[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Mgr. M.S., zast. Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, se sídlem v Praze 1, Loretánské náměstí 5, zast. JUDr. Luďkem Krajhanzlem, advokátem se sídlem Na Příkopě 22, Praha 1, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,
t a k t o:
I. Žaloba se z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu. V podané žalobě žalobce uvedl, že zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru v rozporu s právními předpisy nezákonně zasáhl do jeho práva na výkon povolání – advokacie, když mu neumožnil, aby se účastnil ve dnech 18.11.2008 až 26.11.2008 stanovených Zastupitelským úřadem ČR v Ulánbátaru řízení o žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů žadatelů – klientů žalobce a dále žalobci znemožnil, aby se účastnil pohovoru mezi jeho klienty a Zastupitelským úřadem ČR v Ulánbátaru. Žalobce má zato, že Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru jej výše uvedeným postupem přímo zkrátil nezákonným zásahem na jeho Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) garantovaném právu výkonu povolání – advokacie a navíc mu znemožnil plnění jeho povinnosti chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy jeho klientů. Žalobce se proto domáhal, aby soud žalovanému zakázal pokračovat v porušování jeho práva na jeho výkon povolání – advokacie spočívající v tom, že mu brání v poskytování právních služeb žadatelům o víza k pobytu na Zastupitelských úřadech ČR v zahraničí.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30.11.2011, sp. zn. 5Ca 381/2008 žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že žalobcem tvrzený nezákonný zásah již ke dni rozhodnutí soudu netrvá. Rozsudek Městského soudu v Praze zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 31.10.2012, sp.zn. 8Aps 1/2012 a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud shledal rozsudek Městského soudu v Praze nepřezkoumatelným, když městský soud nevymezil, zda se v posuzované věci jednalo o nezákonný zásah žalovaného a v čem měl spočívat. Nejvyšší správní soud Městskému soudu v Praze uložil, aby především posoudil, zda lze vůbec ve skutečnostech uvedených v žalobě spatřovat nezákonný zásah, a objasnil, zda stěžovatel mohl být zkrácen na svých právech, jejichž ochrany se domáhal v žalobě. Tvrdil-li stěžovatel, že bylo zasaženo do jeho Listinou základních práv a svobod zaručeného „práva na výkon povolání – advokacie“, městský soud bude muset posoudit, zda je z čl. 26 Listiny nebo z jiného právního předpisu možné dovodit právo stěžovatele na zastupování klienta v konkrétní věci. Městský soud zváží i to, zda se v popisovaném kontextu mohou dovolávat práva na právní pomoc pouze žadatelé o vízum, nebo i stěžovatel, který je jejich zástupcem.
Městský soud v Praze přezkoumal důvodnost podané žaloby, vycházel přitom ze zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, a posoudil věc takto:
Žalobou podle § 82 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) se lze domáhat soudní ochrany v případech, kdy byl žalobce na svých právech přímo zkrácen nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo.
Žalobce v podané žalobě tvrdí, že byl přímo zkrácen nezákonným zásahem na svém Listinou garantovaném právu výkonu povolání – advokacie a navíc mu bylo znemožněno plnění jeho povinnosti chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy jeho klientů – žadatelů o víza k pobytu nad 90 dnů.
Podle čl. 26 odst. 1 Listiny každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
Podle čl. 37 odst. 2 Listiny každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.
Dle názoru soudu z Listiny (čl. 26) nevyplývá právo žalobce na zastupování klienta v konkrétní věci, takové právo žalobce nelze dovodit ani ze zákona o advokacii či jiného zákona. Žalobcem tvrzená skutečnost, že mu bylo znemožněno, aby se účastnil pohovoru mezi svými klienty a Zastupitelským úřad ČR v Ulánbátaru, nikterak neznemožňuje žalobci výkon jeho povolání – advokacie. Podle Listiny (čl. 37 odst. 2) se práva na právní pomoc mohou dovolávat pouze klienti žalobce – žadatelé o víza k pobytu nad 90 dnů, pokud by jim bylo znemožněno, aby se jejich právní zástupce (žalobce) účastnil pohovoru mezi nimi a Zastupitelským úřadem ČR v Ulánbátaru. Žádný z klientů žalobce však, jak opakovaně uvedl žalovaný správní orgán, nepožádal o přítomnost žalobce při svém pohovoru na zastupitelském úřadu.
Na základě shora uvedeného má soud za to, že žalobcem v žalobě tvrzené jednání žalovaného není nezákonným zásahem do práv žalobce, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).
O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému účelně vynaložené náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 7. června 2013
JUDr. Eva P e c h o v á v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Sylvie Kosková