[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové
a soudců Mgr. Aleny Krýlové a JUDr. Dany Černé v právní věci žalobců: a) LONDA spol. s r.o., Praha 1, Křemencova 4, IČ 492 41 931, zastoupen JUDr. Tomášem Jindrou, advokátem se sídlem Praha 1, U Prašné brány 3, b) Radio Bonton a.s., Praha 2, Wenzigova 4/1872, IČ 601 92 682, zastoupen JUDr. Ladislavem Břeským, advokátem se sídlem Praha 2, Botičská 1936/4, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Praha 2, Škrétova 44/6, za účasti zúčastněné osoby: Star Promotion s.r.o., Na Žertvách 132/24, Praha 8, IČ 26506700, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8.1.2013, sp.zn. 2012/353/zab/Sta, č.j. STR/274/2013,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobci podali u Městského soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí žalované označenému v záhlaví tohoto rozsudku, kterým žalovaná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále též Rada) vydala provozovateli Star Promotion s.r.o. osvědčení o změně skutečností uvedených v žádosti o licenci k provozování rozhlasového vysílání programu RADIO HEY Praha spočívající ve změně souboru technických parametrů licence a územního rozsahu vysílání, s přidělením kmitočtu Karlovy Vary sídliště 87,8 MHz / 200 W.
Žalobci v podané žalobě uvedli, že se cítí aktivně legitimováni k podání žaloby, když první žalobkyně byla účastníkem původního licenčního řízení na kmitočet Praha 95,7 MHz / 0,5 kW, přičemž její žádost byla zamítnuta, druhá žalobkyně pak aktivní legitimaci dovozuje z § 65 s.ř.s. ve spojení se soudní judikaturou. Žalobkyně se cítí zkráceny na svých právech rozhodnutím žalované vydaném dle § 21 odst. 3 věta druhá vysílacího zákona, tedy fiktivně vydaným souhlasným rozhodnutím. Žalobkyně poukazují na soudní judikaturu, dle které je fiktivně vydané rozhodnutí vždy nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Rozhodnutí zasahuje do práv třetích osob, tedy těch, s nimiž je licence žadatele o změnu provázána, také neúspěšných účastníků licenčního řízení a dalších subjektů.
Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že pochybuje o aktivní legitimaci žalobkyň. Rozhodnutí nebylo vydáno v zákonné lhůtě, šlo však o naprostou výjimku v rozhodovací praxi. Nastala tedy fikce souhlasu, žalovaná neměla jinou možnost, než o této skutečnosti vydat osvědčení.
Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správním orgánem obou stupňů z hlediska žalobních námitek, uplatněných v podané žalobě a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době podání žalobou napadeného rozhodnutí (ustanovení § 57 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s.ř.s.“).
Ze spisového materiálu předloženého soudu žalovaným správním orgánem zjistil Městský soud v Praze následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti:
23. dubna 2012 žalovaná obdržela žádost společnosti Star Promotion s.r.o. o změnu souboru technických parametrů licence č. Ru/117/04.
Usnesením ze dne 27. dubna 2012 žalovaná řízení přerušila, důvodem pro přerušení řízení bylo řízení o předběžné otázce – řízení o žádosti o koordinaci kmitočtu před ČTÚ.
Dne 9. listopadu 2012 obdržela žalovaná od ČTÚ koordinovaný kmitočet.
Přípisem ze dne 21.11.2012 žalovaná žadateli oznámila, že správní řízení bylo z výše uvedeného důvodu přerušeno a že dne 9.11.2012 byl žalované doručené zkoordinovaný kmitočet.
Přípisem ze dne 7. prosince 2012 žalovaná žadateli oznámila, že 18.12.2012 bude ve věci proveden důkaz – ústní odborné vyjádření znalce.
Rozhodnutím ze dne 8. ledna 2013 žalovaná vydala provozovateli Star Promotion s.r.o. osvědčení o změně skutečností uvedených v žádosti o licenci k provozování rozhlasového vysílání programu RADIO HEY Praha spočívající ve změně souboru technických parametrů licence a územního rozsahu vysílání, s přidělením kmitočtu Karlovy Vary sídliště 87,8 MHz / 200 W. Uvedla, že dle § 21 zákona č. 231/2001 Sb. je žalovaná povinna rozhodnout do 60 dnů. Konec lhůty připadl na 31. prosince 2012, ve lhůtě nedošlo k vydání rozhodnutí. Dle § 21 odst. 3 se tak má za to, že žalovaná vyslovila svůj souhlas, nastala tedy fikce pozitivního rozhodnutí, o čemž žalovaná vydává osvědčení.
Proti tomuto rozhodnutí směruje žaloba.
Městský soud v Praze se nejprve zabýval tím, zda jsou žalobci aktivně legitimováni k podání žaloby či nikoliv. Problematika okruhu účastníků správního řízení a v návaznosti na to problematika okruhu subjektů oprávněných k podání žaloby proti rozhodnutí Rady o žádostech o udělení souhlasu se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci (vyjmenovaných v § 21 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb.) byla řešena v celé řadě rozsudků Nejvyššího správního soudu a ve vývoji této judikatury lze vysledovat tendenci rozšiřování okruhu osob oprávněných k podání žaloby proti rozhodnutí Rady o žádostech o udělení souhlasu se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci. V daném případě soud vycházel zejména z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24.2.2011 č.j. 7 As 111/2010-163, ve kterém Nejvyšší správní soud vyslovil tento právní názor: „Pokud potenciální účastník licenčního řízení tvrdí, že byl zkrácen na svých právech rozhodnutím o schválení změny skutečností uvedených v žádosti o licenci jiného provozovatele vysílání, a to z toho důvodu, že správně mělo být vedeno licenční řízení, jehož by se mohl účastnit, a toto tvrzení nelze zjevně a jednoznačně vyloučit, pak je potřeba mít za to, že je aktivně legitimován k podání žaloby proti danému rozhodnutí na základě § 65 odst. 1 s. ř. s. Předchozí účast v řízení o schválení změny skutečností uvedených v žádosti o licenci zde tedy není podmínkou aktivní procesní legitimace.“ Žalobci tvrdí zkrácení na svých právech tím, že v daném případě, ač tak učiněno být mělo, nebylo vypsáno samostatné licenční řízení, což ve svém důsledku vedlo k tomu, že nemohli v takovém licenčním řízení jednat jako účastníci tohoto správního řízení. Vzhledem k tomu, že bez věcného posouzení napadeného rozhodnutí nelze učinit závěr, zda byly splněny podmínky pro udělení souhlasu žalovanou či nikoliv, má soud za to, že je třeba žalobcům přiznat aktivní legitimaci k podání žaloby, že žalobu nelze odmítnout jako podanou neoprávněnou osobou.
Městský soud v Praze se dále zaměřil na přezkoumání napadeného rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, kterým je vázán (§ 75 odst. 2 s.ř.s.).
Podle § 21 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Rada je povinna své rozhodnutí odůvodnit, pokud se jedná o řízení s více účastníky. Pokud Rada ve stanovené lhůtě nerozhodne a nejedná se o řízení s více účastníky, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Základní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit, v takovém případě Rada v usnesení o přerušení řízení uvede, z jakého důvodu řízení přerušuje; po dobu přerušení řízení lhůty neběží.
V posuzovaném případě byla dána následující časová posloupnost: 23. dubna 2012 žalovaná obdržela žádost, usnesením ze dne 27. dubna 2012 žalovaná řízení přerušila, dne 9. listopadu 2012 obdržela žalovaná od ČTÚ koordinovaný kmitočet a odpadl důvod přerušení řízení, rozhodnutím ze dne 8. ledna 2013 žalovaná vydala provozovateli osvědčení. S ohledem na rekapitulovaný průběh správního řízení je zřejmé, že k 8. lednu 2013 již lhůta pro vydání rozhodnutí marně uplynula a došlo k vydání fiktivního souhlasného rozhodnutí, o čemž rada vydala žadateli osvědčení. Z ustálené judikatury správních soudů vyplývá, že fiktivně vydané rozhodnutí je z povahy věci vždy nepřezkoumatelné (tato bohatá judikatura se týká převážně zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který dříve taktéž zakotvoval institut fiktivního negativního rozhodnutí, soud však neshledal žádný důvod, proč by se neaplikovala i na posuzovanou věc). Byť je z logiky věci zřejmé, že úspěšný žadatel nikdy nebude brojit proti fiktivnímu rozhodnutí, kterým bylo jeho žádosti vyhověno, existují-li i jiní účastníci řízení, či osoby, které tvrdí, že měly být účastníky řízení a cítí se rozhodnutím dotčeny na svých právech, tak jako tomu bylo v posuzovaném případě, je dán důvod pro zrušení fiktivně vydaného rozhodnutí bez nařízení jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. pro nepřezkoumatelnost, jak soud učinil ve výroku rozsudku.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobci měli ve věci úspěch. Vzhledem k tomu, že v daném případě byla žaloba podána dvěma žalobci, z nichž každý je zastoupen jiným advokátem, v případě úkonu – sepsání žaloby žalobci společně – soud odměnu za tento úkon rozdělil tak, že každému z žalobců náleží polovina odměny za úkon, to jest 1.550,- Kč.
Žalobci LONDA spol. s r.o. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení, která zahrnuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3000,- Kč a odměnu advokátovi za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení) po 3.100,- Kč a za jeden úkon (sepsání žaloby) ve výši 1.550,- Kč a 2krát režijní paušál po 300,- Kč (§ 7, § 9 odst.3 písm.f/, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 3 vyhl.č.177/1996 Sb.). Protože zástupcem žalobce je advokát, který je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna o částku odpovídající dani, kterou je tento povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s.ř.s.). Částka daně činí 1.102,50 Kč. Náklady řízení tedy celkem činí 9.352,50 Kč.
Žalobci Radio Bonton a.s. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení, která zahrnuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3000,- Kč a odměnu advokátovi za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení) po 3.100,- Kč a za jeden úkon (sepsání žaloby) ve výši 1.550,- Kč a 2krát režijní paušál po 300,- Kč (§ 7, § 9 odst.3 písm.f/, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 3 vyhl.č.177/1996 Sb.). Náklady řízení tedy celkem činí 8.250,- Kč.
Podle § 60 odst. 5 má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. Náklady vzniklé v souvislosti s plněním uložené povinnosti zúčastněné osobě v řízení nevznikly a důvody hodné zvláštního zřetele soud neshledal, proto osobě zúčastněné na řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne23. května 2013
JUDr. Eva P e c h o v á v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Sylvie Kosková