způsobem předvídaným v § 51 odst. 1 větě druhé s. ř. s. Krajský soud přitom dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům, přičemž žalobu shledal důvodnou.

Ze správního spisu vyplynulo, že žalobce uplatnil dle ustanovení § 21a zákona č. 589/1992 Sb. slevu na pojistném za své zaměstnance ve výši 49.903,- Kč, a to v „Přehledu o výši pojistného a vyplacených dávkách za 12/2009“. Tento přehled je podepsán s datem 19. 1. 2010. Na přehledu je dále razítko podatelny okresní správy s datem 21. 1. 2010, razítko obsahuje kolonky pro vyplnění: „doručeno poštou – osobně dne“, „číslo jednací …… počet listů ….“ a „počet příloh a jejich listů…..“. Tyto kolonky vyplněny nejsou. Dále spis obsahuje fotokopii strany 105 z evidence odeslané pošty žalobce. Z ní je patrný zápis, že dne 20. 1. 2010 byl OSSZ v Havlíčkově Brodě odeslán mimo jiné „přehled o výši pojistného a dávkách za 12/09“. Ve spise jsou dále založena dvě čestná prohlášení zaměstnankyň žalobce. V prvním z nich prohlašuje Ing. H. Č., že dne 19. 1. 2010 vyplnila tiskopis Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách za 12/2009 a ten následně po podpisu předsedy družstva předala dne 20. 1. 2010 pracovnici pověřené zpracováním přijaté a odeslané pošty. Ve druhém čestném prohlášení potvrzuje L. L., že dne 20. 1. 2010 převzala od Ing. Č.vyplněný předmětný tiskopis, který spolu s dalšími listinami vložila do obálky, opatřila adresou okresní správy, zapsala do knihy odeslané pošty a předala téhož dne poštovnímu úřadu v Kameni. Ve správním spise jsou založeny protokoly o jednání se žalobcem a zejména pak i protokoly s výpověďmi zaměstnankyň žalobce a zaměstnankyň okresní správy.

Dle ustanovení § 21a zákona č. 589/1992 Sb. má zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném za každého uvedeného zaměstnance, a to za kalendářní měsíc. Úhrn slev musí zaměstnavatel uplatnit na předepsaném tiskopisu do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, tedy do 20. dne každého měsíce. Podle § 23 odst. 4 citovaného zákona je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka obsahující podání.

Podstatou sporu mezi účastníky je to, zda žalobce podal přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách za měsíc prosinec 2009 dle § 21a zákona

pokračování 30Ad 8/2012

-6-

č. 589/1992 Sb. včas. Žalobce tvrdí, že se tak stalo, neboť příslušný tiskopis, v němž slevu na pojistném uplatnil, předal dne 20. 1. 2010 k poštovní přepravě jako obyčejnou (tj. nikoliv doporučenou) zásilku. Mezi stranami je nesporné, že pokud by se prokázala pravdivost tohoto žalobcova tvrzení, pak by sleva byla uplatněna v zákonem stanovené lhůtě. Žalovaná však na základě svého šetření trvá na stanovisku, že žalobce uplatnil slevu na pojistném až dne 21. 1. 2010, kdy měl jeho pracovník předmětný tiskopis podat osobně na podatelně žalované, tudíž že žalobce uplatnil slevu na pojistném opožděně.

Zásadním pro posouzení dané věci je tedy zjištění data a způsobu, jakým žalobce slevu na pojistném u okresní správy uplatnil, od čehož se odvíjí i zodpovězení otázky, zda ji uplatnil včas či opožděně.

Předložená věc je u zdejšího krajského soudu již podruhé, když předchozí rozhodnutí žalované bylo k žalobě zrušeno rozsudkem ze dne 24. 10. 2011, čj. 30 Ad 26/2010-30. V něm krajský soud vytkl žalované nedostatečné zjištění skutkového stavu, tj. zejména kdy a jakým způsobem byl žalobcem vyplněný tiskopis Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách za měsíc prosinec 2009 doručen okresní správě. Hodnocení listinných důkazů žalovanou označil za nedostatečné a za nezbytné považoval provedení výslechu svědků (zejména pracovnice podatelny okresní správy a příslušných pracovnic žalobce), případně provedení dalšího dokazování.

Okresní správa proto v dalším řízení provedla další dokazování k řádnému zjištění skutkového stavu. K vyjasnění otázky data a způsobu doručení tiskopisu Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách za měsíc prosinec 2009 vyslechla současnou a bývalou zaměstnankyni okresní správy a dvě zaměstnankyně žalobce. Z jejich výpovědí vyplynulo následující:

Pracovnice podatelny okresní správy M. K. vypověděla, že předmětný tiskopis byl podán na podatelnu okresní správy osobně někým ze zaměstnanců žalobce (ne však Ing. Č. ani paní L.) asi v 10:30 hod. dne 21. 1. 2010, tj. den po zákonné lhůtě. Ženu, která tiskopis přinesla, i popsala. Uvedla, že u tiskopisu nebyla žádná obálka a že kolem 11 hodiny přišla na podatelnu S. Š., se kterou následně společně konstatovaly, že tiskopis byl podán po zákonné lhůtě. Bývalá zaměstnankyně účtárny okresní správy S. Š. vypověděla, že měla na starost agendu přehledů o výši pojistného a vyplacených dávek. Dne 21. 1. 2010 nesla na podatelnu dopis a při té příležitosti si prošla přehledy dodané na podatelnu tohoto dne. Vzhledem k výši uplatňované slevy ji zaujal přehled žalobce, na který upozornila i M. K.. Uvedla, že u zmíněného přehledu nebyla žádná obálka.

Zaměstnankyně žalobce Ing. H. Č. vypověděla, že v úterý 19. 1. 2010 vytiskla přehled o výši pojistného, jehož součástí je sleva za zaměstnance. Tento den pošta z Kamene neodchází, proto přehled předala dne

pokračování 30Ad 8/2012

-7-

20. 1. 2010 kolegyni L. L., která odesílá poštu. Uvedla, že přehledy jsou posílány obyčejnou poštou, že nikdo jiný než paní L. poštu nevyřizuje (kromě nepřítomnosti, což nebyl tento případ) a že pokud nastane případ osobního podání, vše jezdí na okresní správu vyřizovat výlučně sama Ing. Č.. Další zaměstnankyně žalobce L. L. vypověděla, že od Ing. Č. převzala dne 20. 1. 2010 předmětný přehled spolu s dalšími doklady, které měly být odeslány na okresní správu, vše vložila do obálky, ofrankovala, zapsala do odeslané pošty a spolu s další poštou k odeslání toho dne odnesla na poštu v Kameni. Poštu odnáší pouze ona, jen pokud má dovolenou, někdo jí zastupuje.

Pokud jde o listinné důkazy, na jedné straně správní orgány obou stupňů opírají svůj závěr o osobním podání předmětného tiskopisu (tj. nikoliv prostřednictvím pošty) na okresní správu z toho, že pokud by žalobce podal tiskopis prostřednictvím pošty, musela by být v souladu s vyhláškou č. 191/2009 Sb. a spisovým řádem ČSSZ u tiskopisu uložena také obálka, a ta u něho přiložena není. Dále vycházejí z toho, že na podacím razítku je uvedeno datum 21. 1. 1010, přičemž otázku vyplnění kolonek na podacím razítku označily za irelevantní, neboť není stanovena povinnost je vyplňovat. Žalobce naproti tomu předložil čestná prohlášení svých zaměstnankyň Ing. H. Č. a L. L., které následně byly vyslechnuty i jako svědkyně, kopii evidence odeslané pošty a kopii evidence docházky obou těchto zaměstnankyň žalobce (měsíční docházkový lístek za leden 2010). Uvedené listiny tak k jednoznačnému závěru o tom, jakým způsobem a kdy byl předmětný tiskopis na okresní správu doručen, nestačily.

V daném případě však proti sobě stojí i protichůdné výpovědi svědkyň, a to na straně jedné tvrzení dvou zaměstnankyň okresní správy a na straně druhé tvrzení dvou zaměstnankyň žalobce.

Krajský soud považuje výpovědi svědkyň za rovnocenné, všechny ale pravdivé být nemohou. Neztotožnil se však se žalovanou v tom, že by právě výpověď zaměstnankyně okresní správy M. K. měla být věrohodnější. Naopak, nevyplnění kolonky „doručeno poštou – osobně“ M. K. jako pracovnicí podatelny na podacím razítku může svědčit o její nepříliš velké pečlivosti či o nesvědomitosti. Z právních ani interních předpisů sice výslovně nevyplývá povinnost opatřovat otisk podacího razítka informací, zda byla zásilka podána osobně nebo zaslána poštou, avšak pokud již podací razítko obsahuje k vyplnění kolonku, jakým způsobem byl dokument správnímu orgánu doručen, je na místě, aby pověřený pracovník podatelny tento údaj řádně a úplně vyplnil. Pokud by tak i v posuzované věci M. K. učinila, pravděpodobně by pochybnosti a nejasnosti ohledně doručení předmětného dokumentu nevznikly. Krajskému soudu je přitom z úřední činnosti známo, že jinými okresními správami sociálního zabezpečení jsou údaje v kolonkách na podacím razítku řádně vyplňovány.

Krajský soud je toho názoru, že provedené důkazy nevedou k jednoznačnému zjištění data a způsobu doručení předmětného tiskopisu s uplatněnou slevou na

pokračování 30Ad 8/2012

-8-

pojistném na okresní správu a ani další dokazování by k němu již nevedlo. Za situace, kdy tak již nelze ověřit pravdivost žalobcova tvrzení o doručení předmětného tiskopisu okresní správě prostřednictvím pošty, přičemž k nejasnostem ohledně doručení přispěl i postup okresní správy tím, že na podacím razítku obsahujícím kolonku, jakým způsobem byl dokument správnímu orgánu doručen, tato nebyla vyplněna, je třeba vycházet z presumpce včasnosti doručení předmětného tiskopisu správnímu orgánu, když z dalších důkazů předložených žalobcem by tato včasnost vyplývala. Nikdy totiž nelze zcela vyloučit pochybení pracovníka podatelny správního orgánu, jehož povinností je obálku u dokumentu ponechat, že tak neučinil, a to ať už z důvodu nedbalosti nebo třeba nějaké náhody, v důsledku které může dojít k zašantročení poštovní obálky (např. připnutím k jinému dokumentu, založením do jiného spisu, vyhozením apod.).

Krajský soud proto uzavírá, že za shora popsaných skutkových okolností je nutno přijmout závěr, že žalobce tiskopis Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách za měsíc prosinec 2009 předal poslední den lhůty (tj. 20. 1. 2010) k poštovní přepravě, tj. že slevu na pojistném za své zaměstnance za prosinec 2009 uplatnil včas.

Krajský soud na závěr poznamenává, že při výslechu svědků je nutno účastníkovi řízení umožnit účast (oznámit mu, kdy a kde se bude konat), aby mu mohl případně klást otázky. Jen tak je výslech proveden řádně a v souladu se základními zásadami vedení řízení. Výslech zaměstnankyň okresní správy byl však proveden bez vyrozumění žalobce o tom, že bude proveden. Tento nedostatek byl pak napraven u výslechu M. K., když k dotazu zástupce žalobce při výslechu zaměstnankyň žalobce se paní K. opětovně dostavila a zodpověděla jeho dotazy.

S ohledem na shora uvedené krajský soud zrušil napadeného rozhodnutí pro nezákonnost a vrátil věc žalovanému v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 a 4 s. ř. s. k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný vázán právním názorem soudu v tomto rozsudku vysloveným (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Dle něj má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalobce, krajský soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč a náhradě nákladů právní služby poskytnuté advokátem, jehož odměna vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Ten učinil ve věci dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žalobního návrhu) po 2.100,- Kč (§ 9 odst. 3 písm. f/ advokátního tarifu), k tomu má nárok na úhradu 2 režijních paušálů po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Zástupce žalobce je registrován jako plátce DPH, proto byla odměna o hodnotu této

pokračování 30Ad 8/2012

-9-

daně povýšena (§ 14 advokátního tarifu). Krajský soud uložil takto vyčíslené náklady zaplatit k rukám zástupce žalobce, neboť jde o advokáta (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu za použití § 64 s. ř. s.).

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Hradci Králové dne 26. dubna 2013

JUDr. Jan Rutsch, v.r.

předseda senátu