Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobce: Mgr. P.N., zast. Mgr. Rostislavem Šustkem, advokátem, sídlem Praha 1, Vladislavova 1390/17, proti žalovanému: Úřad Městské části Praha 12, sídlem Praha 4, Hausmannova 3014, za účasti osoby na řízení zúčastněné: MUDr. B.T., zast. JUDr. Jiřím Jarošem. Ph.D., advokátem, sídlem Praha 4, Na Pankráci 11/449, o žalobě na prohlášení nicotnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 23.11.2009, č.j. VYST/35440/2009/Ks,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného č.j. VYST/35440/2009/Ks o povolení výjimky z čl. 50 odst. 12a vyhl.č. 26/1999 Sb. osobě zúčastněné na řízení. Jakkoli takto výslovně žalobce v žalobě nenamítá, z čl. IV žaloby plyne, že má za to, že měl být účastníkem řízení o povolení předmětné výjimky, tvrdí-li, že povolením výjimky bylo zasaženo do jeho práv vlastníka sousední nemovitosti. Žalobce namítá nicotnost rozhodnutí pro jeho vnitřní rozpornost, právní neuskutečnitelnost, přičemž rozhodnutí odporuje zákonným požadavkům na jeho obsah pro absenci rozhodných úvah. Dále žalobce namítá nedostatek formy, jestliže je v doložce o vyznačení právní moci označeno jako usnesení, ačkoliv se má jednat o rozhodnutí.
Z listin předložených soudu plyne, že rozhodnutí žalovaného č.j. VYST/35440/2009/Ks o povolení výjimky z čl. 50 odst. 12a vyhl.č. 26/1999 Sb. osobě zúčastněné na řízení bylo vydáno, aniž by bylo se žalobcem jednáno jako s účastníkem. Právní moc rozhodnutí tak byla vyznačena ke dni 21.11.2009. Z odůvodnění rozhodnutí žalovaného o umístění a povolení stavby ze dne 31.5.2010, č.j. VYST/39655/2009/Dr, je patrné, že nejpozději tímto rozhodnutím byla žalobci sdělena existence žalobou napadeného rozhodnutí. Což osvědčil v rámci žaloby podané dne 16.11.2011 vedené pod sp.zn. 10A 350/2011-120, kdy namítal překročení míry zastavěnosti pozemku v rozporu s povolenou výjimkou. Z tvrzení žaloby je tak zřejmé, že žalobce odvolání proti rozhodnutí žalovaného č.j. VYST/35440/2009/Ks nepodal.
Dle rozhodnutí rozšířeného senátu č.j. 7AS 100/2010-65 lze v odvolacím řízení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušit postupem podle § 90 odst. 1 písm. a), případně b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, i z důvodů uvedených v § 77 odst. 1 a 2 téhož zákona. Podmínkou přípustnosti žaloby, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí správního orgánu prvního stupně či rozhodnutí o odvolání, je vyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem ve smyslu § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Ani žalobu, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí, však nelze podat kdykoliv. Počátek lhůty pro její podání je určen dnem oznámení rozhodnutí vydaného v odvolacím řízení žalobci, nikoliv dnem, v němž mu byl oznámen úkon správního orgánu ve věci prohlášení nicotnosti podle § 77 a 78 správního řádu. Účastník řízení, v němž mělo být vydáno nicotné rozhodnutí, je oprávněn namítat tuto nicotnost v navazujících řízeních, ve kterých má tvrzený neexistující správní akt sloužit jako exekuční titul nebo jako podklad pro další úkon správního orgánu.
Na základě výše uvedeného rozhodnutí rozšířeného senátu č.j. 7AS 100/2010-65 soud žalobu dle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl pro nepřípustnost z důvodu nevyčerpání opravného prostředku proti žalobou napadenému rozhodnutí žalovaného ze dne 23.11.2009, č.j. VYST/35440/2009/Ks.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s.ř.s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Osobě zúčastněné na řízení právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo, neboť soud ji neuložil povinnost ve smyslu § 60 odst. 5 s.ř.s.
Jelikož byla žaloba odmítnuta, soud dle § 10 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb. vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek. Soud žádá žalobce o sdělení účtu do 10 dnů, na který lze vrátit soudní poplatek.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 22.4.2013
JUDr. Ing. Viera Horčicová, v.r.
předsedkyně senátu