16Ad 18/2013-33
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobkyně H. Š., bytem T., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 8.2.2013 proti rozhodnutí žalované ze dne 6.12.2012 č.j. X o invalidní důchod,
t a k t o :
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Včasnou žalobou se žalobkyně domáhá přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 6.12.2012 č.j. X, jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ ze dne 8.10.2012 č.j. x, kterým jí byl snížen stupeň invalidity a výše invalidního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť podle lékařského posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Cheb ze dne 8.8.2012 je žalobkyně invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 55%.
Žalobkyně v žalobě ze dne 8.2.2013 mimo jiné vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím ze dne 6.12.2012, neboť dle ní bylo vydáno na základě nedostatečného zjištění popsaného zdravotního stavu, který odpovídá invaliditě třetího stupně s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 70%; závěrem navrhla zrušení napadeného rozhodnutí. (K žalobě byla připojena kopie napadeného rozhodnutí.)
V napadeném rozhodnutí ze dne 6.12.2012 žalovaná mimo jiné zdůraznila, že novým posudkem o invaliditě ze dne 28.11.2012 bylo zjištěno, že žalobkyně je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, neboť se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezující fyzické schopnosti, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl A (artropatie), položce 2c) (revmatoidní artritida) přílohy vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška nebo příloha vyhlášky), pro které se stanovuje procentní míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 40-60%, tomuto zařazení odpovídá revmatoidní arthritis; jedná se o středně těžké formy, proto s ohledem na aktuální klinický nález byl zvolen střed vymezeného rozpětí, tj. 55%.
Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Cheb vedeného ohledně žalobkyně a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 8.8.2012 a záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v námitkovém řízení dne 28.11.2012 ČSSZ-pracoviště Plzeň vyplývá, že žalobkyně je invalidní pro invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona, nejde se již o invaliditu třetího stupně, neboť poklesla její pracovní schopnost pouze o 55% z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. A, položce 2c) přílohy vyhlášky, pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 55%, která ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky nebyla změněna; změna stupně invalidity uvedena dnem jednání 8.8.2012, doba platnosti posudku: 30.8.2015.
Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 1.3.2013 mimo jiné navrhla zamítnutí žaloby a uvedla, že v případech, kdy se jedná o odbornou lékařskou otázku a rozhodnutí žalované je na tomto odborném posudku závislé, nemůže žalovaná na svém rozhodnutí nic změnit; k důkazu navrhla posudek příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV či komise) s tím, že když dojde ke změně v posouzení a zdravotního stavu žalobkyně, žalovaná ve věci znovu rozhodne. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobkyně vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 6.12.2012 bylo dle dodejky žalobkyni doručeno dne 11.12.2012.
Po doručení vyjádření žalované žalobkyně podáním ze dne 18.3.2013 sdělila soudu, že s ním nesouhlasí, požadovala brát zřetel na její zdravotní postižení; připojila lékařské zprávy.
V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 6.5.2013 za účasti odborných lékařů z oboru ortopedie a interního lékařství, jemuž žalobkyně nebyla přítomna, ale byla přítomna při jednání dne 19.4.2013. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (6.12.2012) byla žalobkyně invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%, invalidita trvá od 14.6.2000. Komise uvedla, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je revmatoidní artritida III-IV. st. cl.c trvale klinicky aktivní DAS 28 5,13 s významným postižením dolních končetin, kde při vyšetření ortopedem v komisi byly zjištěny deformace pravého hlezna a nártu s těžkým plochonožím s výrazným funkčním omezením a bolestivostí, valgosní deformita palce těžkého stupně, kladívkové prsty, vlevo postižení plochonoží středního stupně s těžkou valgosní deformitou palce s flekční kontrakturou prstů; na horních končetinách ulnární deviace prstů s váznoucí extensi prstů s neobratnou špetkou. Pro toto postižení žalobkyně není schopna fyzického zatížení spojeného s delší chůzí či stáním v nepříznivých klimatických podmínkách, není schopna systematické činnosti vzhledem k postižení rukou a silné bolestivosti, kdy je léčena na ambulanci bolesti. Žalobkyně byla poživatelkou plného invalidního důchodu od roku 2000, od té doby onemocnění trvale progredovalo a vyžádalo si rekonstrukční operaci haluxů oboustranně, i po operaci je funkčně významné postižení dolních končetin, musí nosit ortopedickou obuv. Při vyšetření zjištěny těžké trofické změny na obou bércích a nově vzniklý vřed na bérci vpravo; pro silné bolesti kloubů s ranní ztuhlostí 2 hodiny byla zahájena léčba fentynylovými náplastmi, pro nesnášenlivost náplastí dále užívá Tramal. Dle nově doloženého nálezu z revmatologie MUDr. N. ze dne 15.2.2013 je postižení žalobkyně již klasifikováno jako seropositivní revmatoidní artritida III-IV. st. cl.c. trvale klinicky aktivní-DAS 28 5,13. Na základě těchto nově zjištěných skutečností na rozdíl od OSSZ i řízení o námitkách PK MPSV hodnotila 70% míru poklesu pracovní schopnosti dle kapitoly XIII, odd. E, položka 2d přílohy vyhlášky, neboť se jedná o těžké postižení s těžkým snížením výkonnosti organismu s destrukcemi a deformitami kloubů, aktivita onemocnění dle aktuálního nálezu z revmatologie je vysoká DAS 28 větší než 5,1 – tj. 5,13; v míře poklesu zhodnoceno i cévní postižení /bércové vředy vlevo/; nevznikla podmínka pro využití § 3 a 4. Komise proto na základě vlastního šetření, vyšetření ortopedem a nově doložených nálezů došla k závěru, že u žalobkyně se jedná i nadále o invaliditu III. stupně - plná invalidita od 14.6.2000. (Stejnopis posudku byl doručen žalobkyni i žalované.)
S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující:
(1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
(2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Podle § 38 písm. a) zákona má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.
Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).
Podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.
Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 6.12.2012, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).
Žalobkyně se podanou žalobou domáhá ponechání invalidity třetího stupně z důvodů uvedených v žalobě. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 6.5.2013 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované ČSSZ se u žalobkyně jednalo o invaliditu třetího stupně s datem vzniku 14.6.2000 (doba platnosti (KLP): trvale), proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 6.12.2012 a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 8.10.2012 bez nařízení jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, neboť žalovaná si neopatřila ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle citovaného posudku PK MPSV zdravotní stav žalobkyně od 14.6.2000 a tedy i k 6.12.2012 odpovídá nadále třetímu stupni invalidity, když míra poklesu její pracovní schopnosti činí 70%.
Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobkyně je nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně od 14.6.2000, o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – trvání invalidity (od uvedeného data), čímž bude realizovat rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30.5.2013 č.j. 16Ad 18/2013-33, když rozhodnutí o invalidním důchodu by byla vydala žalovaná i v případě zjištění trvání invalidity třetího stupně žalobkyně již v řízení o námitkách.
O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně však nepožadovala žádné náklady tohoto řízení, jak sdělila soudu podáním ze dne 23.5.2013.
Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Plzni dne 30. května 2013
JUDr. Alena Hocká, v.r.
Za správnost vyhotovení: Martina Kerberová samosoudkyně