[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce J. P., bytem D., zastoupeného:  JUDr. Soňou Panuškovou, advokátka, se sídlem Bavorova 26, 386 01 Strakonice, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 7.9.2012 proti rozhodnutí žalované ze dne 10.7.2012 č.j. X o invalidní důchod,

t a k t o :

I.  Žaloba se   z a m í t á.

II.  Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.

III.  Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Soně Panuškové, advokátce,   s e     p ř i z n á v á   odměna v celkové výši 6.000,-Kč, která bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Plzni na účet č. X, VS 16Ad 43/2012, vedený u Komerční banky, a.s., pobočka Strakonice, ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce žalobu ze dne 7.9.2012 doručil osobně dne 10.9.2012 zdejšímu soudu a pouze v ní uvedl: „Žaloba proti rozhodnutí ČSSZ a všem dřívějším rozhodnutím, poslední je ze dne 10.7.2012. Další informace, jak jednání v Plzni u posudkové lékařky probíhalo, dodám, a také kopie zdrav. záznamů dodám do 14ti dnů zpracované.“ K žalobě byla připojena ve svazku listin mimo jiné i kopie napadeného usnesení.

Napadeným usnesením ze dne 10.7.2012 č.j. X žalovaná zastavila řízení o námitkách s odůvodněním, že proti rozhodnutí č.j. X ze dne 12.3.2012, které bylo žalobci doručeno dne 17.3.2012, o zamítnutí jeho žádosti o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon) a s přihlédnutím k článku 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, neboť ke dni vzniku invalidity dosáhl věku 65 let, podal žalobce námitky doručené ČSSZ dne 12.4.2012, čímž bylo zahájeno řízení o námitkách; protože dne 14.6.2012 při jednání na ČSSZ pracoviště Plzeň vzal žalobce námitky zpět, zastavila žalovaná řízení o námitkách ve smyslu § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu, tj. zákona č. 500/2004 Sb.

 K výzvě soudu ze dne 13.9.2012 žalobce v podání ze dne 26.9.2012 doplnil a upřesnil žalobu mimo jiné sdělením, že námitky vzal zpět na nátlak lékařky posudkové, (nevzal) jen podepsal, jak je již uvedeno v doprovod. psaní. Invalidním měl být uznán podle lékařských zpráv již tenkrát v roce 2009-2011, tedy před termínem splnění podmínek nároku na starobní důchod, což posudkoví lékaři vynechali a vyhýbají se tomu, aby se chránili před chybami, které udělali.

 Žalovaná ve svém obsáhlém vyjádření k doplněné žalobě, které bylo zdejšímu soudu doručeno dne 7.11.2012, mimo jiné popsala průběh řízení od 29.9.2010, kdy žalobce uplatnil prostřednictvím OSSZ Klatovy žádost o invalidní důchod, poté bylo z jeho podnětu ze dne 22.10.2010 řízení přerušeno a následně k jeho žádosti ze dne 19.10.2011 byl vypracován posudek o invaliditě dne 13.1.2012, kterým byl žalobce uznán invalidní pro invaliditu třetího stupně dnem 8.1.2012, tedy až po dosažení 65 let věku, proto byla žádost o invalidní důchod zamítnuta rozhodnutím ze dne 12.3.2012 a současně byl žalobce poučen, že o nároku na starobní důchod lze rozhodnout až poté, kdy uplatní žádost o tuto dávku důchodového pojištění. Zároveň bylo zdůrazněno, že dne 12.4.2012 byly žalované doručeny námitky proti rozhodnutí ze dne 12.3.2012, které poté dne 14.6.2012 při jednání proběhlém před ČSSZ pracoviště Plzeň, vzal žalobce zpět. Závěrem pak žalovaná uvedla, že žalobce (zpětvzetím námitek) nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem ve smyslu § 68 písm. a) s.ř.s., proto navrhla odmítnutí žaloby dle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.).

Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce soud zjistil, že skutečnosti uvedené žalovanou v citovaném vyjádření odpovídají obsahu spisu; založen je i originál úředního záznamu o zpětvzetí námitky žalobcem dne 14.6.2012 u ČSSZ pracoviště Plzeň.

Po doručení vyjádření žalované žalobce v rozsáhlém podání doručeném zdejšímu soudu dne 22.11.2012 setrval nadále na podané žalobě s tím, že má být uznán invalidním již od roku 2009, kdy už byl nemocen a ne až v lednu 2012.

Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 27.11.2012 č.j. 16Ad 43/2012-63 byla žaloba odmítnuta jako nepřípustná dle § 68 písm. a) s.ř.s., jelikož s účinností od 1.1.2010 je nutné nejprve uplatnit námitky, tj. opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutím žalované v důchodových věcech vydaných v prvním stupni, a teprve po doručení rozhodnutí o námitkách lze podat žalobu k příslušnému krajskému soudu, jinak je žaloba podle s.ř.s nepřípustná.

Následně Nejvyšší správní soud v Brně (dále jen NSS) rozhodl o kasační stížnosti žalobce rozsudkem ze dne 14.3.2013 č.j. 4 Ads 133/2012-42 tak, že usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27.11.2012, č.j. 16Ad 43/2012-63 zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že zdejší soud není oprávněn s poukazem na nevyčerpání opravných prostředků odepřít žalobci soudní přezkum usnesení o zastavení řízení o námitkách z hlediska toho, zda byly splněny podmínky pro zastavení řízení, či nikoliv. Žalobce ve svých podáních zpochybňoval naplnění předpokladů pro zastavení řízení, krajský soud byl proto povinen meritorně posoudit, zda žalovaná postupovala správně, pokud řízení o námitkách zastavila. Závěrem bylo uvedeno, že o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti a odměně ustanovené zástupkyně rozhodne krajský soud (§ 110 odst. 3 věta první s.ř.s.). V doplněné kasační stížnosti žalobce tvrdil, že správní orgán (ČSSZ, pracoviště Plzeň) jej v námitkovém řízení dostatečně nepoučil o jeho právech ani o následcích tohoto kroku (zpětvzetí námitek), takže v rozhodující fázi správního řízení se mu nedostalo přiměřeného poučení a vysvětlení a navíc v této době kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu jednal na úřadech (nejen na ČSSZ) zmateně, po lehké mozkové příhodě zapomínal a nebyl schopen posoudit následky svého jednání.; řádný opravný prostředek – námitky využil, ale nesprávným postupem správního orgánu se jich proti své vůli, v tísni a pod nátlakem vzdal.

Z připojeného spisu NSS sp.zn. 4 Ads 133/2012 bylo zdejším soudem zjištěno, že usnesením NSS ze dne 16.1.2013 č.j. 4 Ads 133/2012-19 byl stěžovateli ustanoven zástupcem pro řízení o kasační stížnosti JUDr. Soňa Panušková, se sídlem Strakonice, Bavorova 26. Ustanovený zástupce dne 12.2.2013 doplnil kasační stížnost a současně specifikoval i náklady řízení a požadoval odměnu za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. b), c) a d) a 3 režijní paušály dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu s požadavkem, aby náklady řízení byly zaslány na jeho účet č. X vedený u Komerční banky, a.s., pobočka Strakonice. (Dle rozsudku NSS ze dne 22.4.2010, č. j. 4 Azs 6/2010-42, publikovaným pod č. 2081/2010 Sb. NSS, je-li v řízení o kasační stížnosti ustanoven účastníku řízení zástupce (§ 105 odst. 2 ve spojení s § 35 odst. 8 s.ř.s.), takto ustanovený advokát zastupuje účastníka i v dalším řízení o žalobě před krajským soudem poté, co bylo původní rozhodnutí krajského soudu zrušeno NSS.)

Z vyžádaného posudkového spisu Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Klatovy vedeného ohledně žalobce a v něm založené listiny, tj. originálu Úředního záznamu: Zpětvzetí námitky, je zřejmé, že dne 14.6.2012 při jednání v námitkovém řízení na ČSSZ, pracoviště Plzeň, vzal posuzovaný J. P., tj. žalobce, svoji námitku zpět, což i vlastnoručně podepsal, dále je připojen otisk razítka ČSSZ pracoviště Plzeň a podpis J. F. Ze založené žádosti o vyšetření zdravotního stavu žalobce ze dne 6.6.2012 adresované Interní ambulanci Nemocnice Sušice prim. MUDr. K. vyplývá, že bylo požadováno ambulantní cílené vyšetření interní a vyjádření se k uvedené diagnoze ICHS (ischemická choroba srdeční), která byla vyloučena při koronografii v roce 2010, a také k závažnosti fibrilace síní, která byla diagnostikována v roce 2009, k čemuž pacient žádá přiznání plné invalidity; z připojené lékařské zprávy MUDr. K. ze dne 7.6.2012 pak vyplývá, že dle dostupných výsledků se jedná o paroxy fibrilace síní, které jsou zřejmě idiopatické bez strukturálního postižení srdce, i přes terapii amiodaronem, pacientovi proto navržena katetrizační ablace poruch rytmu, ale o ischemickou chorobu srdeční se dle dosavadního vyšetření včetně SKG nejedná.             

Z protokolu o výslechu předvolané svědkyně J. F., referentky Lékařské posudkové služby ČSSZ-pracoviště v Plzni (dále jen LPS) sepsaný k žádosti svědkyně mimo termín nařízeného ústního jednání dne 4.6.2013, o jehož konání byl vyrozuměn zástupce žalované i zástupce žalobce mimo jiné vyplývá, že v loňském roce až do konce měsíce října byla přidělena k posudkové lékařce MUDr. M. P. a mezi posuzovanými pojištěnci byl i pan J. P. z Klatovska, kterého do doby než byl posuzován jeho zdravotní stav, neznala a pamatuje si jej hlavně kvůli tomu, že patří mezi ty, kteří vzali zpět námitku při jednání, ale musela se podívat do záznamů, které mají zálohované v počítači, aby si tuto věc vybavila, neboť v rámci šetření netisknou některé písemnosti, které nejsou nezbytně nutné, protože se mohou z počítače kdykoliv vygenerovat – vztahuje se to například na případy, kdy dotyčný pojištěnec vezme námitky zpět, proto není záznam o jednání vytištěn a založen ve spisu a místo toho je v posudkovém spisu založen úřední záznam o zpětvzetí námitky, který je osobně pojištěncem podepsán. I v případě žalobce bylo postupováno stejným způsobem, tedy po doručení námitky z ČSSZ v Praze je vyžádán posudkový spis u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) a po jeho doručení je spis a připojené lékařské zprávy k námitce či v průběhu řízení zaslané, prostudován posudkovým lékařem, pak se vypracuje základ záznamu o jednání a posudku o invaliditě, kde jsou uvedeny rozhodné skutečnosti zjištěné z posudkového spisu, protože v den jednání se posuzuje více věcí a nebylo by možno z časových důvodů to vše zapisovat až při jednání a hlavně by se tím zdržovali i pojištěnci; poté je stanoven termín jednání, na který je vždy pojištěnec pozván písemně. Při jednání je posuzovaná osoba seznámena s tím, co posudkový lékař považuje za rozhodné (stručný obsah lékařských zpráv) i s dalším postupem (záleží na tom, zda dotyčný předloží ještě nějaké lékařské zprávy, které lékař posoudí) a je mu sděleno, jaký je výsledek posouzení zdravotního stavu, ale někteří to nechtějí pochopit, neboť jsou přesvědčeni o své invaliditě. Většina z nich se také domnívá, že u posudkového lékaře budou nějak velmi podrobně vyšetřeni, což se jim snaží také lékař osvětlit, že rozhodující je obsah lékařských zpráv s výsledkem funkčního postižení.

Pan P. byl pozván na jednání dne 6.6.2012, které proběhlo, jak popsala, a MUDr. P. po telefonické domluvě písemně požádala paní primářku K. z interní ambulance z Nemocnice Sušice o provedení vyšetření, aby diagnóza ICHS byla prokázána či vyloučena; vždy se snaží, aby odročené jednání proběhlo ve lhůtě stanovené pro vypracování posudku, protože jinak musí požádat o prodloužení lhůty k vypracování posudku (dle zákona se jedná o lhůtu 60 dnů). Paní primářka K. vyšetřila pana P. 7.6.2012, proto se odročené jednání konalo 14.6.2012, kdy MUDr. P. jmenovaného seznámila s výsledkem provedeného vyšetření a jaký to má vliv na celkové posouzení jeho zdravotního stavu ve vztahu k invaliditě. MUDr. P. patří mezi ty, které se to snaží klientovi srozumitelně vysvětlit, nečiní na něho žádný nátlak ohledně jeho dalšího postupu a záleží jedině a pouze na něm, jak se dále rozhodne. Pan P. se po vysvětlení paní doktorkou rozhodl, že námitku vezme zpět, pravděpodobně výsledek nového vyšetření neodpovídal nejvyššímu stupni invalidity, proto asi jeho rozhodnutí o tom, že námitku vezme zpět; ona byla požádána MUDr. P. o vyhotovení tohoto úředního záznamu o zpětvzetí námitky, proto jej vytvořila, pan P. úřední záznam vlastnoručně podepsal a ona rovněž. V případě zpětvzetí námitky se nevyhotovuje záznam o jednání, protože zpětvzetím námitky je pro ně řízení skončeno tímto úředním záznamem. Předmětný úřední záznam je vyhotoven ve dvojím provedení, jelikož jeden originál zůstává založený v posudkovém spisu, který se poté vrací příslušné OSSZ, a druhý originál se zašle na ústředí ČSSZ v Praze a na jeho základě je potom vydáno rozhodnutí.

K dotazům uvedla, že ani paní doktorka ani ona nemají žádný zájem na tom, jak se pojištěnec rozhodne, záleží jedině a pouze na něm, zda námitku vezme zpět či na ní nadále setrvá. Nechápe proto, proč pan P. tvrdí, že na něho byl činěn nějaký nátlak, když to neodpovídá skutečnosti; celému jednání byla přítomna a nezaznamenala žádný nátlak ani nějaké rozrušení, které by eventuálně mohlo ovlivnit jeho jednání, nebylo patrno, že by jednal zmateně, že by nebyl schopen posoudit následky svého jednání, nepamatuje si ani, že by měl být údajně po lehké mozkové příhodě, ale podotkla, že není lékař. MUDr. P. vždy, tedy i v tomto případě, každého dostatečně poučila o jeho právech i o tom, co bude následovat; v případě pana P. zpětvzetím námitek zůstane vlastně platný závěr z posouzení jeho zdravotního stavu u OSSZ v Klatovech, že se jedná o invaliditu třetího stupně. Samozřejmě si už přesně nepamatuje výsledek posudkového zhodnocení zdravotního stavu jmenovaného po doručení vyšetření primářkou K., ale předpokládá, že výsledek již neodpovídal nejvyššímu stupni invalidity, ale o jaký stupeň by se jednalo, jí není známo.

Důrazně popřela a ohradila se proti nařčení ze strany žalobce, že ze strany správního orgánu (lékařky LPS) mu bylo řečeno, že když nepodepíše, bude mu invalidita třetího stupně odebrána, proto podepsal papír, který mu byl předložen k podpisu, aniž by věděl, že bere zpět opravný prostředek. Osobně nic takového neslyšela a byla po celou dobu jednání přítomna ve stejné místnosti, MUDr. P. žádný nátlak nečinila, ani slovní, když navíc měla celý obsah materiálů k posouzení zdravotního stavu prostudovaný a ještě si vyžádala doplnění vyšetření u primářky K., takže záleželo jedině a pouze na žalobci, jak bude dále postupováno. Od chvíle, kdy prohlásil po podrobném vysvětlení, že bere námitku zpět, do doby než vyhotovila předmětný úřední záznam, měl dostatek času si své prohlášení ještě rozmyslet a pokud by nechtěl, nemusel po přečtení obsahu úředního záznamu jej podepsat a v takovém případě by byl dopsán záznam o jednání i s výsledkem posouzení – tento výsledek zaslán ČSSZ do Prahy, která by ve věci rozhodla podle výsledku ohledně invalidity.  

Uvedla také, že v počítači je k dispozici záznam o jednání ze dne 6.6.2012, kdy byl pan P. MUDr. P. dotazován na své subjektivní potíže a pracovní anamnézu a stanovisko v této věci, při tomto jednání byla vyhotovena žádost o jeho vyšetření primářkou K., ale protože při dalším jednání 14.6.2012 námitku zpět, nebyl záznam o jednání vytištěn, protože nebylo třeba jej dokončit, když zpětvzetím námitky pro ně námitkové řízení skončilo a nemusel být uveden výsledek posudkového zhodnocení; je možno jej poskytnout soudu.

Z (nedokončeného) záznamu o jednání ČSSZ – LPS pracoviště Plzeň ze dne 6.6.2012 zaslaného soudu svědkyní J. F. vyplývá, že jí uvedené skutečnosti odpovídají jeho obsahu: jednání bylo odročeno – vyžádáno interní vyšetření prim. MUDr. K., není uveden pouze výsledek posouzení (popsán průběh jednání, uvedena pracovní a zdravotní anamnéza i stanovisko (žalobce) k pracovnímu zařazení).

U ústního jednání u zdejšího soudu dne 5.6.2013 žalobce mimo jiné setrval na podané žalobě i přesvědčení, že vzal námitku zpět jedině kvůli tomu, že mu paní doktorka P. vyhrožovala, že mu sebere invaliditu třetího stupně; po předložení originálu předmětného úředního záznamu žalobce uvedl, že mu dali podepsat něco úplně jiného, ale na druhou stranu potvrdil, že podpis na tomto úředním záznamu je jeho; dle něho mu měl být invalidní důchod přiznán dříve, ale žádný z doktorů tam nedá lékařské zprávy o úrazu utrpěném tím, že na něho spadl poník, a kvůli problémům s koleny, aby mu nemuseli doplácet invalidní důchod. Závěrem zástupce žalobce, který byl ustanoven usnesením NSS pro řízení o kasační stížnosti, odkázal plně na doplnění kasační stížnosti, na čemž trvá i žalobce, a bylo požadováno přiznat náklady řízení za účast u jednání, tj. za 1 úkon právní služby (1000,-Kč) a 1 režijní paušál (300,-Kč) a dále náhradu za promeškaný čas (800,-Kč dle § 14 ods.t 3 advokátního tarifu) a nebyla požadována DPH, neboť není jeho plátcem, tudíž náklady za toto řízení činí 2.100,-Kč; náklady za řízení o kasační stížnosti byly zaslány NSS a na nich nemá co měnit. Zástupce žalované závěrem navrhl zamítnutí žaloby a plně odkázal na naše stanovisko a na výslech svědkyně paní J. F.

 Dle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v  oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen správní orgán). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).

Podle § 88 odst. 1, 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.

Není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.

Dle § 45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, žadatel může zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět; toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.

Podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí.

Žalobce se podanou žalobou z důvodů v ní uvedených domáhá zrušení napadeného usnesení žalované ze dne 10.7.2012.

Zdejší soud vázán právním názorem vysloveným NSS ve zrušovacím rozhodnutí (§ 110 odst. 4 s.ř.s.) provedeným řízením v této věci neshledal pochybení žalované, která poté, co žalobce dne 14.6.2012 při jednání u ČSSZ, pracoviště LPS v Plzni, o jeho námitce proti rozhodnutí žalované ze dne 12.3.2012 o zamítnutí žádosti o invalidní důchod vzal písemným prohlášením učiněným formou úředního záznamu námitku zpět, zastavila řízení usnesením ze dne 10.7.2012, které žalobce napadl žalobou ze dne 7.9.2012. Soud totiž nezjistil, že by na žalobce byl činěn nátlak či byl podveden nebo vydírán doktorkou (tj. posudkovou lékařkou ČSSZ), jak tvrdil, aby vzal zpět podané námitky, jelikož to z provedených důkazů nevyplývá a žalobce tato svá tvrzení neprokázal, ač na něm spočívá důkazní břemeno. Skutečnost, že žalobce byl seznámen s výsledkem posouzení zdravotního stavu při jednání lékařkou ČSSZ, který neodpovídal jeho představě, však není vydíráním, i když si to žalobce takto vyhodnotil. Žalobce sám dne 26.9.2012 v doplnění žaloby uvedl, že námitky vzal zpět, vlastně jen podepsal. Tento projev vůle žalobce byl zdokumentován předmětným úředním záznamem ve dvou vyhotoveních, byl jím i vlastnoručně podepsán, tudíž tímto projevil svoji vůli vážně a svobodně. Neznamená totiž, že není-li pojištěnci v jeho žádosti vyhověno, že není příslušným správním orgánem rozhodnuto v souladu s platnými právními předpisy. Soud nezjistil ani při vydání napadeného usnesení ČSSZ v této věci v návaznosti na § 88 odst. 1 a 8 zákona č. 582/1991 Sb. porušení správního řádu, tj. § 45 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. a), když řízení o námitkách zastavila žalovaná usnesením ze dne 10.7.2012 poté, co žalobce vzal písemně námitky zpět dne 14.6.2012. Žalobce neprokázal žádnou lékařskou zprávou, ale pouze tvrdil, že po mozkové příhodě v roce 2010 je prostě trošku pomalejší i v chápání, což způsobilo, že nechápal, co podepsal, přičemž ani z obsahu posudkového spisu nevyplývá, že by mozkovou příhodu prodělal, jedná se u něho pouze o lehkou mozkovou atrofii se sklerot. tepen.

 Po zhodnocení provedených důkazů dospěl v této věci soud k závěru, že není důvodná žaloba proti napadenému usnesení žalované ze dne 10.7.2012 o zastavení řízení o námitkách. Z obsahu dávkového spisu vedeného ohledně žalobce žalovanou i z posudkového spisu OSSZ Klatovy a v nich založených originálů úředního záznamu, tedy dvou originálů, shora citovaného obsahu jednoznačně vyplynulo, že dne 14.6.2012 žalobce vzal zpět podané námitky, což potvrdila i soudem slyšená svědkyně J. F., tajemnice LPS ČSSZ pracoviště v Plzni, která uvedla i další podrobnosti v této věci, jež jsou zřejmé i ze záznamu o jednání ze dne 6.6.2012, který však byl vytištěn/vygenerován až k žádosti soudu. Soud nepovažuje za vhodnou praxi LPS ČSSZ, kdy není vytištěn záznam o jednání a podepsán všemi přítomnými (pojištěnec, posudkový lékař a referentka), je-li jednání odročeno (např. z důvodu dalšího lékařského vyšetření potřebného pro rozhodnutí ve věci) či jsou námitky vzaty zpět pojištěncem, i když je sepsán, ale uložen pouze v počítači, odkud jej lze kdykoliv vygenerovat/vytisknout.

  Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě žalobce nepřisvědčil a žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s., ve kterém je uvedeno, že soud zamítne žalobu, není-li důvodná (výrok I. rozsudku). Soud napadené usnesení žalované ze dne 10.7.2012 shledal jako věcně správné a odpovídající zákonu, jelikož žalobce vzal zpět dne 14.6.2012 podané námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 12.3.2012, tudíž žalovaná postupovala v souladu s citovanými paragrafy správního řádu a řízení o námitkách zastavila. Žalobce sám opakovaně potvrdil, že námitky vzal zpět a není rozhodné, zda si pro sebe vyhodnotil, že je vzal zpět pod nátlakem, což ale neprokázal; nebylo ani zjištěno a prokázáno, že by byl žalobce v předmětné době natolik zdravotně indisponován, aby nebyl schopen vnímat své konání; není ani vedeno řízení o jeho způsobilost k právním úkonům, tudíž i zpětvzetí námitek bylo projevem jeho vážně míněné svobodné vůle, kterou vyjádřil ve shora citovaném úředním záznamu.

 Ve věci žalobce neměl úspěch a správní orgán ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak vyplývá z ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. (výrok II. rozsudku).  

Žalobci byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 ve spojení s § 120 s.ř.s.). Soud se zabýval otázkou, zda i v dalším řízení po skončení řízení o kasační stížnosti trvají nadále podmínky pro zastupování žalobce ustanoveným advokátem, přičemž dospěl k závěru o jejich trvání, proto nebylo ustanovení zástupce zrušeno. Proto soud přiznal odměnu jmenované advokátce v požadované celkové částce 6.000,-Kč v souladu s předloženým vyúčtováním připojeným k doplnění kasační stížnosti ze dne 12.2.2013 ve výši 3.900,-Kč a dalšími náklady řízení uplatněnými při ústním jednání dne 5.6.2013 ve výši 2.100,-Kč s tím, že přiznaná odměna bude zaslána na její účet č. X vedený u Komerční banky, a.s., pobočka Strakonice, jelikož požadované náklady řízení (odměna za zastupování) jsou v souladu s § 9 odst. 2, § 7, § 11 odst. 1 písm. b) a § 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v platném znění. Tato částka bude vyplacena z účtu zdejšího soudu ve stanovené lhůtě (výrok III. rozsudku), kterou soud považuje za přiměřenou. 

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Plzni dne 5. června 2013

   JUDr. Alena Hocká, v.r.

Za správnost vyhotovení: Martina Kerberová                                                                        samosoudkyně