18Ad 1/2013-23

 

[OBRÁZEK]

 

          ČESKÁ REPUBLIKA  

  ROZSUDEK

                                          JMÉNEM   REPUBLIKY

 

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce L.   V.,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22.11.2012, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 24.8.2012,   o invalidním důchodu,

 

t a k t o :

I.   Žaloba  s e   z a m í t á .

 

II.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

     O d ů v o d n ě n í 

 

 Rozhodnutím ze dne 22.11.2012 č.j.   X  žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 24.8.2012, kterým  zamítla  žalobci  žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění,  neboť  podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 15.8.2012 žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30%. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 5.11.2012, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 11  přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které lékař ČSSZ  stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 30%.

 

       Pokračování                                        -2-                                  18Ad  1/2013

 

 

      Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které nesouhlasil s tímto rozhodnutím a poukázal na lékařskou zprávu neurologie MUDr. H. ze dne 14.12.2012, kterou předložil ve fotokopii a podle které je mu doporučována další operace. Ortopéd mu tvrdí, že se jeho stav bude jen horšit. Jak on, tak i ošetřující lékař, stejně jako ortopéd a neuroložka ani na úřadu práce neví, co může dělat.  Je vyučeným soustružníkem a má rekvalifikaci na ruční a strojní navíjení v MEZ. Může chodit jen s dvěma berlemi, necítí nohu od kotníku k malíčku, kdy při operaci porušili nerv, nevydrží sedět a musí stále polehávat.

      Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne               22.11.2012 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Novém Jičíně, žalobcem předloženými lékařskými zprávami, žalobcem předloženou lékařskou zprávou MUDr. M. H., neurologická ambulance Frenštát pod Radhoštěm ze dne 14.12.2012, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 17.4.2013  a  poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

       Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce požádal                opětovně o invalidní důchod dne  29.6.2012 (předchozí žádost žalobce uplatnil dne 16.5.2011). Na základě této žádosti posoudil zdravotní stav žalobce lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Novém Jičíně dne 15.8.2012  se závěrem, že  není invalidní, neboť  z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položky 11 přílohy k vyhl. č. 359/2009  Sb., pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 20% a s ohledem na další postižení zdravotního stavu byla zvýšena tato hodnota o 10% na celkových 30%.  Rozhodnutím ze dne 24.8.2012 žalovaná žádost žalobce o invalidní důchod zamítla.  Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky, o kterých žalovaná rozhodla shora uvedeným napadeným rozhodnutím, přičemž vycházela z posudku ČSSZ ze dne 5.11.2012, podle kterého činil pokles pracovní schopnosti žalobce 30% podle kapitoly XV,  oddílu B, položky 11  přílohy č. 2 k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které byl stanoven pokles pracovní schopnosti 20% a podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšen o 10%, tj. na 30%. Napadeným rozhodnutím, jak shora uvedeno, pak žalovaná námitky žalobce zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 24.8.2012.

       Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní  schopností je   závislé  především na odborném   lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při

Pokračování                                        -3-                                  18Ad  1/2013

 

 

jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického  lékaře MUDr. M. K., nálezu neurologie MUDr. H. ze dne 2.5. a 20.6.2012, ortopedie MUDr. N. ze dne 22.5.2012, rtg MUDr. K. ze dne 22.4.2011, lékařské zprávy MUDr. S. ze dne 30.3.2011, ortopedie MUDr. J. ze dne 17.3. a 23.6.2011 a z úplné spisové dokumentace OSSZ Nový Jičín, včetně uvedené lékařské zprávy předložené žalobcem. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobce uvedla posudková komise  stav po artrodéze skloubení hlezenního kloubu a kosti patní vlevo (sub talo) dne 14.5.2010, pro pokročilou poúrazovou artrózu sub talo s omezením hybnosti v kloubu.  Tento stav posudková komise podřadila pod  kapitolu XV, oddíl B, položku 11 přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., podle které  z rozmezí 10-20% stanovila horní hranici 20% s přihlédnutím ke ztuhlosti ve hlezenním kloubu.  S ohledem na ostatní zdravotní postižení uvedená v diagnostickém souhrnu tuto hranici zvýšila  o dalších 10%, tj. na celkových 30% poklesu pracovní schopnosti.  Posudková komise v závěru posudku uvedla, že žalobce nebyl pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu 22.11.2012 schopen práce fyzicky náročné, trvale ve stoji a chůzi a s nutností chůze po nerovném terénu, práce spojené se zvedáním a přenášením těžkých břemen a v nepříznivých klimatických podmínkách. Byl schopen práce převážně v sedě a s možností střídání poloh a využitím kvalifikace s praxí navíječe elektromotorů, byl schopen  zapojení do pracovního procesu za těchto podmínek s využitím svého vzdělání, znalostí a zkušeností.

      Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 22.11.2012 nebyl žalobce invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně              o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti  u žalobce činil 30% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR,                o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – ortopeda. Posudková komise v diagnostickém souhrnu postihla veškerá zdravotní omezení žalobce a při vypracování posudku vycházela z jeho kompletní zdravotní dokumentace, včetně nálezu žalobcem předloženého. Svým posudkovým závěrem se zcela ztotožnila s posudkovým hodnocením invalidity žalobce provedeným posudkovým lékařem OSSZ v Novém Jičíně i ČSSZ v rámci námitkového řízení. K námitce žalobce, že není schopen

 

Pokračování                                        -4-                                  18Ad  1/2013

 

výkonu jakékoliv práce a že tak tvrdil i jeho ošetřující praktický lékař nutno dodat, že otázka posouzení invalidity občana a v této souvislosti i hodnocení jeho dochované pracovní schopnosti je otázkou odbornou spadající do odvětví posudkového lékařství.

      Jelikož  u žalobce k datu 22.11.2012 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí  ze dne 24.8.2012, jímž žalobci žádost o invalidní důchod zamítla.

       Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.

       Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení   jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

 

    V Ostravě  dne 30. května 2013 

 

 

                                                              JUDr. Petr Indráček 

                                                                       samosoudce