45 A 38/2013 - 50
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Olgy Stránské a JUDr. Dalily Marečkové v právní věci žalobců: a) V. Ch., b) L. Ch., proti žalovanému: Úřad Městyse Zlonice, se sídlem Náměstí Pod Lipami 29, 273 71 Zlonice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2013, čj. 155-28/13, SZ: KL24/156/280113,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobci žalobou doručenou dne 29. 4. 2012 Městskému soudu v Praze a postoupenou zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému domáhají zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo žalobcům nařízeno odstranění stavby, opěrné zdi z čedičových dlažebních kostek tl. 0,35 m a výšky od 0,8m do 1,08 m a výkopu hloubky 1,1 m, šíře 1,2m v délce 4,7m na pozemku p.č.st. 50 v k. ú. Klobouky.
V podání doručeném zdejšímu soudu dne 18. 6. 2013 pak žalobci sdělili, že proti uvedenému rozhodnutí podali odvolání ke Krajskému úřadu Středočeského kraje, které však žalovaný k rozhodnutí krajskému úřadu doposud nepředložil.
Podle § 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soudní řád správní tak důsledně zavádí žalobní řízení, kdy soudní ochrana nastupuje teprve poté, co jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení. Nevyčerpá-li přitom žalobce řádné opravné prostředky, je to za podmínek stanovených v § 68 písm. a) s. ř. s. důvodem nepřípustnosti žaloby.
Podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, čj. 2 Afs 98/2004-65, č. 672/2005 Sb. NSS, www.nssoud.cz).
V projednávané věci ze žalobních tvrzení jednoznačně plyne, že žalobci napadají rozhodnutí správního orgánu I. stupně, přičemž proti napadenému rozhodnutí brojili odvoláním, o němž doposud nebylo rozhodnuto. Za těchto okolností tedy nelze podle Krajského soudu v Praze považovat podmínku vyčerpání opravných prostředků ze strany žalobců za splněnou, neboť dosud nebylo o jejich opravném prostředku rozhodnuto. Soud tedy v projednávané věci dospěl k závěru, že podaná žaloba je podle § 68 písm. a) s. ř. s. nepřípustná, a takovou žalobu je tedy třeba odmítnout za užití § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že tímto rozhodnutím nikterak žalobcům neodepírá soudní ochranu, ta však přichází do úvahy až ve vztahu k rozhodnutí odvolacího orgánu (krajského úřadu) o odvolání podaném žalobci.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 21. června 2013
JUDr. Milan Podhrázký, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Vlasáková