Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobců: a) Ing. M. B., b) V. B., oba bytem „X“, proti žalovanému: Městskému úřadu Podbořany, Stavební a vyvlastňovací úřad, se sídlem Mírová 615, 441 17 Podbořany, v řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu,
takto:
Odůvodnění:
Žalobci společně dne 17.12.2012 u zdejšího soudu podali podání ze dne 11.12.2012, které bylo označeno jako „Návrh na žalobu“, v němž žádali o ochranu jejich práv, která mají být počínáním správního orgánu dotčena. Žalobci v tomto podání dále uvedli, že předmětné podání představuje spor, jenž započal v lednu 2011, kdy se zřítila hraniční zeď žalobců, která do té doby sloužila jako plot mezi pozemkem žalobců a sousedním pozemkem. V důsledku této skutečnosti bylo následně příslušnými správními orgány vedeno několik správních řízení, přičemž společným jmenovatelem těchto správních řízení byl především spor o tuto zřícenou zeď, o způsobu provedení její následné rekonstrukce, jakož i o stavbách přiléhajících k této zdi ze strany sousedního pozemku, tj. o zahradním altánu a kotci pro psa.
Jelikož doručené podání ze dne 11.12.2012 nesplňovalo veškeré nezbytné náležitosti, aby mohlo být považováno za perfektní žalobu, resp. aby jej vůbec bylo možno podřadit pod jeden ze sedmi typů řízení vyjmenovaných v ustanovení § 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), soud žalobce usnesením ze dne 11.2.2013, č.j. 15A 141/2012-11, v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 s.ř.s. vyzval, aby odstranili nedostatky podání ze dne 11.12.2012. Tímto usnesením byli žalobci mimo jiné soudem vyzváni, aby uvedli návrh výroku rozsudku tak, aby odpovídal některému typu řízení ve smyslu ustanovení § 4 s.ř.s. Žalobci byli soudem rovněž poučeni v tom směru, že pokud jejich podání ze dne 11.12.2012 představuje žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, tj. dle ustanovení § 65 a násl. s.ř.s., je třeba v návrhu výroku rozhodnutí uvést, že žádají zrušení napadeného rozhodnutí. K odstranění nedostatků podání ze dne 11.12.2012 byla žalobcům soudem stanovena lhůta 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení.
Na základě tohoto usnesení byla zdejšímu soudu prostřednictvím držitele poštovní licence dne 25.2.2013 doručena písemnost žalobců, jež v sobě obsahovala dvě podání, přičemž obě jsou opět datována ke dni 11.12.2012. První podání má dle jeho označení představovat žalobu proti nečinnosti správního orgánu dle ustanovení § 79 a násl. s.ř.s., a to konkrétně proti Městskému úřadu Podbořany, stavební a vyvlastňovací úřad, přičemž nečinnost ze strany tohoto správního úřadu je žalobci spatřována v neřešení nepovolené stavby, tj. kotce pro psa u rodinného domu č.p. „x“ v „X“. Žalobci se tímto podáním domáhali odstranění nelegální stavby, tj. kotce pro psa, která má narušovat vlastnická práva žalobců. Druhé podání má naopak dle jeho označení představovat žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20.11.2012, JID: 113351/2012/KUUK/Ha, č.j. 171/UPS/2011-3, ve smyslu ustanovení § 65 a násl. s.ř.s.
S ohledem na zjištění, že předmětné podání žalobců ze dne 11.12.2012, jež bylo soudu prostřednictvím držitele poštovní licence doručeno dne 25.2.2013, které je vedeno u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15A 141/2012, obsahuje dva různé typy žalob v rámci správního soudnictví, pro jejichž projednávání platí odlišná ustanovení obsažená v s.ř.s., navíc s odlišným okruhem účastníků, soud uvážil, že není vhodné obě žaloby společně projednávat, a proto žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle ustanovení § 39 odst. 2 s.ř.s. vyloučil k samostatnému řízení.
Jelikož podání žalobců ze dne 11.12.2012, které bylo vyhodnoceno jako žaloba proti nečinnosti správního orgánu, vykazovalo určité nedostatky, pro něž nemohlo být pokládáno za perfektní žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, soud proto usnesením ze dne 13.5.2013, č.j. 15A 61/2013-9, znovu žalobce vyzval k odstranění nedostatků. Soud zároveň tímto usnesením požádal žalobce o sdělení a případné doložení, zda se před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu domáhali ochrany před nečinností žalovaného u jeho nadřízeného správního orgánu, tj. u Krajského úřadu Ústeckého kraje, postupem dle ustanovení § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobci písemností ze dne 16.5.2013, jež byla soudu prostřednictvím držitele poštovní licence doručena dne 27.5.2013, soudu mimo jiné sdělili, že u Krajského úřadu Ústeckého kraje nežádali o ochranu před nečinností (žalovaného).
Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud usnesením odmítne žalobu, jestliže nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, a nelze proto v řízení pokračovat.
Při posuzování žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu soud nejprve hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Nezbytnou podmínkou v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je podle ustanovení § 79 odst. 1 s.ř.s. bezvýsledné vyčerpání procesních prostředků, které jsou k ochraně proti nečinnosti k dispozici ve správním řízení. Uvedená podmínka vychází z celkové koncepce správního soudnictví v České republice, která je založena na subsidiaritě ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob ve správním soudnictví oproti ochraně, která je těmto právům poskytována v rámci veřejné správy. Před použitím některé z žalob ve správním soudnictví je tedy nutné vždy vyčerpat řádné opravné prostředky či jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem. Tato zásada je v obecné rovině vyjádřena v ustanovení § 5 s.ř.s., pro jednotlivé typy žalob konkretizována v ustanoveních § 68 písm. a), § 79 odst. 1 a § 85 s.ř.s. Takovým prostředkem ochrany proti nečinnosti je ve správním řízení žádost k nadřízenému správnímu orgánu podle ustanovení § 80 odst. 3 správního řádu. Jinak řečeno – domáhá-li se žalobce ochrany před nečinností správního orgánu u soudu, musí tak nejprve učinit v souladu s ustanovením § 80 odst. 3 správního řádu u nadřízeného správního orgánu, a teprve pokud by taková žádost nebyla úspěšná, může podat správní žalobu, o čemž svědčí ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu – viz např. rozsudek ze dne 27.11.2011, č.j. 1 Ans 3/2011-54.
V projednávané věci je z vyjádření žalobců ze dne 16.5.2013 zcela evidentní, že před podáním této žaloby na ochranu před nečinností správního orgánu se u nadřízeného správního orgánu, tj. u Krajského úřadu Ústeckého kraje, nedomáhali postupem dle ustanovení § 80 odst. 3 správního řádu ochrany před nečinností žalovaného. Jestliže žalobci byli oprávněni se v dané věci obrátit na nadřízený správní orgán s žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného dle ustanovení § 80 odst. 3 správního řádu, a přesto tak neučinili, je zřejmé, že nevyčerpali možné prostředky ochrany před nečinností ve správním řízení. Vzhledem k této skutečnosti soud konstatuje, že zde chybí nezbytná podmínka řízení uvedená v ustanovení § 79 odst. 1 s.ř.s., která má za následek, že podanou žalobu nelze věcně projednat. Z tohoto důvodu soudu nezbylo, než předmětnou žalobu s odkazem na ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítnout, když v souzené věci nebyly splněny podmínky řízení, přičemž tento nedostatek je neodstranitelný.
V důsledku odmítnutí žaloby soud současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů. O soudních poplatcích soud nerozhodoval, neboť žalobci do vydání tohoto rozhodnutí nebyly uhrazeny.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 3. června 2013
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová