Usnesení
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Karla Kosteleckého a soudců Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. ve věci žalobkyně A.H., nar. XX, bytem XX, proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj, se sídlem 1. Máje 97/25, Liberec III – Jeřáb o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2013, č.j. 255098/13/2605-05702-603261
ta k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou podanou k poštovní přepravě dne 23. 5. 2013 se žalobkyně domáhala přezkoumání napadeného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o námitce proti vyrozumění o neúčinnosti podání č.j. 66953/12/259960603261 a námitce o vyrozumění o neúčinnosti podání č.j. 66955/12/259960603261.
Žalobkyně v žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno, aniž by měla možnost řádně se seznámit s podklady rozhodnutí.
Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení
s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne žalobu, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustná. Dle § 68 písm. e) je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li
se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Ze soudního přezkoumání jsou dle § 70 písm. a) s. ř. s. vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.
Pojem „rozhodnutí“ definuje soudní řád správní v ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. Rozhodnutím se rozumí úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce.
Podle § 74 odst. 1 zákona č. 280/2009 S., daňového řádu, má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, vyzve správce daně toho, kdo podání učinil, aby označené vady odstranil podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou stanoví. Výzva obsahuje poučení o následcích spojených s neodstraněním označených vad (odst. 2 téhož ustanovení). Budou-li vady podání odstraněny ve stanovené lhůtě, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas. Nebudou-li vady podání odstraněny, stává se podání uplynutím stanovené lhůty neúčinným, o čemž pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí podatele; vyrozumění není třeba v případě,
že podatel na výzvu k odstranění vad neučinil vůči správci daně žádný úkon (odst. 3 téhož ustanovení).
Má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, a podatel tyto vady přes výzvu správce daně ve stanovené lhůtě neodstraní, dochází přímo ze zákona k tomu, že podání se stává neúčinným. Po uplynutí lhůty pro odstranění vad podání je podání definitivně neprojednatelným nebo nezpůsobilým mít předpokládané účinky pro správu daní. Správce daně je tak zbaven obecné povinnosti podání projednat či vyvodit z něho jinak předpokládané účinky. Správce daně je za této situace toliko povinen pořídit úřední záznam o tom,
že se podání stalo neúčinným a vyrozumět o tom podatele. Vyrozuměním podatele, stejně tak jako úředním záznamem, se nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují žádná práva nebo povinnosti žalobce, neboť důsledek v podobě neúčinnosti podání nastal přímo ze zákona, nikoli teprve vyhotovením úředního záznamu a vyrozuměním podatele. Nejedná se tedy o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., jehož přezkoumání by se žalobkyně mohla domáhat v řízení před správními soudy.
Žalobkyně proti vyrozumění o neúčinnosti podání podala námitku dle § 159 odst. 1 daňového řádu (námitka proti úkonu správce daně při placení daní). Vyrozumění o neúčinném podání však v žádném případě není úkonem správce daně při placení daní. Žalovaný na podanou námitku reagoval písemností označenou jako rozhodnutí o námitce, avšak ani tato písemnost není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., protože ve skutečnosti žalovaný žalobkyni pouze upozornil, že její námitka námitkou ve smyslu § 159 daňového řádu není.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyně žalobou domáhala zrušení úkonu správního orgánu, který není rozhodnutím, soud žalobu dle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68
písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.
Nadto je třeba konstatovat, že i kdyby písemnost žalovaného rozhodnutím ve smyslu
§ 65 odst. 1 s. ř. s. byla, nemohl by soud žalobu projednat a žaloba by musela být odmítnuta z důvodů její opožděnosti. Z kopie doručenky napadeného rozhodnutí, kterou si soud od žalovaného vyžádal, bylo ověřeno, že napadené rozhodnutí je třeba považovat dle § 64 s. ř. s. ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř. za žalobkyni doručené dne 22. 3. 2013. Lhůta k případnému podání žaloby dle § 72 odst. 1 s. ř. s. tak žalobkyni uplynula dne 22. 5. 2013, žaloba však byla předána k poštovní přepravě až dne 23. 5. 2013.
S ohledem na to, že soud odmítl žalobu bezprostředně poté, co mu byla postoupena k vyřízení, nebylo na místě rozhodovat o podaném návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s..
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval ve věci samé - o důvodnosti žaloby. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Liberci dne 31. května 2013
Mgr. Karel Kostelecký,
předseda senátu