USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: D. V., bytem „X“, proti žalovanému: Krajskému úřadu Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, zastoupenému Mgr. Drahomírou Kouteckou, advokátkou, se sídlem nám. Míru 336, 436 01 Litvínov, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4.7.2012, č.j. 2767/SMT/2012,
takto:
O d ů v o d n ě n í:
Krajskému soudu v Ústí nad Labem byla dne 21.8.2012 prostřednictvím datové schránky doručena žaloba, z jejíhož obsahu vyplývalo, že se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4.7.2012, č.j. 2767/SMT/2012, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o přezkoumání výsledku dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce z českého jazyka a literatury, základní úroveň obtížnosti, v jarním zkušebním období školního roku 2011/2012, kterou žalobce vykonal s prospěchem nedostatečně.
Žaloba byla soudu zaslána prostřednictvím datových schránek z datové schránky ID 9jkh67a zřízené pro M. V.. V samotné žalobě byl však jako žalobce identifikován D. V.. Na první stránce žaloby je uvedeno: „Podáno a podepsáno elektronicky, datovou schránkou mého otce, jako osobou oprávněnou k podání odvolání.“. Žádná plná moc však k podané žalobě přiložena nebyla. Z obsahu správního spisu a vyplněného prohlášení o osobních a majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků vyplývá, že D. V. se narodil dne „X“, tedy v době podání žaloby byl již zletilý a nepřichází tedy v úvahu jednání jeho otce jeho jménem na základě zákonného zastoupení v důsledku nezletilosti.
V ustanovení § 8 odst. 1 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), je uvedeno, že k přístupu do datové schránky fyzické osoby je oprávněna fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena. V odstavci 6 citovaného ustanovení je pak uvedeno, že k přístupu do datové schránky je dále oprávněna pověřená osoba, kterou je u datové schránky fyzické osoby a datové schránky podnikající fyzické osoby fyzická osoba pověřená osobou, pro niž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jí stanoveném.
V ustanovení § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech je uvedeno, že úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 citovaného zákona nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.
Za účelem ověření skutečnosti, zda D. V. jako osoba, která měla ve vztahu k žalobou napadenému rozhodnutí aktivní žalobní legitimaci, je osobou oprávněnou ve vztahu k datové schránce, ze které byla soudu žaloba zaslána, obrátil se soud na Ministerstvo vnitra s dotazem, zda k předmětné datové schránce ID „X“ má zřízen jako osoba pověřená ještě někdo jiný, kromě osoby oprávněné M. V.. Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy a eGovernmentu, soudu v přípise ze dne 26.2.2013 sdělilo, že do datové schránky ID „X“ má přístup pouze fyzická osoba M. V., nar. „X“.
Dle § 65 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) má žalobní legitimaci ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Pan M. V. ovšem ve vztahu k žalobou napadenému rozhodnutí takovou osobou není, neboť nebyl vůbec účastníkem daného správního řízení. S ohledem na uvedenou skutečnost vyzval soud nejprve přípisem ze dne 11.3.2013, č.j. 15 A 105/2012-26, osobu označenou jako žalobce – D. V., aby předložil soudu listinu, z níž bude seznatelné, že žalobce nejpozději ke dni 21.8.2012 zmocnil pana M. V. k zastupování v řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem ve věci předmětné žaloby. Po marném uplynutí lhůty stanovené v tomto přípise vyzval soud žalobce kvalifikovanou výzvou prostřednictvím usnesení ze dne 2.4.2013, č.j. 15 A 105/2012-27, aby v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 s.ř.s. odstranil nedostatek podání ze dne 21.8.2012 tím, že zašle soudu listinu (zmocnění), z níž bude nadevší pochybnost seznatelné, že žalobce zmocnil pana M. V. k zastupování v řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem ve věci předmětné žaloby. Zároveň byl žalobce v tomto usnesení poučen, že soud žalobu odmítne, pokud nebude žaloba ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 8.4.2013 prostřednictvím pošty na adresu žalobce uvedenou v záhlaví žaloby. Do dne vydání tohoto rozhodnutí na toto usnesení žalobce nijak nereagoval.
S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem musí soud vycházet z předpokladu, že předmětnou žalobu nepodala osoba označená jako žalobce, tedy D. V., ale jeho otec M. V., z jehož datové schránky byla žaloba soudu zaslána. Z ustanovení § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech vyplývá, že je nutno vycházet z fikce podpisu předmětné žaloby právě osobou oprávněnou k datové schránce, ze které byla žaloba odeslána, tedy z fikce podpisu M. V.. I přes opakovanou výzvu nebyla soudu předložena plná moc, která by pana M. V. zmocňovala k zastupování D. V. v řízení o předmětné žalobě. Pan M. V. nemá aktivní žalobní legitimaci v daném řízení. Za této situace nezbylo soudu nic jiného, než předmětnou žalobu odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s. jako návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Ohledně soudního poplatku nebylo rozhodováno, neboť soudní poplatek nebyl uhrazen, protože soud žalobce od soudního poplatku osvobodil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 7. května 2013
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová