19Ad 70/2012-29
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobce P. A., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 12.10.2012, o nároku na invalidní důchod,
t a k t o :
I. Rozhodnutí žalované ze dne 12.10.2012 č.j. X s e z r u š u j e pro vady řízení a vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I.
Žalobce žalobou ze dne 12.12.2012 se domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalované. Uvedl, že citovaným rozhodnutím je značně poškozen v jeho nárocích. Je přesvědčen, že jeho zdravotní stav odpovídá plné invaliditě a napadené rozhodnutí bylo vydáno po nedostatečném zjištění jeho zdravotního stavu a zjištěné skutečnosti byly chybně posouzeny. Své přesvědčení opírá zejména o skutečnost, že jeho zdravotní stav se nezlepšil, naopak dochází ke zhoršení. Uvedl též, že zdravotní stav jej jednoznačně vyřazuje z činnosti v jeho původním povolání. Je vyučen v oboru strojník kompletně mechanizovaných porubů a předků a v této profesi byl zaměstnán 22 let. Tuto činnost ukončil pro následky pracovního úrazu, který utrpěl v r. 1991 na dřívějším Dole Dukla v Havířově. V následujících obdobích se ucházel o zaměstnání jako řidič vysokozdvižného vozíku, ovšem pro jeho zdravotní problémy mu bylo oprávnění odňato 17.2.2011.
Snažil se o rozšíření kvalifikace. Dne 6.11.2007 získal osvědčení o rekvalifikaci pro pracovní činnost truhlář. Rovněž to mu bylo 17.2.2011 zakázáno. V současné době je zaměstnancem HDS Dobrá. V posledních 2,5 letech je práce neschopen. Navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.
Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 2.1.2013 uvedla, že napadené rozhodnutí vydala po přezkoumání zdravotního stavu žalobce ČSSZ, prac. Ostrava dne 18.9.2012, která potvrdila zjištěný 40% pokles pracovní schopnosti žalobce a nezjistila skutečnosti, které by vedly ke změně posudkového závěru. Žalovaná je tímto posudkem vázána. K jeho přezkoumání navrhovala posudek PK MPSV ČR.
II.
Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 12.10.2012 č.j. 611 203 6667/48091-PT, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 3.5.2013, jakož i obsahem posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).
Provedeným dokazování soud zjistil, že:
- žalobce uplatnil nárok na invalidní důchod žádostí sepsanou 30.4.2012 Okresní správou sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Karviná.
- Lékař OSSZ v Karviné dne 28.5.2012 v posudku o invaliditě uvedl, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zák.č. 155/95 Sb. Posuzovaný je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Jde o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a/ cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 40 %. Den vzniku invalidity určil dnem 28.5.2012. Lékař uvedl, že posuzovaný je schopen po vzniku invalidity I. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné i duševní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kap. VI, pol. 4, písm. b/ příl.č.2 vyhl. č. 359/2009 Sb. míru poklesu pracovní schopnosti určil 40%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 cit. vyhlášky nemění.
- Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) rozhodnutím ze dne 4.7.2012 přiznala žalobci od 28.6.2012 invalidní důchod pro invaliditu I. stupně ve výši 5.845,- Kč, mimo jiné s odůvodněním, že podle posudku OSSZ Karviná ze dne 28.5.2012 byl účastník řízení podle ust. § 39 odst. 1 zdp a § 39 odst. 2 písm. a/ zdp uznán od 28.5.2012 invalidním pro invaliditu I. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 40 %. Výše důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra důchodu činí 2.270,- Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu činí 3.575,- Kč měsíčně.
- Žalobce adresoval žalované námitky proti rozhodnutí ze dne 4.7.2012, ve kterých uvedl, že jeho pracovní schopnost poklesla podstatně ve větším rozsahu, než jak ji zjišťuje ČSSZ. Námitky byly doručeny OSSZ Karviná 9.8.2012.
- ČSSZ-Lékařská posudková služba, pracoviště pro námitkové řízení dne 18.9.2012 v posudku o invaliditě, výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedla, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Posuzovaný je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Jde o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a/ cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 40 %. Den vzniku invalidity určen dnem 28.5.2012. Posuzovaný je schopen po vzniku invalidity I. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti. Rozhodující příčinou, která má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. VI, pol. 4, písm. b/ k příl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 cit. vyhlášky se nemění.
- ČSSZ rozhodnutím ze dne 12.10.2012 č.j. X zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4.7.2012 č.j. X potvrdila mimo jiné s odůvodněním, že v rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 18.9.2012 zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona 155/95 Sb. Účastník řízení je invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jde o invaliditu I. stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. a/ cit. zákona. Den vzniku invalidity je 28.5.2012. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. VI, pol. 4, písm. b/ přílohy k vyhl. MPSV č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 25 – 40 %. Míra poklesu pracovní schopnosti účastníka řízení byla hodnocena s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu (dalším zdravotním postižením uvedeným v diagnostickém souhrnu) horní hranicí daného procentního rozmezí, tj. 40 % a ve smyslu ust. § 3 cit. vyhlášky se nemění.
V odůvodnění rozhodnutí dále uvedla, že lékař ČSSZ po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění při jednání dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení je epilepsie. Jde o onemocnění s parciálními záchvaty (nikoliv komplexními), které jsou dle záznamu v dokumentaci různě časté, dle posledního neurologického nálezu 8x za měsíc. Dle nálezu neurologa jde zřejmě o epilepsii posttraumatickou. Je přítomno lehké organické postižení. Onemocnění omezuje některé denní aktivity. Zdravotní postižení není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Nejde o záchvaty komplexní, není přítomen závažný neuropsychický deficit. Účastník řízení má zachovánu pracovní schopnost s využitím dosaženého vzdělání, znalostí a zkušeností, jen s podstatně menšími nároky na tělesné a psychické schopnosti a jen v podstatně menším rozsahu
a intenzitě. Schopnost rekvalifikace je zachována. Pracovní omezení spočívá ve vyloučení práce, v rizikových provozech – ve výškách, nad hloubkami, u pohyblivých strojů, řízení vozidel, v pracovně právním vztahu, na noční směny, v horkých provozech. Lékař ČSSZ uvedl, že přezkoumal posudkový závěr OSSZ Karviná ze dne 28.5.2012 a konstatoval, že k datu napadeného rozhodnutí vycházel posudkový závěr ze správného použití posudkových kritérií, protože zdravotní stav a stupeň invalidity byl posouzen v souladu se zák.č. 155/95 Sb. K datu jednání o námitkách nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně posudkového závěru.
- Zdravotní stav žalobce a míru poklesu pracovní neschopnosti posoudila dne 3.5.2013 posudková komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě. Na základě prostudování zdravotní dokumentace praktického lékaře a odborných lékařských nálezů posudková komise uvedla, že se u žalobce jedná o rozhodující zdravotní postižení parciální epilepsie s ložiskovým specifickým nálezem anterotemporálně vlevo, částečně kompenzovaná s organickým psychosyndromem a již výraznou deteriorací intelektu i paměťových funkcí. Dále uvedla ostatní zdravotní postižení, a to stav po plicní embolii 2/12 a 1/13, stav po traumatické amputaci druhého a čtvrtého prstce levé dolní končetiny v r. 1991, stav po flebotrombóze vena poplita vpravo, stav po tříštivé nitrokloubní zlomenině dist. radia vlevo 7/2009, stav po zlomenině hrudní kosti 6/2010. Nově bylo provedeno psychologické vyšetření dne 25.2. a 28.2.2013 PhDr. Jiřinou Niliusovou.
Posudková komise uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. VI, pol. 4.c přílohy k vyhl.č. 359/2009 a způsobuje 50 % pokles pracovní schopnosti. Šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b/ zák.č. 155/95 Sb. ve znění zák.č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu III. podle § 39 odst. 2 písm. c/ zák.č. 155/95 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %.
- OKD, a.s. Důl ČSA, OZ, odbor správy sociálně zdravotních náhrad 4.2.2002 sdělil žalobci, že je mu poskytována náhrada za ztrátu na výdělku podle § 155 zákoníku práce, přičemž se vychází z toho, že náhrada byla přiznána 21.10.1991 z valorizovaného průměr. výdělku 17.253,- Kč. Dle listiny ze dne 2.3.2011 došlo ke zvýšení náhrady na částku 9.570,- Kč.
III.
Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 3.5.2013. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud
nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovou komisí PK MPSV ČR v Ostravě, která jednala v řádném složení, za účasti odborného lékaře z oboru psychiatrie jednání dne 15.2.2013 bylo odročeno za účelem doplnění novým psychologickým vyšetřením PhDr. N.). Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce komplexně, na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudková komise se vypořádala se všemi lékařskými nálezy a námitkami žalobce, přesvědčivě odůvodnila důvod odlišného hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti oproti posouzení lékařem LPS Karviná dne 28.5.2012 a lékařem LPS ČSSZ 18.9.2012. Posudek PK MPSV v Ostravě, který byl použit jako důkaz v soudním řízení, splňoval podmínky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Z posudku nevyplývá, že by posudková komise cokoli z lékařské dokumentace, kterou měla k dispozici, při hodnocení nevzala na vědomí nebo opomenula.
IV.
Podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
Podle odst. druhého téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
Pracovní schopností se rozumí podle odst. třetího téhož ustanovení schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
V.
Jestliže v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kterým byly zamítnuty námitky žalobce a rozhodnutí ČSSZ ze dne 4.7.2012, kterým byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvého stupně potvrzeno, u krajského soudu posudkem posudkové komise MPSV ČR byla prokázána ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 12.10.2012, invalidita žalobce druhého stupně, když jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, nedosahovala však více než 69%, a jedná se tedy podle § 39 odst. 2 písm. b) z.č. 155/1995 Sb. o invaliditu druhého stupně, je tato skutečnost důvodem ke zrušení napadeného rozhodnutí pro vady řízení (§ 78 odst.1 s.ř.s.), neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci.
Krajský soud po provedeném řízení a hodnocení důkazů (§ 77 s.ř.s.) napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst.4 s.ř.s.). Žalovaná je v dalším řízení vázána právním názorem soudu (§ 78 odst.5 s.ř.s.), tedy tím, že žalobce je invalidní pro invaliditu druhého stupně od 26.3.2012. Žalovaná proto ve věci znovu rozhodne.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobce se náhrady nákladů řízení vzdal a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s.ř.s.).
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškáni lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 4.6.2013
JUDr. Bohuslava Drahošová
samosoudkyně