ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský so ud v Ústí nad Labem – pobočka v Libe rc i ro zhod l v senátu složeném
z předsedkyně M gr. Luc ie Tr ejba lo vé a so udc ů M gr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Karla
Koste lecké ho v právní věc i ža lobce A. s.r.o., se sídlem XX, zasto upe né ho JUDr. Bohumilem
Růno u, advokátem se sídlem HRABA & CONSORTES, v.o.s., Ka mle ro va 795, 251 01
Říča ny u Prahy, proti žalo vanému Ministerstv u ze mědělství, se sídlem Těšnov 13, 117 05,
Praha 1, o žalo bě proti ro zho dnutí ža lova né ho ze dne 22. 5. 2012, č. j. 56053/2012-MZE-
15111,
t a k t o :
I. Rozhodnutí M iniste rstva ze mědělství ze dne 22. 5. 2012, č. j. 56053/2012-M ZE-
15111, s e z r u š u j e pro va dy říze ní a věc s e v r a c í k da lšímu říze ní
ža lované mu.
II. Žalovaný j e p o v i n e n nahradit žalo bc i k ruká m práv ního zástupce
JUDr. Bohumila Růny, advokáta se s ídle m AK HRABA&CONSORTES v.o.s.,
Ka mle rova 795, 251 01 Říčany u Pra hy, nák la dy říze ní ve výši 13 717 Kč, ve lhůtě
15 dnů od práv ní moc i tohoto ro zsudk u.
O d ů v o d n ě n í :
I. Žalo ba
Ža lobo u poda no u v záko nné lhůtě se žalobce do má há zrušení shora o zna če né ho
rozhodnutí ža lo va né ho, kterým b ylo k je ho od vo lání změ ně no rozhodnutí Krajského úřad u
Libe recké ho kraje, odboru životního prostření a ze mědě ls tví, ze dne 23. 2. 2012, č. j. KULK
10160/2012, tak, že b yla změ ně na výše pok uty z částky 50 000 Kč na částku 20 000 Kč.
Pokuta byla ža lobc i ulo že na za správní delikt spočívající v ne zveře jně ní úp lné informace
o celko vém vyúč to vá ní všec h po lo žek výpočtu ceny podle ceno vých předpisů pro vod né
a stočné za kalendářní rok 2010 a nepředání vyúč to vá ní ža lo va né mu v termínu do 30. 6. 2011.
Ža lobc e na míta l, že areálo vý vodo vod a areá lo vá kanalizace ne ní vodo vode m a kanalizací pro ve řejno u potřebu ve s mys lu záko na č. 274/2001 Sb., o vodovodech
a kanalizacích pro ve řejno u potřebu (dále jen „zákon o vodovodech a ka na liza c íc h“). Pod le
žalobce se na je ho pozemcích ne nac há zí a s výjimko u části čistírny odpad níc h vod žalobce
nevlastní žád né vod ní dílo, které by mo hlo tvořit vodo vod a kanalizaci pro ve řejno u po třeb u,
napadenými rozhodnutími byl areálový vodo vod a kanalizace ne záko nně prohlášeny
za veřejné.
Ža lobc e jed nak na míta l, že ne ní vlas tníke m vodo vod u, jak je d efino ván záko ne m.
Odkázal na smlouvu o pře vod u nemovitostí ze dne 21. 2. 2008, jejímž prostřednic tvím nabyl
od správce ko nk ursní podstaty spo leč no sti Lika na va ta s.r.o. na úseku dodá vk y vod y po uze
př ípojk u. Ro vně ž s mlo uva se společností XX o dodávce vod y charakterizuje stavbu nebo
pozemek jako p řipo jené přípojkou na vodovod. Na základě této smlouvy ža lobce platí věc ně
usměrňo va no u cenu vod y, niko li cenu za vod u předa no u, která je podstatně nižš í. Postavení
žalobce je nutno řešit podle § 3a záko na o vodovodech a ka na lizac íc h. Z uvede nýc h smluv
žalobce dovozuje, že je vlas tníke m pouze přípo jk y vod y, která umožňuje odběr vod y
z vodo vod u pro veřejnou potřebu do nemovitostí a ne ní vodním d íle m. Ža lobce dále
pouka zo va l na to, že na vodo vod ní či k a na lizač ní přípojky ne ní p řipojena ani jed na fyzická
osoba, průmě rná denní produkce dodá va né vod y třetím subjektům b yla v roce 2009 jen
2,68 m3 za den, v roce 2010 3,64 m3 a v roce 2011 4,18 m3 za de n. Od ža lob ce přejímají vod u
pouze 2 další subjekty a ve sk uteč no sti jde o spo leč no u vodo vod ní přípo jk u, která ne má
charakter vodního d íla, tedy vodo vod u pro ve řejno u potřebu. Tako vé určení je p lně v souladu
s postupe m, který vodohospodářské orgány up latňo valy v rámci po vo lo vání areálových
vodo vod ů, ale i kanalizací, které nebyly vodním d ílem a po vo lo valy je obecné sta veb ní úřad y.
Proto se po vo lení ke s ta vbě areá lo vé ho vodovod u a k a na lizace ne zac ho va lo.
Shod ná situace je dle ža lobc e i u odka na lizo vá ní ne mo vito stí. Ža lob ce pod le kup ní
smlo uvy vlastní přípojky kanalizace sp la ško vé, kanalizace dešťové nac há ze jíc í se na
poze mc íc h st. p. č. XX, st. p. č. XX a p. č. XX a dá le jímky čistírny odpadních vod
nac há zejíc í se na pozemku p. č. XX, vče tně p řípo jek dešťové a sp laško vé kanalizace na
poze mc íc h p. č. XX, XX a XX. Z uvede né ho je zřejmé, že vlastnictvím žalobce jsou jen
př ípojk y, a to sp la ško vé a dešťové kanalizace. C hybí pozemk y st. p. č. 205 a 694/19 a některé
da lší. Ža lobce tak vlas tní potrub í, které b ylo v po vo lení výsta vb y čistírny odpadních vod
ze dne 5. 8. 1977, č. j. Vod/6174/77-235-Ing.Op l/S m, c harak terizo vá no jako p řípo jka a které
nebylo postupem pod le § 3a odst. 2 záko na o vodovodech a kanalizacích p ře hod noce no.
Dá le ža lobce upo zo rnil na to, že čistírna odpadních vod ne ní jako celek ve vlastnic tví žalobce.
Ža lo va ný nesprávně uvád í infor ma ce z vyjádření orgánu hygie ny, když označeným
rozhodnutím ze dne 5. 8. 1977 byla po vo lena čistírna odpad níc h vod, nikoli sítě, které byly
povo lo vá ny obecným sta veb ním úřad e m a rozhodnutí o nich nejso u k d ispo zic i. Č istírno u
odpadních vod je tec hno lo gické zař íze ní, na kterém je čistění pro vád ě no a některé so uvisejíc í
sta vb y. Není ja s né, kdy k ro zdě le ní ma jetk u čistírny odpadních vod došlo, pravděpodobným
vlastníkem techno lo gick ých zařízení je XX. Ža lobce tedy ne ní vlas tníke m žád né ho z vod níc h
dě l, které by mě lo tvořit kanalizaci pro veře jno u potřebu. Pro vo zu čištění odpadních vod
z b ýva lé ho průmys lo vé ho areálu se žalobce ujal proto, aby nedoš lo k eko lo gické mu kolapsu,
kdy se z to ho to hled iska o areál nikdo nestaral. Pro vo zo vá ní se děje na základě po vo lení
k vypo uš tě ní, ale ani to to vodoprávní ro zhod nutí ne ho voří o kanalizaci pro ve řejno u po třeb u.
Ža lobc e zop ako va l, že are á lo vé kanalizace byly vždy povo lo vá ny obecným sta veb ním
úřad e m, nikoli vodoprávním či vodohospodářským, jako p řípojk y, niko li jako
vodohospodářská díla. Žalobce nevlastní celou so usta vu vodo vod níc h a kanalizačních
přípojek, a tak je ne může spra vo va t. V době, kdy ža lobce objekt k upo val, na čistírnu
odpadních vod př itéka lo od třetích osob jen 7,35 m3 za de n, byl tedy v dobré víře,
že p ro vo zo vatelem vodo vod u a k a na lizace pro ve řejno u potřebu ne ní.
Majetkovou a p ro vo zní evidenci takových zařízení za něj vyplnil p ro vo zo vatel
vodo vod u a kanalizace pro veře jno u potřebu XX., p ro hláše ní b ylo vyp lně no pod tlakem
vodohospodářských orgánů a to c hyb ně, když ža lobc e při ne zna losti věci uved l,
že na kanalizaci i vodo vod žalobce jsou napojeni tr va le byd líc í obyvatelé, což v areálu není
mo žné. Ža lobc e upo zor nil na to, že vodoprávní orgány několikrát žáda l o sdě le ní, zda některé
části areálu byly re ko laudo vány na vod ní díla, odpověď nedos ta l, na místo to ho b ylo
zahájeno u sankční ř íze ní. Pře kvalifikace na vodo vod a k a na lizac i pro ve řejno u potřebu přes
výzvu ze strany ža lobc e neproběhla. Ža lo va ný ve svém rozhodnutí na řadu argumentů žalobce
nerea go va l, jed na lo se o argumenty týkající se stavebního urče ní objektů, využívané kapacity,
ale i to ho, že předchozí vlastník objektů Lika na va ta, s.r.o. vla stníke m a pro vo zo vatelem
vodo vod u a kanalizace pro veřejno u potřebu neb yl.
Z uvede nýc h d ůvod ů je napadené ro zhod nutí nepře zko uma te lné, ža lobce na vrho va l
zrušení napade né ho rozhodnutí ža lo va né ho, jakož i ro zhod nutí prvostup ňo vé ho a požadoval
přiznání ná hrad y nák lad ů říze ní.
II. Vy já dře ní ža lova né ho
V p ísemném vyjádření k ža lobě ža lo va ný uved l, že v od ůvod ně ní obou nap ade nýc h
rozhodnutí byly ná mitk y žalobce řád ně vypořádány. Vlastnictví i pro vo zo vání vodo vod u
a kanalizace pro ve řejno u potřebu ža lobce m a současně absence vyúčtování vyplynula z úd ajů
pro ma jetko vo u evidenci a pro vo zní e vide nc i vybra nýc h údajů. Předáním vybraných úd ajů
majetkové evid ence se ža lobce přihlásil k vlastnictví vodo vod u a kanalizace pro veřejno u
potřebu. Správní orgány vyc há ze ly z to ho, že je-li na vodo vod pro veřejno u potřebu připo je n
jak ýko liv vodovod, a to i jiné ho vlastníka, který sám o sobě nesplňuje kvantitativní vymezení
vodo vod u pro ve řejno u potřebu dle § 1 odst. 3 a 4 záko na o vodovodech a ka na lizac íc h, stá vá
se vodo vode m pro ve řejno u potřebu, a to i v příp adě, že na něj neb ud e připo je n žád ný
odběratel, což platí i pro vyme ze ní kanalizace pro ve řejno u po třeb u. V takových případech
ne ní do tče no užití § 1 odst. 3, příp. odst. 4 záko na o vodovodech a kanalizacích,
řešíc í k va ntitativní vymezení vodo vod u a kanalizace pro ve řejno u potřebu. Odběrné místo,
ze kterého ža lob ce odebírá pitnou vod u od XX. je umístěno před vodovodními přípojkami
ostatních odběratelů XX., j. t. a případně XXn. Ačkoli ze smlouvy o dodávce p itné vod y s XX.
plyne, že žalobce platí cenu za vod u pro odběratele, z této smlouvy ani z jiných dok lad ů není
zřejmé, zd a DIAMO, s.p. uvedl svůj so uhlas s násled no u red istrib ucí vod y pro subjekty XX.,
J.T. a př ípad ně XXa zda od ce lko vé ceny vod y ža lobc e odč ítá spotřebu vod y těchto ostatních
odběratelů. V případě, že by se p roká za lo, že byl dán souhlas s red istrib uc í vod y nebo by
ostatní subjekty p latily p římo XX. a maje tko vo u evidenci na vodo vod pro ve řejno u potřebu
předa lo XX., ře š ilo by se postavení ža lobc e ve va zbě na § 3a záko na o vodo vode c h a
kanalizacích a článku II. odstavec 1 přec hod nýc h usta no ve ní, který umožňuje realizovat
lik vida c i dosavadního zp ůsob u do 31. 12. 2015. K otá zc e kanalizace ža lo va ný uved l, že není
rozhodné, jak jsou tyto stavby popsány v kupních smlo uvác h a jiné kore spo nde nc i, ale jak
byly po vo leny v rámci vyda né ho s ta veb ního po vo le ní. Přitom bylo krajským úřad e m
vyc há ze no ze stavebního po vo lení ze dne 5. 8. 1977, ve kterém v části zá va zné ho posudku
hlavního hygienika ČSR b ylo ho vo ře no o objektu splaškové kanalizace, hlavním sběrači
sp laško výc h vod, přičemž hlavní sběrač byl za ústě n do biologické čistírny. Naproti to mu
žalobce poukazuje na jinou část od ůvod ně ní ro zhod nutí, v ně mž je táž s ta vba
cha rakte rizo va ná jako kanalizační p řípo jka d ime nzo va ná i pro p řipojení dalších objektů
výrobní zák lad ny. Ža lo va ný uved l, že stavba „Výrobní zák lad na XX (pozn. soudu Zák lad na
rozvoje ura no vé ho p růmyslu n.p. XX) XX, inženýrské sítě“ byla po vo lena příslušným
vodoprávním úřadem jako s ta vba vod níc h děl pod le tehdejší ter mino lo gie vodohospodářských
děl dle § 9 a § 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, a bylo zřejmé,
že sta vb y byly zařazeny me zi vod ní díla. Absence po vo lení k pro vo zo vá ní vodo vod ů
a kanalizací pro veřejno u potřebu ne zprošť uje žád né ho vla stník a vodo vod ů a ka na liza c í
povinností da nýc h mu usta no ve ním záko na. Ža lobc e d ispo nuje platným po vo le ním
k vypo uš tě ní odpadních vod, přičemž úč tuje s toč né od osta tníc h subjektů v are á lu. Není tak
pochyb o statutu kanalizace pro veřejno u potřebu. Uvád í-li ža lob ce, že for mulá ř o maje tko vé
a provozní e vide nc i byl na doporučení pracovnice krajského úřadu vyp lně n p raco vnic í ze
spo leč nosti XX., jedná se o ro zpor se sk uteč nos tí. Z ničeho neplyne, že by uvedená evidence
byla vyp lně ná bez vědomí ža lobce, případná neko mp letnos t či nesprávnost předaných úd ajů
jdou po uze k tíži žalobce jako vlastníka dotčeného vodo vod u a kanalizace. Ža lo va ný
navrho val zamítnutí žalob y v celém ro zsa hu.
III. Replika
Na p íse mné vyjádření ža lo va né ho rea go va l žalobce replikou, v níž uvedl, že právní
názo r sprá vníc h orgánů o ne mo žnosti užití úpravy § 1 odst. 3, příp. 4 záko na o vodovodech
a kana liza c íc h ne má žád no u oporu v právních předpisech. Areá lo vá kanalizace (přípojka) není
na žád no u jinou napojena, a tak na ni ne lze argume nty ža lo va né ho s tá hno ut. Žalobce
kons tato va l, že společnosti XX ani XX. nedodává pitnou vod u, spo leč no st má vlastní
smlo uvu na dodá vk u vod y, XX vyb írá vod né přímo od této společnosti bez zprostředkování
ža lobce m. I když ve s mlo uvě o dodávce p itné vod y mezi žalob cem a XX nejsou uvedeny
žád né další s ub jekty, kterým je mo žno vod u dodávat, jsou tam uved e ny ne mo vitos ti, které jim
patří a ve kterých pod nika jí a které nikdy ža lobc i nepatřily. Žalobce ro vně ž nesouhlasil s tím,
co ža lo va ný uved l k ro zhod nutí ze dne 5. 8. 1977. Upozornil na to, že o kanalizačním sběrači
a lapo lu (který již neexistuje) ho vo řila jen hygie nick á služba, nikoli vodohospodářský orgá n,
ten ho voř il o p řípojce. Dokladem o to m, že ne jde o vod ní d ílo jak u vodo vod u, tak kanalizace,
je to, že chybí doklad o to m, že by tak b ylo rozhodnuto. C ito vané rozhodnutí ze dne 5. 8.
1977 povoluje pouze čistírnu odpad níc h vod, niko li výsta vb u a reá lo vé ani žád né jiné
kanalizace.
IV. Zjiš tě ní ze s práv ního spisu
Ve věc i ne ní sporu o to m, že žalobce je na základě S mlo uvy kupní o pře vod u
ne mo vito stí uza vře né dne 21. 2. 2008 s Ing. P.k., jako správcem konkurzní podstaty úpadce
Lika na vata, s.r.o., vla stníke m pozemku st.p. č. 159 a č. 206 a ne mo vitostí na nic h, pozemku p.
č. 694/7 a vedlejších s ta veb na tomto pozemku stojíc íc h, a to se vš ím příslušenstvím a
součástmi, tj. včetně inženýrských staveb a ve nko vníc h úpra v, tzn. mimo jiné včetně přípojky
vod y, kanalizace splaškové, kanalizace dešťové na pozemcích st. p. č. XX, XX a p. č. XX a
dá le jímky čistírny odpadních vod na pozemku p. č. XX včetně přípojek dešťové a splaškové
kanalizace na pozemcích p. č. XX, XX a XX.
Podle kupní smlouvy o dodávce p itné vod y uza vře né s XX. jako vlas tníke m
a provo zo vate le m vodo vod u ze dne 21. 2. 2008 je ža lobc i dodá vá na p itná voda z vodo vod ní
s ítě, když žalobce je ve s mlo uvě o znače n jako kupující s adresou stavby nebo poze mk u
př ipoje né přípojkou na vodovod, zapsa né v k. ú. Noviny pod Ra lske m na st. p. č. XX, XX,
XX (pozn. soudu ve vlastnictví XX), XX, XX, XX (pozn. soudu ve vlastnictví J.T.), XX část a
pozemek p. č. XX. Jako odběrné místo je urče na vodo měr ná šachta před XX s tím, že
vodoměr je umístěn v ša c htě před areálem XX.
V protokolu o ústním jed ná ní konaném dne 24. 3. 2011 v areálu ža lobce ve věc i
provo zo vá ní vodo vod u a kanalizace pro ve řejno u potřebu plyne, že žalobce se bránil to mu,
že by byl vlastník em čistírny odpadních vod a kanalizace, uvádě l, že ji jen provozuje a že není
ani vlastník e m ve řejné ho vodo vod u. Bylo ko ns tato vá no, že XX do lo žilo kopii stavebního
povolení a kolaudace vodo vod u a ka na lizace a smlouvu o dodávce p itné vod y uza vře no u
pouze se ža lobce m. Při jed ná ní b ylo ko nsta to vá no, že žalobce neplní povinnosti pod le záko na
o vodovodech a kanalizacích a ne má oprávnění k pro vo zo vá ní vodo vod u a kanalizace. Při
místním šetření byl před lo že n doklad o předání majetkové a provozní evidence za rok 2010 ze
dne 24. 2. 2011, kterou vyplnil ža lobc e jako vlas tník vodo vod u a kanalizace pro veřejno u
spotřebu.
V příp ise ze dne 20. 6. 2011 XX sdě lo va lo, že vodohospodářská infrastruktura v areálu
XX, a to vodo vod ní síť, dešťová a sp la ško vá kanalizace a čistírna odpadních vod byla
vyb udo vá na a uvedena do pro vo zu pro areál XX, na základě s ta veb ního po vo lení Sč KNV
Ústí nad Labem ze dne 5. 8. 1977 a ko la udač ního ro zhod nutí ze dne 17. 7. 1981, a že ZRUP
byl na počátku 90. let po částech po stup ně p riva tizo vá n. Nabyva te le m areálu vče tně
vodohospodářské struktury byl LUHOV a.s., da lšími známými vlastník y a pro vo zo vate li
za říze ní byly společnosti Prokon, Likanavata, s.r.o. a nyní i žalobce. XX byl vžd y po uze
dodavatel p itné vod y do areálu X, nyní žalobce, kdy v so uč asné době má uza vře no u se
žalobcem smlouvu na dodá vk u p itné vod y, jed ná se o p ředá vac í místo ve vodo měr né šachtě
před are á le m. Za další d istrib uc i p itné vod y po p růmyslo vém areálu XX je odpovědný
žalobce. Za odvádění srá žko výc h vod a vyč iště ní odpadních vod do jižní části vnějšího
drenážního příkopu odkaliště do luč ní strouhy fir mě XX neplatí. Dešťovou kanalizaci má
žalobce dle úd ajů získaných v minulosti zas lepe no u. Dále b ylo ko nsta to vá no, že dne 31. 3.
2011 žalobce po žáda l o so uhla s s dodáváním p itné vod y firmám XX, so uhlas vydá n neb yl.
Ve spise je zalo žen přípis ža lo va né ho adresovaný krajskému úřadu ze dne 27. 7. 2011,
podle kte ré ho je žalobce vlas tníke m vodo vod u a kanalizace pro veře jno u potřebu, a to dle
majetkové e vide nc e.
Říze ní o ulo že ní sankce pro porušení povinnosti vlastníka vodo vod u a k a na lizace dle
§ 36 odst. 5 záko na o vodovodech a kanalizacích bylo krajským úřadem za há je no z podnětu
ža lo va né ho ze dne 8. 12. 2011, v ně mž byl krajský úřad upo zo rněn na spáchání správního
de liktu ža lobce m.
Krajský úřad vyzval žalobce k p roká zá ní to ho, zda povinnost dle cit. usta no ve ní splnil.
Ža lobc e se bránil tomu, že by byl vlastník em vodo vod u a kanalizace pro ve řejno u po třeb u,
když uplatnil shod né argumenty jako v ža lobě.
Ro zhod nutím ze dne 23. 2. 2012 krajský úřad ža lobc i uložil dle § 33 odst. 2 p ísm. d)
a odst. 9 p ísm. d) záko na o vodovodech a kanalizacích pokutu 50 000 Kč za nezveřejnění
úp lné informace o celko vém vyúčtování všec h po lo žek výpočtu ceny pod le ceno vých
předp is ů pro vod né a stočné za kalendářní rok 2010 a nepředání vyúčtování ministerstvu
zemědělství do 30. 6. 2010, když tímto jed ná ním b yla ža lobce m porušena povinnost podle
§ 35 odst. 5 záko na o vodovodech a ka na lizac íc h. Záro ve ň byla ža lobci ulo že na povinnost
uhradit nák lad y říze ní ve výš i 1 000 Kč. V odůvodnění své ho rozhodnutí krajský úřad
kons tato va l, že při ústním jed ná ní d ne 24. 3. 2011 žalobce p řed lo žil doklad ze dne 24. 2. 2011
o předání ma jetko vé a provozní evidence za rok 2010, doklad o koupi inže nýrsk ýc h sítí
vče tně vodo vo d ní přípo jk y a sp laško vé kanalizace a jímky čistírny odpadních vod a po vo lení
k nakládání s vodami, po vo lení k vypo uš tě ní odpad níc h vod z čistírny odpadních vod. Bylo
tak proká zá no vlastnictví předmětných vod níc h děl b ýva lé ho podniku XX, jež postup ně
přešly do vlastnictví společnosti Likanavata, s.r.o. a ná sled ně do vlastnictví žalobce. Již tehd y
byl ža lobce upo zo rněn na neplnění povinností dle zákona o vodovodech a ka na lizac íc h,
přiče mž správní delikty pře trvá va ly. Krajský úřad vyše l z rozhodnutí o po vo lení stavby
vod níc h děl v areálu v rámci výstavby „Výrobní zák lad na XX“, kolaudačního rozhodnutí
předmětných vod níc h děl a ze sk uteč né ho stavu věci. Část inže nýrsk ýc h sítí b ývalého are á lu,
a to vče tně vodo vod u, kanalizace a čistírny odpad níc h vod umístěných na pozemcích p. č.
XX, XX, XX, XX v k. ú. XX, přešla do vlastnictví ža lobce a jsou ne zb ytné pro mo žno st
užívání připojených nemovitostí. Vodovod žalobce na va zuje na vodo vod pro veřejno u
potřebu v ma jetk u XX a stal se pro vo zně so uvise jíc ím vodo vode m pro veřejnou potřebu ve
s mys lu záko na, když správní orgá n odkázal na výklad č. 46 Ministerstva ze mědě lství
k c ito va né mu záko nu. Obdobně je třeba po stupo va t i v p řípadě čistírny odpadních vod, která
se sta ne č istírno u pro veře jno u potřebu, pok ud se na ni připojí kanalizace pro veřejno u
potřebu se d věma odběrateli mimo ža lobc e. Krajský úř ad také odká za l na příp is Ministerstva
zemědělství ze dne 27. 7. 2011, když v p řilo žené situac i byl vodo vod na pozemku p. č. XX7 a
kanalizace na po zemcích p. č. XX, XX, XX, XX, XX, XX3 v k. ú. XX jed no znač ně označená
jako vo do vod a kanalizace pro ve řejno u po třeb u, když se jed ná o ná zor ústředního správního
orgánu, kterým je krajský úřad vá zá n. Na vodo vod ža lobce jsou napojeni další odběratelé
( fir ma XX, XX, J.T.), což ža lobc e nepopírá a na čistírnu pro vo zo vano u žalobcem
je připojena kanalizace s da lšími třemi p řípo jkami p rod uce ntů odpadních vod. Předmětný
vodo vod a kanalizace zako nče ná čistírnou odp ad ních vod se stala vodo vode m a kanalizací pro
veřejno u potřebu nab ytím úč inno sti záko na, tj. 1. 1. 2002, a na ža lobce se vztahují povinnosti
uvedené v zákoně. Ža lobce dod ává vod u dalším s ubjek tům, tedy provozuje vodo vod
a provozuje čistírnu vod, na kterou jsou napojeni do kanalizace další producenti odpadních
vod, když platné po vo lení k nak ládá ní s vodami b ylo vydá no dne 19. 12. 2008 s tím,
že žalobce tehd y proká za l, že je oprávněný k před mětné mu vodnímu dílu, a to ka na liza c i
a č istírně odpadních vod.
K odvo lá ní ža lobce žalo vaný prvo stup ňo vé rozhodnutí změnil tak, že snížil výš i
ulo že né pokuty na částku 20 000 Kč. Jinak se ztotožnil se skutkovými zjištěními a právním
posouzením a zá věre m krajského úřad u o to m, že žalobce porušil povinnost dle § 36 odst. 5
záko na o vodo vode c h a kanalizacích a dopustil se tak správního deliktu dle § 33 odst. 2
pís m. d) záko na o vodo vode c h a ka na lizac íc h. Žalo vaný uvedl, že neko mp letno st
či nesprávnost údajů v ma jetko vé a provozní e vide nc i, která je mu před á vá na, jde po uze k tíži
vlastníka do tče né ho vodo vod u a kanalizace. Krajský úřad poso ud il správně „Výrobní
zák lad nu XX, inženýrské sítě“ jako vod ní d ílo, neb oť povolení bylo vydá no příslušným
vodoprávním úřadem jako stavba vod níc h děl dle te hde jší ter mino lo gie vodohospodářských
děl pod le § 9 a § 38 záko na č. 138/1973 Sb., o vodách. Je-li spo leč nost Pilkington za řa ze ná do
výč tu dalších odběratelů vod y, ne má to žád ný vliv na ro zhod nutí o podstatě věc i, neboť je-li
na vodo vod pro veře jno u potřebu připo je n jiný vodo vod jiné ho vlastníka, který sám o sobě
nesplňuje k va ntita tivní vymezení vodo vod u pro ve řejno u potřebu dle § 1 odst. 3 a 4 zákona o
vodovodech a kanalizacích stá vá se vodo vod e m pro ve řejno u potřebu i v p řípadě, kdy na něj
neb ude při pojen žád ný odběra te l, což lze analo gick y stá hno ut i na vyme ze ní kanalizace pro
veřejno u po třeb u. Spo le č nosti XX pak bylo vydá no po vo lení k pro vo zo vá ní vodo vod ů a
kanalizací pro veře jno u potřebu krajským úřadem dne 7. 6. 2011. Ža lo va ný s ohledem na to,
že ulo že ní pokuty má mít v daném případě zej mé na funkci preventivní, snížil výš i pok uty ke
spodní hra nic i záko ne m stano veného ro zpětí na částku 20 000 Kč.
V. Pos ouze ní soudem
Krajský so ud pře zko uma l napadené ro zhod nutí, jakož i říze ní je ho vydání
předc há zejíc í, v říze ní dle části tř etí, hlavy druhé, d ílu prvního zákona č. 150/2002 Sb.
soudního řádu správního (dále jen ,,s. ř. s. “), v ro zsa hu a me zíc h up latněných ža lob níc h bod ů,
vyc há ze je přitom ze sk utko vé ho a p rá vního vztahu v době ro zhodo vá ní správního orgánu
v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s.
K projednání podané ža lob y so ud nař íd il ústní jed ná ní, při kterém ža lobce i ža lo va ný
setrvali na svých sta no visc íc h. Ža lobc e doplnil, že u soudu je vede no další řízení v obdobné
věc i, je ved e no třetí správní říze ní o ulo že ní pok uty. Pod le něj jde o cílený koord ino va ný
postup se společností XX, o čemž svědč í i to, že ža lobc i byl to uto spo leč ností předložen ná vrh
smlo uvy na úrovni pro vo zo va te lů – do hod y o úp ra vě vzáje mnýc h vzta hů a povinností me zi
dvě ma vla stník y pro vo zně so uvise jíc íc h vodo vod ů, kterým ža lobce na vrho va l doplnit
dokazování. Tomuto ná vrhu so ud ne vyho vě l, neboť d ůkaz se týká sk uteč no stí nas ta lýc h až po
vydání nap ade né ho ro zhod nutí, přičemž so ud vyc há zí ze sk utko vé ho stavu v době
rozhodování správního or gá nu. Nadto zjištění, zda se jed ná o koordinovaný postup (k
prokázání této skutečnosti žalobce provedení dokazo vání na vrho va l) ne ní pro rozhodnutí
soud u s ohledem na up latně né ža lob ní body re le va ntní. Ža lobce uvedl, že vod u da lším
subjektům dodává se souhlasem pro vo zo va te le veře jné ho vodo vod u.
Ža lo va ný opět zdůraznil, že žalobce se jako vlastník veřejného vodo vod u a kanalizace
př ihlá s il. Jed na lo se o vnitř ní vodo vod v rámci průmys lo vé ho areálu a jednotlivé subjekty,
které části po trub í odk upo va ly, které nebyly kd ysi samostatnými vodo vod y, si toto
ne uvědo mo va ly, ale vodo vod y se staly samostatnými v d ůsledk u ro zdě le ní. Př ip ustil,
že o značení kanalizace v rozhodnutí z roku 1977 je místy ro zpo rup lné, ale ne ní sporu o to m,
že kanalizace b yla označena za vod ní d ílo. Are á lo vá kanalizace pak ne ní právním te rmíne m.
V průběhu ústního jed ná ní bylo do správního spisu za lo že no zvě tše né zakres le ní
s ituace v místě se zakreslením po trub í, které bylo již součástí správního sp isu jako př ílo ha
příp isu ža lo va né ho ze dne 27. 7. 2011. K zák res u inže nýrsk ýc h sítí žalobce podo tk l, že z něj
vyplývá zakreslení odbě rné ho místa, za ním je část potrubí již p řípo jko u, sám ža lo va ný
potrubí na výkresu označuje jako vodo vod ní přípo jk u, a ta se nikd y ne sta la součástí
vodo vod u. O znače ní kanalizace v části jako ve řejné pak neodpovídá označení potrubí jako
kanalizační přípojky v po vo lení vodohospodářského orgánu. Ža lo va ný k nákresu uved l,
že do čistírny odp ad ních vod nemůže ús tit př ípo jka, něco tako vé ho ze zákona ne ní možné.
Pokud by po trub í a čistírna odpadních vod s lo užila jen ža lobc i, pak by se nejed na lo o
veřejno u kanalizaci, ale pro to že jsou na ni napojeny dva další s ubjek ty, jed ná se o ka na liza c i
pro ve řejno u po třeb u.
Na úvod je třeba od mítno ut ná mitk y žalobce o nep ře zko uma te lnosti nap ade né ho
rozhodnutí. Výrok ro zhod nutí ža lo va né ho je srozumitelný, je z něj patrno, če ho se rozhodnutí
týk á a jak žalovaný ve věc i ro zhod l, výrok pak ne ní v ro zpo ru ani s od ůvod ně ním ro zhod nutí.
Ža lo va ný sice výs lo vně podrobně ne rea go va l na každo u d ílčí od vo lací výtk u žalobce,
ale ro zhod nutí (společně s rozhodnutím prvo stup ňovým, s nímž tvoří jeden celek ) je opřeno
o popsaný skutkový sta v, jeho ž podklady z od ůvod ně ní obou správních ro zhod nutí vyp lýva jí,
z rozhodnutí je se zna te lné jak vce lk u o od vo lacích ná mitká c h ža lo va ný uvážil, jakými
úva ha mi byl při po so uze ní věc i vede n.
Podstatou sporu v da né věc i je poso uze ní, zda na žalobce dopadají povinnosti
vlastníka vodo vod u a kanalizace pod le § 35 odst. 6 záko na o vodovodech a ka na lizac íc h,
podle něho ž vlastník vodovodu nebo kanalizace, popř. provozovatel, pokud je k tomu
vlastníkem zmocněn, je povinen každoročně nejpozději do 30. června kalendářního roku
způsobem uvedeným v odst. 8 zveřejnit úplné informace o celk ov ém vyúčtování všech položek
výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce.
Nezveřejnění infor ma ce dle c ito va né ho paragrafu právnickou osobou je správním deliktem
podle § 33 odst. 2 p ísm. d) c ito va né ho záko na, za něž lze pod le odst. 9 to hoto usta no ve ní
ulo žit pokutu do 500 000 Kč.
Obrana ža lobce stojí na tvrze ní, že areálový vodo vod a areá lo vá kanalizace,
resp. přípojky a část čistírny odp ad ních vod, kterou provozuje, nespadají pod režim vodo vod ů
a kanalizací pro veře jno u potřebu. Správní orgány naopak do vo zují, že žalobcem vlas tně ný
vodo vod a kanalizace a č istírna odpadních vod slo uží také pro potřeby dalších odběratelů,
jsou napojeny na veřejný vodovod, resp. slo uží k od vád ění odpad níc h vod dalších subjektů,
jsou vodními díly, proto je třeba po va žo vat za veřejné.
Části inže nýrsk ýc h s ítí, které ža lobce nab yl na základě kupní smlouvy ze dne
21. 2. 2008 od spo le č nosti Lika na vata, s.r.o. jako p řísluše nství k upo vaných ne mo vitostí
(budov a po ze mk ů), byly vyb udo vá ny v 70. letec h a nás led ně ko laudo vány v 80. le tec h
20. sto le tí, a to společně se sta vbo u čistírny odpad níc h vod pro XX – XX, po tud me zi
účas tník y sporu ne ní. Dle povole ní Sč KNV Ústí nad Labem ze dne 5. 8. 1977, bezesporu
vyda né ho vodohospodářským orgá ne m v so ulad u s tehdy p latným usta no ve ním § 38 záko na
č. 138/1973 Sb., o vodá c h, s lo užila po vo lená stavby čistírny odpad níc h vod uvedenému
výrobnímu areálu. Inženýrské sítě, jež byly po vo leny současně s čistírnou odpadních vod
(žalobce se mýlí, pok ud do vo zuje opak), nejsou ve výroku ro zhod nutí blíže sp ec ifiko vá ny,
rozhodnutí v to mto směru odkázalo na projek to vo u dok ume ntac i a před c ho zí územní
rozhodnutí. Účelem po vo lené sta vb y čistírny odpad níc h vod a inženýrských sítí b ylo
dle „před lo že né p rojek to vé dokumentace“ zce la zře jmě „odka na lizo vá ní provozní b udo vy“,
a to sp laško vo u kanalizační přípojkou z ka me nino výc h trub, jež b yla d ime nzo vá na i pro
připojení dalších objektů; záro ve ň pro odvádění dešťových vod z ve škerýc h zpe vně nýc h
ploch objektů ZRUP a od vod ně ní provozní b udo vy byla po vo lena dešťová k a na lizace s tím,
že na hlavní sběrač budou vysa ze ny odbočky pro připojení dalších objektů rea lizo va nýc h
v dalších etapách s tím, že po trub í b ude za ús tě no do obtokového příkopu odkaliště. Po vo lení
ho voř ilo o to m, že p itná vod a pro výrobní areál b ude pře ved e na ze zá sob ního řadu Lipka
a zak ruho vá na na vodo vod UD k.p. Hamr s tím, že bližší popis a charakter vodo vod ního
potrubí z rozhodnutí vyčíst nelze. Ko la udač ním rozhodnutím ze dne 17. 7. 1981 pak bylo
povo le no užívání po vo lených staveb, tj. i zmíněných inže nýrsk ýc h sítí k účelu, pro který byly
vyb udo vá ny. Z uvede né ho zce la zře jmě plyne, že ať již po trub í slo užící k převedení p itné
vod y, či č istírna odpadních vod a kanalizační přípo jka a dešťová kanalizace sloužily (byly
povoleny a nás led ně ko la udo vá ny) výrobnímu areálu XX. Ze sho ra zmíněné kupní smlouvy,
jakož i z tvrzení ža lobce, podpořeného sk ute č nostmi uváděnými XX.
ve sdělení ze dne 20. 6. 2011 plyne, že k priva tizac i a rozprodeji výrobního areálu ZRUP
doš lo postupně, což připo uště l i ža lo va ný při ústním jed ná ní, kdy uved l, že jednotlivé
subjekty si odk upo va ly části potrubí, když p ůvod ně se jed na lo o vnitřní vodo vod v rámci
průmys lové ho areálu.
Byť se to mu ža lo va ný bránil, so ud se ža lobce m so uhlas í, že se v daném případu
jed na lo o tzv. areálo vý vodo vod či přípojku a areálovou kanalizaci s čistírnou odpadních vod.
Přestože tyto právní pojmy nedefinují ani právní předpisy dříve p latné, ani záko n
o vodovodech a ka na lizac íc h, jsou užívány v odborné literatuře a hovoří o nich také d ůvodo vá
zprá va k zákonu č. 76/2006 Sb., kterým se mění záko n č. 274/2001 Sb., o vodovodech
a kana liza c íc h pro ve řejno u potřebu a o změ ně někte rýc h zákonů (zákon o vodovodech
a kana liza c íc h), ve znění pozdějších p ředp isů, a další so uvise jíc í záko ny, a to ve zvláštní části
vztahující se k usta no ve ní § 3a záko na o vodovodech a ka na lizac íc h, jeho ž se do vo lává
žalobce. Důvodo vá zprá va mimo jiné uvádí: „Ustanovení uvádí možnost řešení také pro
případy takzvaných areálových vodovodů…“ a ho voří v této so uvislosti i o řešení ve vztahu
ke kanalizaci. Tak é je třeba zmínit, že ačkoli právní předpisy platné v době vyb udo vá ní
č istírny vod a inže nýrsk ýc h sítí pojmy areálových vodo vod ů a k a na lizac í nedefinovaly,
upra vo va ly jejich režim odchylně, což ostatně zmiňuje také shora cit. d ůvodo vá zp rá va.
Tako vé přípo jk y (ač dle § 38 odst. 2 záko na č. 138/1973 Sb., o vodách, jinak nebyly
vodohospodářskými díly), jestliže s lo užily výrobním objektům či sk up ině objektů,
které vyžadovaly vlas tní ro zvod né sítě, byly záko nodá rce m zařazeny výs lo vně do režimu
vodohospodářských děl, záro veň bylo de fino vá no, že takové vodo vod y a kanalizace ne jso u
veřejnými.
Nyní již k posouzení otá zk y vodo vod ního po trub í ve vlastnictví žalobce jako
veř ejné ho vodo vod u ve s mys lu záko na o vodo vod ec h a kana liza c íc h. Předně je třeba uvést,
že ža lobce ne lze automaticky po va žo vat za vlastníka vodo vod u pro veře jno u potřebu jen
proto, že dle § 5 zákona o vodovodech a kanalizacích vyplnil ma jetko vo u a provozní
evide nc i, kterou se dle správních orgánů jako vlastník veře jné ho vodo vod u přihlásil. Ne lze
totiž nevidět, že žalobce od počátku zastává ná zo r, že vlas tníke m veře jné ho vodo vod u ne ní a
úda je v evidenci uvedené nejsou správné a o hlašo vací povinnost splnil pod hro zbo u sankcí
(viz ža lobco va obrana ze dne 4. 1. 2012 proti výzvě k do lo žení p lně ní povinností podle
záko na o vodovodech a k a na lizac íc h, kdy mj. uváděl, že v areálu ne ní mo žné, aby na je ho
vodo vod ní potrubí byli napojeni trva lí ob yva te lé ). Opačným výkladem by pak b ylo mo žné
dospět k absurdnímu zá věr u, že subjekt, který svou o hlašo vac í povinnost a majetko vo u
a provozní e vide nc i ne vyp lní, takovým vlas tníke m vodo vod u či kanalizace pro veřejno u
potřebu ne ní. Posouzení vodo vod ního potrubí žalobce jako veře jné ho vodo vod u zá visí na
to m, zda je lze po va žo vat za veřejný vodo vod dle přís luš nýc h usta no ve ní záko na
o vodo vode c h a ka na lizac íc h. S hod ně lze konstatovat ve vztahu ke kanalizaci a čistírně
odpadních vod.
Dá le je nut no opo no vat závěrům sp rá vníc h o rgánů, které ho voř ily zá sad ně
o vodo vod u, a na jeho charakter uso ud ily z ne zb ytnosti je ho užívání pro ostatní ne mo vitosti
a napojení na veřejný vodo vod XX Pod le § 2 odst. 1 zákona o vodovodech a k analizacích je
vodo vod provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a
vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní
vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem. Vodovodní p řípojk a je naproti
to mu de fino vá na v § 3 odst. 1 c it. záko na jako samostatná stavba tvořená úsekem potrubí od
odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru
připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní
přípojka není vodním dílem. Na tomto místě je zd ůra znit, že charakter sta vb y jako vod ního
díla se odvíjí od to ho, o jaké vodo vod ní potrubí, řad, objekt se jedná, niko li naopak, ted y, že
je-li sta vb y po vo lena jako vod ní (d říve vodohospodářské) dílo, musí se jed na t o vodo vod dle
§ 2 odst. 1 cit. záko na.
Ze s ituač ního nák res u zakre s le ní vodovodního potrubí, vodo vod níc h přípojek (p řílo ha
k příp isu ža lo va né ho ze dne 27. 7. 2011) a především z kupní smlo uvy o dodávce p itné vod y
uza vře né ža lobce m se spo leč ností XX dop lně né zakreslením odbě rné ho místa plyne, že
žalobce odebírá pitnou vod u ve vodo mě rné š ac htě s umístěním vodo měru před areálem XX.
Z uvedené kupní smlouvy je nut no do vod it souhlas dodavatele p itné vod y k dodávce p itné
vod y z odb ěrné ho místa i pro další ne mo vito sti než ža lobco vy, když dodavatel
se zavázal k dod á vce p itné vod y také na p řipo jené ne mo vito sti zapsa né v k. ú. Noviny pod
Ralskem na st. p. č. 159, 188, 208 (pozn. soudu ve vlastnictví XX dle map y a zakreslení
inže nýrsk ýc h sítí), st. p. č. 209, 210, 494/14 (pozn. soudu ve vlas tnic tví Jaroslava Tr und y),
694/20 část a po ze mek p. č. 694/7, v tomto směru vyc há ze l žalo vaný z nesp rá vně zjiš tě né ho
skutko vé ho stavu. Žalobce je tak vla stníke m části vodovodního potrubí až za odběrným
mís te m, kde je umístěn vodo mě r. Jed ná se tak o př ípad tzv. sdružené vodo vod ní přípojky
v d ůsledk u před c ho zí e xis te nce a reá lo vé ho vodo vod u, niko li o př ípad vodo vod u z d ůvod u
napojení dalších odběratelů. Argumentace veře jno u pova ho u vodo vod u z d ůvod u napojení na
veřejný vodo vod společnosti XX je tak nep řípad ná.
Právě na tyto případy směřuje usta no ve ní § 3a záko na o vodovodech a ka na lizac íc h,
jak uvád í také d ůvodo vá zprá va k novelizaci záko na o vodo vod ec h a kanalizacích k tomuto
usta no ve ní. Ostatně i sám žalo vaný ve vyjádření k žalobě p řip ustil, že aplikace usta no ve ní
§ 3a cit. záko na a čl. II odst. 1 přec hod nýc h usta no ve ní záko na č. 76/2006 Sb. přic há zí
v úva hu te hd y, pok ud by mj. so uhlas s red istrib uc í vod y byl dá n. Jak so ud uved l shora,
správní orgány přehlédly, že dodavatel p itné vod y XX ža lobc i souhlas s redistribucí vod y dal
(byť si to ho nás led ně pa trně neb yl vědom, jak p lyne z jeho vyjádření 20. 6. 2011). Obsahem
správního sp isu pak ne ní dolo že n opak, nep lyne z něj ro vně ž, že by se podmínky odběru p itné
vod y změnily, odběrné místo a vodo mě r byly jinde apod. Uvádě l-li ža lo va ný při ústním
jed ná ní, že na žalobce je připojeno i více odběratelů, ne ní zřejmé, na zák ladě jak ýc h podkladů
(kro mě ža lobce m, dle je ho tvrze ní, nesprávně vyp lně né evidence) k tomuto zjiš tě ní ža lo va ný
dospě l. A jak žalobce namítá, dle § 3a odst. 2 záko na o vodo vode c h a kana liza c íc h v případě
žalobce postupo vá no nebylo, ro zhod nutí vodoprávního úřadu o změ ně charakteru
vodo vod ního po trub í z d ůvod u je ho charakteru jako pro vo zně so uvise jíc ího vydá no neb ylo.
Opírají-li se správní orgány o skutečnost, že všechny inženýrské sítě byly po vo leny
jako vod ní díla, ne ní podle soudu toto, tj. že přípojka pro dodá vk u p itné vod y do
průmys lo vé ho areálu byla po vo lena jako vodohospodářské dílo, urč ujíc í pro posouzení
před mětné sdr uže né přípojky jako vodo vod u pro veřejno u potřebu. Pod le tehd y p latného
§ 38 odst. 2 záko na č. 138/1973 Sb., o vodách, ve spojení s § 1 p ísm. a) a b) vyhlášky
č. 29/1975 Sb., o vodo vod níc h a ka na liza č níc h přípojkách, které se považují
za vodo hospodářská d íla, byly vodo vod ní přípo jk y z veře jnýc h vodo vod ů po važo vány
za vodohospodářská díla, jestliže s lo užily k dodávání vod y do výrob níc h objektů
průmyslových a zá sob ujíc íc h vodo u sk up inu objektů, pok ud jejich zásobo vá ní vyžaduje
výsta vb u vlastního systé mu rozvodných řad ů. Tako vé vodo vod y k sa mos tatné mu zásobování
vodo u jednotlivých zá vod ů, objektů a zařízení nebyly dle § 1 odst. 3 vyhlášky
č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kana liza c íc h, součástí veře jné ho
vodo vod u, ač byly po vo leny jako vodohospodářské dílo.
Soud tak uzna l důvodným ža lob ní bod, pod le něho ž ža lob ce ne ní vlas tníke m
vodo vod u pro ve řejno u potřebu. Krajský úřad i ža lo va ný pochybili, pok ud žalobce
za vlastníka tako vé ho vodo vod u pro veřejnou potřebu po va žo va li, a to to pochybení mo hlo mít
vliv na ro zhod nutí o ulo že ní správní sankce za porušení povinností dle § 36 odst. 5 záko na
o vodovodech a ka na lizac íc h, neboť pokuta b yla ža lobc i ulo že na také za porušení povinností
vlastníka vodo vod u.
Ačkoli se na první po hled zdá, že situace v případě kanalizace by mě la být posouzena
obdobně, ne ní to mu tak v d ůsledk u vlastnictví (b yť dle kupní smlo uvy o převodu ne mo vitostí
ze dne 21. 2. 2008) části čistírny odp ad ních vod. Tuto čistírnu odpad níc h vod žalobce
částečně vlas tní ( nepoc hyb ně jímku na pozemku p. č. XX dle kupní smlouvy o pře vod u
ne mo vito stí ze dne 21. 2. 2008), je vlas tníke m kanalizačního potrubí (b yť ne všech je ho částí
– ne ní vla stníke m kanalizačního potrubí na c há zejíc ího se na pozemku st. p. č. XX
(ve vlastnictví XX opět dle map y ve spojení se zakre s le ním kanalizace a čistírny odpadních
vod), do něhož jsou odváděny odpadní vod y dalších odběratelů, tomuto sk utko vé mu závěru se
žalobce nikterak nebránil. Ro vně ž ne ní sporu o to m, že žalobce čistírnu odpadních vod
provozuje, a to na základě po vo lení k vypo uš tě ní odpad níc h vod ze dne 19. 12. 2008, č. j.
MUCL/87684/2007. Není ro zhod né, že po vo lení b ylo ža lobc i vydá no k vypo uště ní vod
z b io lo gické č istírny, nikoli z veřejné kanalizace, takové zvláštní po vo lení jen pro vypo uště ní
odpadních vod z veře jné kanalizace záko n č. 254/2001 Sb., o vodách, v usta no ve ní § 8
nepř ed vídá.
Čis tírna odpad níc h vod je dle § 2 odst. 2 záko na o vodovodech a kanalizacích za hr nuta
do souboru s ta veb tvoříc íc h kanalizaci. Pod le to hoto usta no ve ní je kanalizace provozně
samostatný soubor stav eb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod
a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně,
kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich
vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se
o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také
samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem. Jedná se o věc
hro mad no u (a na lo gick y dle ro zsudk u Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2009,
sp. zn. 22 Cdo 944/2007), u které záko n před víd á, že jejich vlastník y mohou být různé
subjekty. Po vinnos ti, které zákon o vodovodech a kana liza c íc h uk ládá vla stník ům kanalizace,
je třeba vztá hno ut na všechny vla stník y s ta veb a objektů, které ka na liza c i tvoří, niko li s nad
pouze na ty, jež jsou vla stník y tako vé ho ce lé ho pro vo zně sa mosta tné ho so ubo ru s ta veb
a za říze ní. Je-li tedy ža lobce vlas tníke m části a nepochybně pro vo zo vatelem celé čistírny
odpadních vod, do které jsou odváděny i odpadní vod y jiných odběratelů, dopadají na něj
povinnosti vlas tníka k a na lizace pro ve řejno u po třeb u.
Kanalizační po trub í ve vlastnictví ža lobce, kterým jsou jím prod uko va né odpadní
vod y a odpadní vod y dalších odběratelů odváděny do čistírny odpad níc h vod, je pak třeba
posoudit dle § 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích ve spojení s § 1 p ísm. g)
prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. jako stokovou s íť od vádějící odpadní vod y do čistírny
odpadních vod; ne lze jej vztá hno ut pod definici kanalizační přípo jk y ve smyslu § 3 odst. 2
záko na o vodovodech a k a na lizac íc h. Te nto stav nemůže zvrátit ani skutečnost, že žalobce
nevlastní soustavu ka na lizač níc h př ípo jek, jak namítá. Ro vně ž ani dobrá víra ža lobc e o to m,
že ne ní vlastník em veře jné kanalizace, za lo že ná na to m, že v době, kdy ne mo vitosti vče tně
př ís luše nství nab ýva l, na čistírnu odpadních vod od třetích osob přitékalo me nší mno žství
vod, ne ní pro posouzení charakteru čistírny odpad níc h vod a do ní zaústěné kanalizace,
podstatná. Ro zhod né je posouzení objektů dle re le va ntníc h usta no ve ní zákona o vodovodech
a kana liza c íc h, v to mto směru so ud shledal posouzení otázky vlastnictví k a na lizace
pro ve řejno u potřebu v souladu se záko ne m.
VI. Závě re čné posouzení a náklady říze ní
Jak již b ylo řečeno, so ud shleda l ža lob ní námitky z části důvodnými, proto nap ade né
rozhodnutí ža lo va né ho zruš il pro vad y říze ní dle § 78 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 76 odst. 1
pís m. b) s. ř. s., neboť žalo vaný i krajský úřad ne sprá vně vyc há ze li při ulo že ní pok uty
dle § 33 odst. 2 p ísm. d), odst. 9 zákona o vodovodech a kanalizacích z to ho, že ža lob ce také
porušil povinnosti vlas tníka veře jné ho vodo vod u dle § 35 odst. 6 cit. záko na, když nepřihlédli
k to mu, že p itná vod a je dalším odběratelům žalobcem předá vá na se souhlasem dodavatele
pitné vod y a jed ná se tako o sdruže no u přípo jk u a vnitřní vodo vod y.
Soud ro zhod l o vrá ce ní věc i ža lo va né mu k dalšímu řízení pod le § 78 odst. 4 s. ř. s.,
v ně mž b ude te nto správní orgá n vys lo ve ným právním ná zore m soudu vázán (§ 78 odst. 5
s. ř. s.). Ro zhod ne tak zno vu o odvo lá ní ža lobce ve věc i ulo že ní pok uty za správní delikt,
vyc há ze je z to ho, že žalobce není vlas tníke m vodo vod u pro veře jno u potřeb u, ale jen
vlastníkem k a na lizace a čistírny odpad níc h vod pro ve řejno u po třeb u, a to v inte nc íc h
§ 90 správního řád u.
O nákladech říze ní b ylo rozhodnuto ve smyslu usta no ve ní § 60 odst. 1 s. ř. s.,
dle kterého, nesta no ví-li tento záko n jinak, má účastník, který měl ve věc i plný úspěch, prá vo
na ná hrad u nák lad ů říze ní před so ude m, které d ůvod ně vynaložil, proti úča stníko vi,
který ve věc i úspěch ne mě l.
V so uze né m případě byl úspěšný ža lob ce, má tak prá vo na náhrad u nák lad ů ř íze ní.
Ty byly v jeho případě tvořeny zap lac e ným so ud ním pop la tke m za žalob u ve výš i 3 000 Kč
dle příslušné položky Sa zeb ník u so ud ních poplatků, dá le odměnou právního zástupce
za 3 úko ny právní služby ve výš i 5 100 [2 úko ny právní služby po 2 100 Kč (převzetí
zas to upe ní, podání ža loby; od měnu za podání repliky so ud nepo va žo va l za účelně vyna lo že ný
náklad, neboť v ní žalobce jen opakoval d ílčí argumenty z ža lob y) dle § 7 bodu 5, § 9 odst. 3
pís m. f), § 11 odst. 1 p ísm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního ta r ifu, ve znění
úč inném do 31. 12. 2012, a to v so ulad u s č. II vyhl. č. 486/2012 Sb.; dále 1 úko n právní
služb y po 3 100 Kč (ústní jed ná ní) dle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 p ísm. d), § 11 odst. 1 p ísm. g)
advokátního tarifu ve znění úč inné m od 1. 1. 2013], náhradou ho to vých výda jů ve výš i 900
Kč (3 paušály po 300 Kč za 3 úko ny právní služby dle § 13 odst. 1, odst. 3 advokátního
tarifu), ná hrado u za promeškaný čas ve výš i 500 Kč [za 5 půlhodin pro meška né ho času dle §
14 odst. 1 pís m. a), odst. 3 advokátního tarifu ve zně ní úč inné m od 1. 1. 2013] a částkou 1
827 Kč odpovída jíc í př ís luš né 21 % DPH z odměny a přís luš nýc h náhrad v souladu s § 57
odst. 2 s. ř. s., celke m tedy 13 717 Kč. Soud ulo žil žalo vanému správnímu or gá nu, aby
vyč ís le né nák lad y říze ní ža lobc i na hrad il v přiměřené lhůtě 15 dnů od právní moci to hoto
rozs udk u, k ruká m je ho právního zástupce.
P o u č e n í : Proti to muto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týd nů ode
dne je ho do ruče ní. Kasační stížnost se podává ve dvou (více ) vyhoto ve níc h
u Nejvyššího správního so ud u, se sídlem Moravské ná mě stí 6, Brno.
O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní so ud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti ko nčí uplynutím d ne, který se svým
označením s hod uje se d nem, který určil počátek lhůty (den doručení
rozhodnutí). Připadne-li po sled ní den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek,
je posledním dnem lhůty ne jb líže nás led ujíc í pracovní de n. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti ne lze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z d ůvod ů uvede nýc h v § 103 odst. 1
s. ř. s. a kromě obecných ná le žito stí podání mus í obsa ho va t o značení
rozhodnutí, proti ně muž směřuje, v jakém ro zsa hu a z jak ýc h d ůvod ů jej
stě žo vate l napadá, a úd aj o to m, kdy mu bylo rozhodnutí do ruče no.
V řízení o kasační stížnosti mus í být stě žo vate l zasto upe n ad vokáte m; to
neplatí, má-li stě žo vate l, je ho za měs tna nec nebo člen, který za něj jed ná
nebo jej zas tup uje, vysokoškolské p rá vnické vzdě lá ní, které je pod le
zvláštních zákonů vyžado vá no pro výko n advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní so ud.
Variabilní symbo l pro zaplacení so ud ního pop latk u na účet Nejvyššího
správního soudu lze získat na je ho inte r neto výc h strá nká c h:
www. nsso ud.c z.
V Liberci dne 22. k větna 2013.
M gr. Lucie Tre jbalová, v. r.
předsedkyně senátu