50 A 10/2013 - 63

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Olgy Stránské a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D. v právní věci navrhovatelky: J. s.r.o., , zastoupené Mgr. Vladimírem Náprstkem, advokátem se sídlem Pivovarská 170, 266 01 Beroun, proti odpůrci: Obec Otvovice, se sídlem Otvovice 34, 273 27 Otvovice, zastoupeném Mgr. PhDr. Antonínem Votavou, advokátem se sídlem Třída Legií 370/8, 278 01 Kralupy nad Vltavou, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 2 územního plánu obce Otvovice

                                                                    t a k t o :

I.                    Opatření obecné povahy – Změna č. 2 územního plánu obce Otvovice vyhlášená dne 20. 9. 2012, pod č. j. 591/OU s e   z r u š u j e  dnem vyhlášení tohoto rozsudku.

II.                 Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce k rukám jejího zástupce Mgr. Vladimíra Náprstka, advokáta se sídlem Pivovarská 170, 266 01 Beroun, na náhradě nákladů řízení částku 13.228 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku

                                                            O d ů v o d n ě n í

            Návrh

Usnesením zastupitelstva obce Otvovice (dále jen „zastupitelstvo obce“ nebo „zastupitelstvo“) byla dne 19. 9. 2012 schválena změna č. 2 územního plánu obce Otvovice (dále jen „obec“) vydaná formou opatření obecné povahy, kterou byla změněna závazná část územního plánu obce schváleného usnesením zastupitelstva dne 19. 4. 2006 a změna č. 1 ze dne 20. 6. 2008. Podle závazné části OOP byly nově vymezeny a změněny plochy, a to lokality: 2/D1, 2/E1, 2/B1 (regenerace a sanace části areálu bývalé sklárny), 2/T (umístění technické vybavenosti – stavby kanalizace II) a 2/V (rozšíření plochy výrobního a skladového areálu) a stanoveny regulativy.

Navrhovatelka napadá změnu č. 2 územního plánu v celém rozsahu a navrhuje její zrušení. Uvádí, že je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. 521/6, který je zapsán na listu vlastnictví č. 448, pro obec a katastrální území Otvovice u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, územní pracoviště Kladno. Předmětný pozemek je zapsán v katastru nemovitostí  - způsob využití: manipulační plocha, druh pozemku – ostatní plocha. Namítá, že již při tvorbě územního plánu obce v roce 2006 došlo i přes upozornění navrhovatelky k chybě, neboť předmětný pozemek byl v územním plánu obce zanesen jako zahrada, přestože jde z hlediska faktického a historického o pozemek, který je od přelomu let 1999 – 2000 součástí průmyslového areálu navrhovatelky, když předtím byl po dobu více jak třiceti let součástí téhož areálu, jehož majitelem byla obchodní společnost Ř., s. p. Ačkoli navrhovatelka na uvedenou chybu, resp. nesrovnalost v územním plánu opakovaně upozorňovala (např. dne 8. 12. 2008), obec na její návrhy či upozornění nereagovala a do změny č. 1 územního plánu, která byla vyhlášena dne 14. 4. 2009, předmětnou změnu opětovně nezaevidovala a neuvedla do souladu s faktickým stavem uvedeným v územním plánu obce. Od roku 2010 započala obec se změnou č. 2 územního plánu, ke které se navrhovatelka podáním ze dne 9. 12. 2010 připojila a domáhala se, aby byl předmětný pozemek v územním plánu označen jako plocha pro výrobu a sklady. Obec návrh zaevidovala a zároveň po navrhovatelce požadovala spolufinancování změny č. 2 územního plánu. Navrhovatelka proto uzavřela smlouvu o dílo s projektanty apod. a předpokládala, že dojde ke změně územního plánu ve smyslu jejího požadavku. Pozemek byl ve změně č. 2 územního plánu zaevidován jako lokalita 2/V.

Před schválením opatření obecné povahy byla změna v územním plánu ohledně předmětného pozemku projednávána na základě námitek ze strany některých obyvatel obce na zastupitelstvu obce, přičemž při jednání zastupitelstva obce konaném dne 23. 5. 2012 bylo přijato usnesení, kterým došlo ke stanovení regulativu na předmětném pozemku ve výši 8m. Na základě tohoto usnesení vyslovila navrhovatelka nesouhlas s přijatým rozhodnutím, neboť se k jeho obsahu a přijatému regulativu nemohla vůbec vyjádřit. V opatření obecné povahy byla sice zanesena změna využití předmětného pozemku jako plocha pro výrobu a sklady, avšak s omezením ve smyslu usnesení zastupitelstva obce ze dne 23. 5. 2012. Podle navrhovatelky nedošlo na základě rozhodnutí o vypořádání námitek k navrhovatelkou předpokládanému schválení změny č. 2 územního plánu obce. Stanovený regulativ totiž znamená pro navrhovatelku takové omezení, které nemohla při podání návrhu na změnu územního plánu předpokládat a které je ve vztahu k celkovému územnímu plánu obce, ve kterém není stanoven obdobný regulativ na žádném pozemku, rozhodnutím překvapivým. Proti stanovému regulativu neměla navrhovatelka možnost žádné právní obrany, jelikož se jednalo o vyhovění námitkám některých občanů obce.  Navrhovatelka je přesvědčena, že uvedené usnesení zastupitelstva obce, na jehož základě bylo poté schváleno opatření obecné povahy, nemá oporu v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), neboť není vůbec zřejmé, na jakém právním či faktickém základě bylo usnesení přijato a jaký význam má toto omezení pro rozvoj obce a z jakého důvodu jsou stanoveny právě tyto podmínky, tj. výše 8m pro využití uvedeného pozemku. Zastupitelstvu muselo být při schvalování tohoto usnesení známo, že uvedené omezení je zcela nepochybně v rozporu se sledovaným cílem navrhovatelky (výstavba skladovací haly mimo jiné i na pozemku 2/V), jakožto jednoho z navrhovatelů změny, který navíc změnu spolufinancuje. Rozhodnutí je proto nepředvídatelné a tedy i překvapivé, což je z hlediska ústavněprávních principů v právním státě zcela nepřípustné. Samo zastupitelstvo totiž již v roce 2005 vyslovilo se stavbou skladovací haly souhlas v rámci řízení o povolení stavby bez jakéhokoliv výškového regulativu a toto souhlasné stanovisko obce je součástí spisového materiálu v řízení o povolení stavby.

Navrhovatelka závěrem zpochybňuje oprávnění osob (vlastníků pozemků a staveb, které mohly být dotčeny zastavitelnými plochami) podat námitky podle § 52 odst. 2 stavebního zákona týkající se pouze výškového regulativu, neboť nevznesly žádnou námitku ohledně změny pozemku č. 2/V jakožto plochy pro výrobu a sklady. Navrhovatelka tvrdí, že vhledem k okolním stavbám a též výškového profilu okolí dotčeného pozemku, nemá přijaté omezení žádné opodstatnění. Dotčení vlastníci navrhli výškový regulativ pouze u pozemku poměrně malé výměry (168 m2) v průmyslovém areálu, ve kterém se však na žádný jiný pozemek výškový či jiný regulativ nevztahuje. Výškový regulativ tak představuje i z hlediska ostatních okolních budov neopodstatněné omezení, které nemá žádný jiný význam, než ztížit schválení výstavby nové skladovací haly v areálu navrhovatelky a je podle navrhovatelkou pouze snahou předikovat výsledek řízení o povolení stavby.

                                               Vyjádření odpůrce

Odpůrce ve vyjádření uvedl, že se návrh opírá o subjektivní názor navrhovatelky a její mylná přesvědčení, že odpůrce může a je povinen napravovat její pasivitu a pozdní zájem v dané věci. Navrhovatelka nesprávně ztotožňuje záležitost evidence a zařazení svého pozemku v katastru nemovitostí, když územní plán a jeho změny se samotného označení v katastru nemovitostí netýkají. Nelze ani predikovat, že územní plán je nástrojem k samotné změně označení v katastru nemovitostí. Pro ilustraci poznamenal, že pozemek označený jako orná půda se teprve zahájením stavebního řízení, když v územním plánu je určen k zástavbě, a vydání všech povolení stává stavební parcelou a ostatní plochou. Podání navrhovatelky ke změně č. 1 územního plánu ze dne 8. 12. 2008 bylo zjevně opožděné. Veřejná vyhláška oznamující veřejné projednání změny č. 1 územního plánu obce byla dána k nahlédnutí od 14. 4. 2008 do 19. 5. 2008. Odpůrce není „kurátor zájmů toho, co by kdo mohl požadovat“ a není pravdou, že by svým postupem navrhovatelku v tomto řízení jakkoli obcházel. Tvrzení navrhovatelky jsou tak jen tendenční a alibistická.

K tvrzení navrhovatelky, že výsledek v konečném rozhodnutí ve vztahu ke stanovení výškového zástavbového regulativu byl nepředvídatelný a překvapivý, uvedl, že napadená (již platná) část změny č. 2 územního plánu se stala nedílnou součástí návazných správních řízení subjektů, jichž se v upraveném územním plánu dotkla a jimiž právě její projednání bylo iniciováno. Starosta obce upozornil jednatele navrhovatelky, aby podruhé nepodal svou záležitost opožděně. Tentokrát včasnému návrhu navrhovatelky bylo plně vyhověno a předmětný pozemek byl ve změně č. 2 územního plánu označen a zaevidován jako lokalita 2/V. V návrhu změny č. 2 územního plánu byl zpracovatelkou – autorizovanou architektkou- iniciativně vsunut regulativ pro možnou – plánovanou zástavbu – ve výši 12m. Toto vymezení ale nebylo obsahem a specifikací vlastní žádosti navrhovatelky, nicméně s ní bylo konzultováno. Právě tím se stal výškový regulativ zástavby předmětem zájmu a připomínek některých účastníků při projednávání změny č. 2 územního plánu, když předtím nebyl v územních plánech obcí Otvovice a Zákolany, kde se průmyslový objekt navrhovatelky nachází, stanoven. Jelikož jde o zákonný a zcela běžný postup, nelze hovořit o následné překvapivosti a nepředvídatelnosti. Šlo o zákonem stanovený a veřejný proces a nikoli jen o připravené rozhodnutí pro formální schválení bez možnosti vstupu a uplatnění stanovisek jiných osob.

K pochybnostem navrhovatelky o kompetentnosti osob podat námitky k posouzení výškového regulativu odkázal odpůrce na § 52 odst. 2 stavebního zákona, ze kterého plyne, že námitky mohou podat vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, mimo jiné i zastavitelných ploch a zástupci veřejnosti. Zpracovatel připomínek – autorizovaný gestor s mandatorním oprávněním – posuzoval oprávnění k podání námitek podle stavebního zákona. Jelikož se projednání připomínek zúčastnili zástupci sousední obce Zákolany, občané a zastupitelé, bylo navrhované vyřízení námitek schváleno se zohledněním nižšího výškového regulativu 8m územním plánem uvažované zástavby na pozemku navrhovatelky. Utváření rozvoje území obce a její podoba nejsou jen záležitostí představy o naplnění potřeby vlastníka pozemku „poměrně malé výměry“ a predikovat výsledek řízení o povolení stavby navrhovatelky regulativem výše jeho zástavby, je neopodstatněn podsouvanou myšlenkou. Navrhovatelka tvrdí, že jí nebyla dána možnost se k přijatému regulativu vyjádřit a ve svých výzvách starostovi a zastupitelům tvrdí, že měla být k veřejnému zasedání zastupitelstva obeslána. Nicméně navrhovatelka se projednávání jím navrhované změny nezúčastnila, aby případě obhájila svůj odlišný názor. Obec obesílá vždy jen zákonem uvedené strany (účastníky daného řízení) a nikoho dalšího. K tomu odpůrce odkázal na veřejnou vyhlášku – zahájení řízení – o návrhu změny č. 2 územního plánu, záznam z veřejného projednání tohoto návrhu, prezenční listinu, ze které plyne, že se navrhovatelka nezúčastnila, na zápis ze zasedání zastupitelstva obce č. 6/2012, které bylo řádné a tedy veřejné a na petici občanů za změny regulativu. Zákonná povinnost obesílat navrhovatele změn neexistuje, náhradou je veřejná vyhláška na úřední desce. Navrhovatelka měla možnost účastnit se veřejného projednání, stejně jak učinili jiní, kteří rovněž nebyli obesláni, a dotýkalo se to jejich zájmů.  Podle posouzení Ing. arch. B. byly předmětné námitky zpracovány a zaslány obci, aby se k nim zastupitelé vyjádřili. Projednávání námitek bylo zařazeno na řádné veřejné zasedání zastupitelstva. Program zasedání byl vyvěšen na úřední i webové desce. Kromě zastupitelů nebyl na zasedání nikdo obeslán. Vzhledem ke skutečnosti, že všechna řádná zastupitelstva jsou ze zákona veřejná, dostavili se na zasedání další zájemci (viz prezenční listina). Navrhovatelka mezi nimi zastoupena nebyla. Všem, kteří mají zájem je vždy umožněno se k projednávané problematice před rozhodováním krátce vyjádřit (viz zápis z jednání zastupitelstva). Současně i proběhla diskuse mezi zastupiteli o navrženém vyřízení námitky s tím, že převážil návrh na vyhovění nižšímu regulativu. Proto bylo navrženo usnesení, o kterém bylo hlasováno v poměru 7:1. V souladu s rozhodnutím zastupitelstva byl upraven regulativ v návrhu změny č. 2 a takto upravený návrh byl jako celek předložen ke schválení zastupitelstvu obce dne 19. 9. 2012.

Za zavádějící označil odpůrce tvrzení navrhovatelky o požadavku obce v souvislosti se zařazením a projednáním jejího požadavku spolufinancování OOP, což se podle jejího názoru zřejmě mělo reciprocitně projevit v jí požadované změně územního plánu. Obec od navrhovatelky žádné finanční prostředky pro sebe nikdy nežádala, ani nepřijala. Protože změna byla plně iniciována a financována obchodní společností C., s.r.o., byla logickou podmínkou přijetí žádosti spoluúčast přistupující společnosti navrhovatelky. Obec jasně stanovila, že změnu č. 2 územního plánu nebude financovat a musí si ji hradit navrhovatelé sami, tudíž s přispěním každého zúčastněného. Obec ze změny žádný prospěch neměla a je proto nelogické dovozovat z úhrady předplacený respekt vůči navrhovatelce a povinnost prosadit z moci úřední jen její potřeby.

Soud z obsahu správního spisu k procesu přijetí změny č. 2 územního plánu obce zjistil následující rozhodné skutečnosti:

- veřejnou vyhláškou ze dne 5. 3. 2012, č.j. 144/12/OU bylo podle § 52 a § 22 stavebního zákona oznámil odpůrce zahájení řízení o návrhu změny č. 2 územního plánu obce, který bude k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele – Obecního úřadu Otvovice a dále na internetových stránkách od 23. 3. 2012 do 24. 4. 2012 s tím, že veřejné projednání návrhu změny č. 2 se uskuteční dne 24. 4. 2012,

- při veřejném projednání (podle záznamu z jeho průběhu) podala projektantka k návrhu změny č. 2 územního plánu odborný výklad a odpověděla na dotazy veřejnosti, jejíž přítomnost plyne z připojené prezenční listiny,

- dne 18. 5. 2012 zaslala Ing. arch. M. B. starostovi obce v elektronické podobě „Návrh rozhodnutí o námitkách zm.č.2.“ se sdělením, že je navrženo a odůvodněno rozhodnutí o nevyhovění námitkám (u každé samostatně), nicméně rozhodující bude postoj zastupitelstva obce (návrh rozhodnutí o námitkách není připojen – poznámka soudu), 

- ze zápisu ze zasedání 6/2012 zastupitelstva obce konaného dne 23. 5. 2012 se podává, že zastupitelstvu byla předána petice občanů obcí Otvovice a Zákolan (z nichž někteří, např. Ing. J. H. a L. H., se zúčastnili již veřejného projednání návrhu), v níž žádají, aby obec ve změně č. 2 územního plánu stanovila pro lokalitu 2/V regulativ „Podlažnost a výška nové zástavby“ max. 8m nad úrovní terénu, místo navrhovaných 12m“. Petici občanů na tomto jednání zastupitelstva přednesl Ing. J. H., který doplnil, že stavba je na kraji výrobních pozemků, kde jsou dosud jen nízké skladové budovy. Stavba výrazně zhorší podmínky bydlení v okolních domech a zvýší dopravní zatížení, čímž je vyloučeno zklidnění v této části obcí. Místostarosta Zákolan uvedl, že zastupitelstvo této obce je rozhodnuto v případě schválení regulativu 12m vyhlásit na pozemcích areálu navrhovatelky spadajících do katastru obce Zákolan stavební uzávěru, aby zabránili stavbě nového skladu. Starosta obce Otvovice upozornil na to, že areál navrhovatelky není nově vzniklým výrobním a skladovacím areálem, na jehož zbylé části není stanoven výškový regulativ a nacházejí se tam i budovy vyšší než 12m. Proto otázka malého pozemku 2/V vklíněného do areálu (nikoliv do obytného území) nemění podstatně situaci a stanovení regulativu 8m je proto nelogické. Vzhledem k historickému charakteru obce Otvovice, jakožto průmyslově zemědělské obce, jsou zde i další budovy přesahující 12m (mlýn Amerika, areál skláren) a jde o poslední funkční výrobní a skladovací areál. Na základě výsledku hlasování zastupitelů (7:1) bylo pod bodem 3 schváleno usnesení tohoto znění: „Obecní zastupitelstvo bylo seznámeno s Vyhodnocením námitek k Návrhu změny č. 2 ÚPO Otvovice a vyslovuje nesouhlas s vyhodnocením námitek dotýkajících se regulativu stanovujícímu maximální výšku zástavby na ploše 2/V. Požaduje vyhovět námitkám ohledně regulativu stanovujícího výšku zástavby max. 8m, které podali: pan L. H., Ing. J. H. paní L. H. a pan J. H., paní B. P.a paní L. R.“;

- na toto usnesení reagovala navrhovatelka (prostřednictvím svého zástupce) podáním ze dne 21. 6. 2012, doplněným dne 25. 6. 2012, v němž uvedla, že zastupitelstvo rozhodlo o regulativu na základě seznámení s „Vyhodnocením námitek“, s nímž však nebyla navrhovatelka seznámena, stejně jako se změnou návrhu opatření obecné povahy. K výškovému regulativu pak uplatnila shodné výhrady jako v nyní projednávaném návrhu na zrušení opatření obecné povahy,

- odpůrce (rovněž prostřednictvím svého zástupce) přípisem ze dne 11. 7. 2012 navrhovatelce sdělil, že zastupitelstvo obce usnesením ze zasedání zastupitelstva 7/2012 ze dne 20. 6. 2012 konstatovalo, že nemění své stanovisko k bodu 3 usnesení 6/2012 z 23. 5. 2012;

- na zasedání zastupitelstva obce konaném dne 19. 9. 2012 bylo schváleno jak rozhodnutí o námitkách, tak změna č. 2 územního plánu;

- vydání opatření obecné povahy – změny č. 2 územního plánu bylo oznámeno veřejnou vyhláškou dne 20. 9. 2012.

Z bodů 1. a 2. vydaného opatření obecné povahy plyne, že nové funkční vymezení lokality 2/V je plocha pro výrobu a skladování a že u této lokality byl stanoven výškový regulativ nové zástavby max. 8m nad úrovní terénu. Z bodu I. i) textové části odůvodnění opatření obecné povahy pak plyne, že bylo vyhověno námitkám L. H., B. P. a L. R. stran výškového regulativu.

                                                   Splnění procesních podmínek

Soud předně uvádí, že nemá pochybnosti o tom, že změna č. 2 územního plánu obce Otvovice schválená dne 19. 9. 2012, jejíž závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou obce č. 591/12/OU dne 20. 9. 2012, je po materiální stránce opatřením obecné povahy. Soud následně zkoumal, zda je navrhovatelka v řízení o zrušení opatření obecné povahy aktivně legitimována. Tato podmínka je splněna, pokud navrhovatel tvrdí, že opatřením obecné povahy jsou dotčena jemu náležející subjektivní práva. Nestačí tedy námitka nezákonnosti opatření obecné povahy či procedury vedoucí k jeho vydání, která by nebyla spojena s konkrétním dotčením jeho právní sféry (viz např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 120, publikované pod č.  1910/2009 Sb. NSS a dostupné na www.nssoud.cz). Navrhovatelka je prokazatelně vlastnicí pozemku parc. č. 521/6 o výměře 168 m2 v obci Otvovice, v katastrálním území Otvovice (LV č. 448), který je dotčen napadeným opatřením obecné povahy, přičemž současně namítá, že v důsledku jeho vydání došlo ve vztahu k této nemovitosti k zásahu do jejího vlastnického práva. Podmínky aktivní legitimace na straně navrhovatelky jsou tak splněny.

                                                Posouzení důvodnosti návrhu

Předmětem meritorního posouzení je změna č. 2 územního plánu obce Otvovice. Při soudním přezkumu opatření obecné povahy je soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Toto pravidlo soudního přezkumu opatření obecné povahy bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2012 novelou s. ř. s. zákonem č. 303/2011 Sb. Nově formulovaným ustanovením §101d odst. 1 s. ř. s. tak dochází k omezení rozsahu přezkumu opatření obecné povahy. Soud tedy při přezkumu opatření obecné povahy bude algoritmus (test) přezkumu, který byl pro tyto účely vymezen judikaturou Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005 – 98, publikovaný pod č. 740/2006 Sb. NSS) v celém rozsahu aplikovat pouze za předpokladu, že navrhovatel všechny jeho kroky zahrne do návrhových bodů (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Neučiní-li tak, přezkoumá soud opatření obecné povahy jen v rozsahu vymezeném návrhovými body. Bude se tedy zabývat jen těmi kroky algoritmu (testu) přezkumu, pod které podřadí jednotlivé konkrétní námitky navrhovatele. Nad rámec návrhových bodů musí soud přihlížet pouze k vadám napadeného opatření obecné povahy, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost podle § 101b odst. 4 ve spojení s § 76 s. ř. s.

Navrhovatelka v návrhu především namítá překvapivost a nepředvídatelnost usnesení č. 3 zastupitelstva obce ze dne 23. 5. 2012, jímž bylo vyhověno námitkám občanů obce Otvovice a Zákolany a stanoven u lokality 2/V výškový regulativ 8m, které potažmo způsobují nezákonnost celého OOP.

 Ze správního spisu plyne, že veřejně projednaný původní návrh změny č. 2 územního plánu obsahoval u předmětné lokality výškový regulativ 12m. Naproti tomu schválená změna č. 2 územního plánu obsahuje výškový regulativ 8m.

Soud je toho názoru, že stanovení jiného výškového regulativu ve schválené změně č. 2 územního plánu oproti výškovému regulativu obsaženému v návrhu předloženém k veřejnému projednání je podstatnou úpravou návrhu změny č. 2 územního plánu, která musí být projednána ve shodě s § 53 odst. 2 stavebního zákona.

Soud nesouhlasí s tvrzením odpůrce, že navrhovatelka v procesu přípravy a přijetí návrhu změny č. 2 územního plánu dostatečně nechránila svá práva. Navrhovatelka totiž výškový regulativ obsažený v návrhu změny č. 2 územního plánu, který byl předložen k veřejnému projednání, akceptovala. Neměla tak ani důvod zúčastnit se veřejného projednání návrhu.

S ohledem na závěr soudu, že snížení výškového regulativu v lokalitě 2/V bylo podstatnou úpravou návrhu změny č. 2 územního plánu, měl být návrh znovu projednán podle § 52 stavebního zákona. Odpůrce tímto porušením zákonem předepsaného postupu při vydání opatření obecné povahy porušil procesní práva navrhovatelky jakožto vlastnice pozemku, jehož se změna č. 2 územního plánu týkala, podat k takto změněnému návrhu změny č. 2 územního plánu námitky. Došlo zároveň i k porušení procesních práv dalších osob. Toto procesní pochybení pak mohlo vést i k porušení hmotných práv navrhovatelky, případně i dalších osob, a k nezákonnosti napadeného opatření obecné povahy. Toto podstatné porušení procesních předpisů je proto důvodem pro zrušení celého opatření obecné povahy (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 185, vydaný v obdobné věci, dostupný na www.nssoud.cz). 

K námitce navrhovatelky zpochybňující oprávnění dalších osob podat námitky pouze ohledně výškového regulativu uvádí soud, že podle § 52 odst. 2 stavebního zákona jsou oprávněni podat výhrady (námitky) proti návrhu opatření obecné povahy vlastníci nemovitostí a staveb dotčených návrhem, tzv. privilegované osoby. Námitky těchto osob mohou směřovat i proti jiným částem návrhu opatření obecné povahy. Povinností odpůrce je zabývat se všemi uplatněnými námitkami a rozhodnutí o nich učinit součástí odůvodnění opatření obecné povahy. Za rozporné se zákonem nepovažuje soud ani to, že způsob vypořádání námitek připravoval odpůrce postupně na schůzích zastupitelstva (viz výše zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu).

Z výše uvedených důvodů proto soud napadené opatření obecné povahy jako nezákonné zrušil podle § 101d odst. 2 s. ř. s. zrušil.

                                                           Náklady řízení

Navrhovatelka byla ve věci úspěšná (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Soud proto uložil odpůrci povinnost zaplatit navrhovatelce k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku 13.228 Kč. Uvedená částka se skládá z částky 5.000 Kč za zaplacený soudní poplatek, z částky 6.200 Kč za dva úkony právní služby po 3.100 Kč poskytnuté zástupcem navrhovatelky [převzetí a příprava zastoupení a písemné podání podle § 7, § 9 odst. 3 písm. f) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „advokátní tarif“], z částky 600 Kč představující náhradu dvou režijních paušálů a z částky 1.428 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty, jíž je zástupce navrhovatelky plátcem.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

                                                V Praze dne 28. června 2013

                                                                                    JUDr. Věra Šimůnková,v.r.

                                                                                           předsedkyně senátu    

Rozsudek byl vyhlášen dne 28. 6. 2013 [§ 49 odst. 11, § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní].

Za správnost vyhotovení: Vlasáková