[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci žalobkyně L.D., bytem ………….., zast. obecnou zmocněnkyní PhDr. V.D., bytem tamtéž, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31.10.2012, č.j. …………………………
t a k t o :
I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 31.10.2012,
č. j. 945 511 5714/48091-ROS s e z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím žalované ze dne 31.10.2012, č.j. …………………. žalovaná zamítla námitky účastnice řízení a rozhodnutí ze dne 10.8.2012, č.j. …………….. potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím žalovaná zamítla účastnici řízení žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku OSSZ Prostějov ze dne 12.7.2012 nebyla účastnice řízení invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jí poklesla pracovní schopnost pouze o 30%. V námitkách ze dne 31.8.2012 účastnice řízení prostřednictvím své matky uvedla, že trpí elektivním mutismem a je autista, což nebylo v posudku zohledněno, po celý život potřebuje neustálý dohled a pomoc jiné osoby v oblastech, které jiní lidé zvládají bez potíží, trpí depresemi a úzkostí, potřebuje stálý režim, prostředí a péči osob, na které je zvyklá, není schopna komunikace s cizími lidmi a cokoliv si vyřídit. Zamítavé rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékaře, který není na danou problematiku odborník, nezná ji, nikdy ji neviděl a je odhodlána se domáhat spravedlnosti všemi prostředky. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitce účastnice řízení a posoudila invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák.č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 9.10.2012 nebyla posuzovaná invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, protože míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 30%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. V, položce 7b, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-45%, lékař hodnotil zdravotní stav účastnice řízení v dolní hranici vzhledem ke schopnosti účastnice řízení studovat gymnázium bez vážných prospěchových problémů. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti neměnil ve smyslu ust. § 4 vyhlášky.
V žalobě žalobkyně namítala, že žalovaná dostatečně nevysvětlila důvod nepřiznání invalidního důchodu, nezabývala se doloženými lékařskými zprávami a svá tvrzení zdůvodnila pouze nedůstojným jednáním. Dostatečně se nevypořádala se vznesenými námitkami, konkrétně s tou, navrhující klasifikaci podle kap. X, oddílu 5, položka C a přiznání navýšení o 10% bodů pro další postižení zdravotního stavu. Rovněž žalovaná nezhodnotila souvislost jednotlivých zdravotních omezení, která ve vzájemné souvislosti způsobují vážný pokles pracovní schopnosti, když nelze jednotlivá zdravotní postižení posuzovat jednotlivě, ale v celkové souvztažnosti a návaznosti. Je nutno hodnotit skutečný funkční dopad do pracovní schopnosti. Žalovaná se nezabývala kvalifikačním potencionálem navrhovatelky, která není schopna práce vyžadující kontakt s jinými osobami, stěží najde uplatnění v příznivých sociálních podmínkách s vyloučením psychické zátěže, kterou je i běžný kontakt s lidmi. Vznesla pochybnosti vzhledem k nepřiměřenému a nevhodnému jednání posudkové lékařky, zda PK MPSV podá objektivní, způsobilý důkaz pro posouzení její žaloby. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření navrhla důkaz posudkem PK MPSV s tím, že rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování u soudu.
Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 26.4.2013. Posudková komise za účasti odborného lékaře – psychiatra hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, v dokumentaci k námitkovému řízení, ve zdravotní dokumentaci praktického lékaře. Po zhodnocení odborných lékařských nálezů uvedených
a citovaných v posudku komise shrnula, že jde o dlouhodobě nepříznivý dlouhodobě zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je elektivní mutismus chronického charakteru na podkladě disharmonického vývoje osobnosti s těžkou sociální inhibicí. Jsou popisovány rysy schizoidní a anakastické, úzkostné a depresivní stavy. Intelektové schopnosti jsou v normě. Komunikuje pouze nonverbálně, na gymnáziu je stav tolerován. V domácím prostředí je schopna mluveným slovem omezeně komunikovat. Společenské aktivity nemá žádné, dokáže nonverbálně dát najevo souhlas či nesouhlas, ve složitějších situacích uniká do nereaktivity. Prognóza není příznivá ve smyslu očekávání podstatnějšího zlepšení komunikace a duševního rozpoložení. Neuznání invalidity LPS první instance je posudkovým podhodnocením, za obvyklých podmínek by školu nebyla schopna absolvovat, v zaměstnání je pro svůj handicap bez úlev či podpory neuplatnitelná v naprosté většině profesí. Je schopna zaměstnání manuelního i duševního za předpokladu vytvoření specifických podmínek. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je postižení uvedené v kap. V, položka 7b, pro které posudková komise stanovuje míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 40%, ve středním rozmezí pro danou položku. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí dne 31.10.2012 posuzovaná byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2, písm. a) téhož zákona, nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně. Vznik invalidity stanovila dnem 24.5.2012.
K nařízenému jednání se žalobkyně i zmocněnkyně dostavily, vůči vypracovanému posudku nevznesly námitky a nenavrhly doplnění dokazování. Náklady řízení nežádaly.
Na základě shora provedeného důkazu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z důvodu zásadní žalobní námitky – nesprávného posouzení a zhodnocení zdravotního stavu posuzované soud vyžádal posudek PK MPSV se sídlem v Brně, který podrobně zhodnotil zdravotní stav posuzované ke dni vydání napadeného rozhodnutí 31.10.2012 na základě úplné zdravotní dokumentace. Zdravotní stav byl zjištěn v rozsahu dostatečném pro použití posudkových kritérií stanovených v příloze k vyhlášce. Byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu žalobkyně včetně funkčních důsledků významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav byl posouzen objektivně, z dostatečně doložené zdravotní dokumentace s prognózou, která není příznivá. Posudková komise přesvědčivě, objektivně a úplně zdůvodnila své závěry. Závěr posudkové komise je odlišný od závěru posouzení zdravotního stavu lékařem OSSZ Prostějov, který posudkově podhodnotil zdravotní stav žalobkyně, stejně tak lékař ČSSZ. Jde o vadu řízení mající za následek zrušení napadeného rozhodnutí ve smyslu ust. § 78 odst. 1 soudního řádu správního. Žalovaná v dalším řízení je vázána právním názorem soudu, že žalobkyně byla k datu napadeného rozhodnutí dne 31.10.2012 invalidní, šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění a tato invalidita vznikla dne 24.5.2012.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobkyně náklady řízení nežádala, proto jí nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 14. května 2013
JUDr. Milada Haplová, v.r.
samosoudkyně