[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Vodafone Czech Republic a.s., IČ: 257 88 001, se sídlem Praha 10, Vinohradská 167, za účasti: Telefónica O2 Czech Republic a.s., IČ: 601 93 336, se sídlem Praha 4, Za Brumlovkou 266/2, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, se sídlem Praha 9, Sokolovská 219, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Rady Českého telekomunikačního úřadu č. j. 70 471/2009-603/III.vyř. ze dne 27. 10. 2009,
T a k t o:
O d ů v o d n ě n í:
Žalobce se včas podanou žalobou dne 4. 1. 2010 domáhal u Městského soudu v Praze zrušení rozhodnutí Rady Českého telekomunikačního úřadu č. j. 70 471/2009-603/III.vyř. ze dne 27. 10. 2009, kterým byl podle § 92 odst. 1 správního řádu zamítnut jako nepřípustný jeho rozklad proti rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu č. j. 51 428/2009-613 ze dne 22. 6. 2009, ve věci udělení přídělu rádiových kmitočtů pro zajištění veřejné mobilní sítě elektronických komunikací ve standardu GSM společnosti Telefónica O2 Czech Republic a.s.
Prvostupňovým rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 22. 6. 2009 bylo na základě výběrového řízení rozhodnuto o přídělu rádiových kmitočtů pro zajištění veřejné mobilní sítě elektronických komunikací ve standardu GSM společnosti Telefónica O2, přičemž jí byla udělena práva k úseku rádiových kmitočtů 885.5-886,9-931,9 MHz (jsou uvedeny okraje hraničních kmitočtových kanálů); tyto rádiové kmitočty, které jsou nezbytné pro zajišťování veřejné mobilní sítě elektronických komunikací ve standardu GSM, jsou určeny pro poskytování mobilní komunikační služby na celém území České republiky. Současně byly tímto rozhodnutím stanoveny podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, popř. pokrytí území nebo obyvatelstva, přičemž bylo stanoveno, že příděl je platný do 7. února 2016.
Toto rozhodnutí napadl žalobce rozkladem dne 9. 9. 2009, v němž mj. uváděl, že ještě před vyhlášením výběrového řízení podal dne 11. 2. 2008 žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání 27 uvolněných duplexních kmitočtových kanálů z celkového počtu 32 uvolněných duplexních kmitočtových kanálů v pásmu E - GSM, podané podle § 17 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Obdobnou žádost podal dne 20. 8. 2008.
Vzhledem k tomu, že žádné z těchto žádosti nebylo vyhověno, napadnul žalobce zamítavá druhostupňová rozhodnutí žalobami u Městského soudu v Praze (sp. zn. 8 Ca 86/2009 a sp. zn. 10 Ca 239/2008), a proto podle jeho názoru nemělo být ve věci rozhodováno, jsou-li před Městský soud v Praze vedena řízení, která se obsahově přímo dotýkají předmětu výběrového řízení, resp. v rozsahu odpovídajícím osmi uvolněným duplexním kanálům, a jejichž výsledek může přímo ovlivnit výsledky výběrového řízení pro příděly uvolněných rádiových kmitočtů.
Žalovaný správní orgán tento rozklad zamítnul žalobou napadeným rozhodnutím, v němž mj. uvedl, že rozklad žalobce je nepřípustný, přičemž nepřípustnost shledal v tom, že Vodafone není účastníkem řízení ve věci udělení přídělu rádiových kmitočtů společnosti Telefónica O2 vedeného pod č. j. 51 428/2009-613, a tudíž nebyl k podání rozkladu aktivně legitimován. Vodafone není přímo dotčen na svých právech nebo povinnostech ve smyslu ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu, neboť v předmětném řízení završeném rozhodnutím o přídělu rádiových kmitočtů, byla udělena práva a stanoveny povinnosti toliko Telefónica O2.
Žalovaný uvedl, že ve výběrovém řízení byly přiděleny nové (uvolněné) kmitočty pouze stávajícím třem držitelům práv v pásmu GSM 900, tedy společnostem Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone, které již opakovaně deklarovaly svůj zájem na přidělení dalších rádiových kmitočtů v pásmu GSM 900. Velikost částí přidělovaných kmitočtových úseků byla stanovena na základě analýz a posouzení efektivity využívání rádiového spektra v pásmu GSM 900, při nichž bylo rovněž přihlédnuto k požadavkům stávajících držitelů přídělů v pásmu GSM 900 opírajícím se o závazky státu z dříve vydaných přídělů a telekomunikačních licencí. S ohledem na tuto skutečnost a na stávající možnost přidělení kmitočtů, mohly být při respektování ustanovení § 6 zákona o elektronických komunikacích přiděleny kmitočty v rozsahu stanoveném ve vyhlášení výběrového řízení. Všem žádostem GSM operátorů bylo vyhověno v plné výši a byl jim přidělen rozsah rádiových kmitočtů, o který v rámci výběrového řízení žádali. Rádiové kmitočty byly takto rozhodnutím přiděleny také Vodafone.
Žalovaný konstatoval, že v daném případě je možno obdržet příděl rádiových kmitočtů jedině v rámci výběrového řízení vyhlášeného správním orgánem v souladu s ustanovením § 21 zákona o elektronických komunikacích, a že v případech jako je tento, je počet práv k využívání rádiových kmitočtů omezen plánem využití rádiového spektra (opatření obecné povahy Českého telekomunikačního úřadu č. PV - P/10/05.2008 – 5).
Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí s tím, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávného právního posouzení žalovaného.
Žalobce namítal, že od 1. 1. 2008 bylo v České republice uvolněno 32 kmitočtových kanálů v pásmu 880 - 890/925 - 935 MHz, tedy v takzvaném pásmu E - GSM. Konkrétně šlo o úsek 882 - 888/927 - 933 MHz, a že po uvolnění uvedených kanálů podal k žalovanému žádosti o udělení individuálního oprávnění k využívání 27 uvolněných kmitočtových kanálů s tím, že jejich přidělením dojde k vyrovnání historické nerovnoměrnosti kmitočtových přídělů udělených jednotlivým operátorům a vytvoření srovnatelných podmínek v konkurenčním prostředí na trhu.
Žalobce uváděl, že po stránce skutkové je jeho žaloba shodná s žalobou ze dne 25. 11. 2009 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2009, č. j. 70 471/2009-603, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí předsedy žalovaného č. j. 51 428/2009-613/II. ze dne 2. 7. 2009, kterým bylo zamítnuto účastenství žalobce v řízení vedeném s Telefónica O2 ve věci udělení přídělu uvolněných rádiových kmitočtů, neboť se jednán o rozhodnutí ve vztahu k napadenému rozhodnutí podkladovému.
Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 25. 5. 2010 navrhl žalobu zamítnout a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 27. 10. 2009.
Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního se žalobce ani žalovaný nevyjádřili.
Městský soud v Praze posoudil věc takto:
Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Ze spisů Městského soudu v Praze sp. zn. 8 Ca 86/2009 a 10 Ca 239/2008 vzal soud za prokázané, že v obou dvou věcech byly žaloby společnosti Vodafone zamítnuty. Pokud jde o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2010, č. j. 10 Ca 239/2008 - 127, byl výrok tohoto soudu potvrzen dne 29. června 2011 rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 13/2011 – 175, jímž byla kasační stížnost žalobce zamítnuta.
Z Telekomunikačního věstníku, částka 10, ze dne 22. května 2009 vzal soud za prokázané vyhlášení Zprávy o průběhu a výsledcích výběrového řízení pro příděly rádiových kmitočtů k zajištění veřejné mobilní sítě elektronických komunikací ve standardu GSM, č. j. 40 862/2009-613. Ze zprávy vyplývá, že dne 18. 5. 2009 proběhl v sídle žalovaného za účasti notářky a zástupců předkladatelů přihlášek výběr umístění bloků rádiových kmitočtů v předmětných úsecích dle části V. Vyhlášení, a to losováním dle Losovacího řádu, vyhlášeného žalovaným dne 19. 3. 2009. Na základě provedeného losování dopadlo výběrové řízení takto:
a) Společnost Telefónica O2 vylosovala č. 2 a podle bodu 16 písm. c) Vyhlášení získává kmitočtový úsek 885,5-886,9 / 930,5-931,9 MHz.
b) Společnost T-Mobile vylosovala č. 3 a podle bodu 16 písm. d) Vyhlášení získává kmitočtový úsek 886,9-888,1 / 931,9-933,1 MHz.
c) Společnost Vodafone vylosovala č. 1 a podle bodu 16 písm. b) Vyhlášení získává kmitočtový úsek 881,9-885,5 / 926,9-930,5 + 889,9-890,1 / 934,9-935,1 MHz.
Městský soud v Praze se v inkriminované věci mohl zabývat pouze žalobními námitkami směřujícími proti žalobou napadenému rozhodnutí Rady Českého telekomunikačního úřadu č. j. 70 471/2009-603/III.vyř. ze dne 27. 10. 2009, námitky ve skutečnosti směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2009, č. j. 70 471/2009-603, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí předsedy žalovaného č. j. 51 428/2009-613/II. ze dne 2. 7. 2009, musel odmítnout jako nepatřičné.
V inkriminované věci jde tedy pouze o to, zda byl rozklad žalobce proti rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu č. j. 51 428/2009-613 ze dne 22. 6. 2009, ve věci udělení přídělu rádiových kmitočtů pro zajištění veřejné mobilní sítě elektronických komunikací ve standardu GSM společnosti Telefónica O2, přípustný, jak tvrdí žalobce, či nikoliv, jak tvrdí žalovaný.
Podle § 21 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Po jeho vyhlášení nelze podmínky účasti ve výběrovém řízení, včetně kritérií hodnocení žádostí, měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí.
Podle § 22 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou držiteli přídělu stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen "předseda Rady") rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli nebo žadatelům, kteří podali žádost ve lhůtě podle § 21 odst. 5 písm. h), vyhověli všem podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověli stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Není-li počet žadatelů, kteří vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, vyšší než předpokládaný počet práv, která by měla být udělena, předseda Rady výběrové řízení ukončí a rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů těmto žadatelům.
Pokud jde o žalobní námitky směřující proti tomuto rozhodnutí, žalobce se dovolával ustanovení § 21 odst. 6 a § 22 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, a že žalovaný pochybil, když výběrové řízení neukončil podle § 22 odst. 1 poslední věta zákona o elektronických komunikacích. Městský soud v Praze však musel tuto námitku odmítnout jako neodůvodněnou. Ze správního spisu je jednoznačně zřejmé, že žalovaný postupoval při vyhlášení výběrového řízení, jakož i při stanovení jeho výsledků, včetně rozhodnutí o kmitočtových přídělech v souladu se zákonem o elektronických komunikacích, jakož i plánem využití rádiového spektra (opatření obecné povahy Českého telekomunikačního úřadu č. PV - P/10/05.2008 – 5).
Z Telekomunikačního věstníku, částka 10, ze dne 22. května 2009, je nesporné, že i žalobce se do tohoto výběrového řízení přihlásil a účastnil se ho, aniž by proti způsobu jeho vyhlášení a následného provedení podal jakékoliv námitky. Žalobce v tomto výběrovém řízení získal kmitočtový úsek 881,9-885,5 / 926,9-930,5 + 889,9-890,1 / 934,9-935,1 MHz. Rozhodnutí o přídělech v rámci výběrového řízení bylo všem účastníkům výběrového řízení vydáno dne 22. 5. 2009. Žalobce byl seznámen s výsledky výběrového řízení, ve stanovené lhůtě zaplatil poplatek za kmitočtový příděl a následně převzal rozhodnutí o kmitočtovém přídělu, proti němuž nic nenamítal s tím, že se vzdává práva na opravný prostředek.
Žalovaný ve svém vyjádření v této souvislosti případně poukázal na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2009, sp. zn. 10 Ca 239/2008, k návrhu na předběžné opatření proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2008, č. j. 38 925/2008-603, podle něhož právem každého subjektu je zvolit příslušné prostředky obrany svých práv, včetně jejich včasného uplatnění u správních, resp. soudních orgánů. Žalobce tedy mohl již dříve bránit svá práva, když výběrové řízení bylo vyhlášeno dne 3. 3. 2009 a o počtu jemu přiznaných duplexních kmitočtových kanálů se dozvěděl již dne 21. 5. 2009, přičemž své námitky mohl uplatnit již v rámci probíhajícího výběrového řízení.
Podle názoru Městského soudu v Praze žalovaný neporušil ustanovení § 22 odst. 1 poslední věta zákona o elektronických komunikacích, podle něhož předseda Rady výběrové řízení ukončí a rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadatelům, není-li počet žadatelů, kteří vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, vyšší než předpokládaný počet práv, která by měla být udělena Soud se přiklonil k názoru žalovaného, že poslední věta uvedeného ustanovení sleduje za cíl upravit situaci, kdy v rámci výběrového řízení je každý ze soutěžitelů o kmitočtový příděl uspokojen, neboť počet žadatelů, kteří vyhověli všem podmínkám účasti ve výběrovém řízení, není vyšší než předpokládaný počet práv, která mají být v tomto výběrovém řízení udělena. Citované ustanovení zákona o elektronických komunikacích tedy nebrání výběrové řízení ukončit vydáním samostatných rozhodnutí o kmitočtovém přídělu každému z úspěšných žadatelů, když jednotlivá rozhodnutí o kmitočtovém přídělu nejsou vzájemně podmíněna, nebo\ť zde neexistuje neúspěšný žadatel, kterému by mělo být zachováno právo hájit se oproti přidělení kmitočtového přídělu žadateli, který ve výběrovém řízení uspěl.
Podle § 27 odst. 2 správního řádu účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.
Pokud žalobce své účastenství dovozoval z ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu s tím, že žalovaný vyhlásil výběrové řízení v době, kdy ještě nebylo rozhodnuto o jeho žádostech podaných před vyhlášením výběrového řízení, resp. o žalobách proti zamítavým rozhodnutím, a proto musí být žalobce na svých právech řízením vedeným s Telefónica O2 ve věci udělení přídělu přímo dotčen, musel soud tuto námitku odmítnout jako nepatřičnou.
Jak již bylo konstatováno výše, v inkriminovaném případě proběhlo řádné výběrové řízení, v němž byly přiděleny nové (uvolněné) kmitočty pouze stávajícím třem držitelům práv v pásmu GSM 900, tedy společnostem Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone, které již opakovaně deklarovaly svůj zájem na přidělení dalších rádiových kmitočtů v pásmu GSM 900.
Zpráva o průběhu a výsledcích výběrového řízení pro příděly rádiových kmitočtů k zajištění veřejné mobilní sítě elektronických komunikací ve standardu GSM, č. j. 40 862/2009-613, byla vyhlášena v Telekomunikačním věstníku, částka 10, ze dne 22. května 2009. Na základě provedeného losování dopadlo výběrové řízení tak, že Telefónica O2 získala kmitočtový úsek 885,5-886,9 / 930,5-931,9 MHz; T-Mobile získal kmitočtový úsek 886,9-888,1 / 931,9-933,1 MHz a Vodafone získal kmitočtový úsek 881,9-885,5 / 926,9-930,5 + 889,9-890,1 / 934,9-935,1 MHz. Každý z účastníků dostal po zaplacení poplatku za kmitočtový příděl vlastní rozhodnutí, které bylo vydáno v samostatném správním řízení. Bylo-li tedy s každým jednotlivým účastníkem vedeno samostatné správní řízení, které skončilo vydáním rozhodnutí o kmitočtovém přídělu, nemohl být žalobce současně účastníkem v řízeních vedených s dalšími soutěžiteli. Ze správního spisu je zřejmé, že žalobce proti rozhodnutí o přidělení kmitočtového úseku 881,9-885,5 / 926,9-930,5 + 889,9-890,1 / 934,9-935,1 MHz žádný opravný prostředek nepodal, toto opomenutí nelze dodatečně konvalidovat tvrzením o účastenství ve správním řízení dalších soutěžitelů.
Městský soud v Praze musel odmítnout rovněž jako neodůvodněný názor žalobce dovozující jeho účastenství v správním řízení o kmitočtovém přídělu Telefónica O2 z důvodu doposud neukončeného řízení s ohledem na podané žaloby u Městského soudu v Praze (sp. zn. 8 Ca 86/2009 a sp. zn. 10 Ca 239/2008). Soud musel poukázat na skutečnost, že právní řád je založen na zásadě presumpce správnosti aktů vydaných orgány veřejné správy, dle níž se má za to, že správní akt je zákonný a správný, a to až do okamžiku, kdy příslušný orgán zákonem předvídanou formou prohlásí správní akt za nezákonný a zruší jej (srov. k tomu Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 7. vydání, Praha, C. H. Beck 2009, s. 225. Po celou dobu své existence až do svého eventuálního zrušení vyvolává správní akt právní následky, zakládá práva a povinnosti. Zrušení správního aktu má účinky toliko ex nunc, které působí výlučně do budoucna, akt již tedy nemůže v budoucnu založit další práva a povinnosti. Odrazem této zásady z pohledu vztahu jedinec - správní orgán je zásada ochrany dobré víry a ochrany nabytých práv (viz např. nález ÚS ze dne 9. 10. 2003, sp. zn. IV. ÚS 150/01, Sb. n. a u., sv. 31, č. 117, s. 69). Jedinou výjimku představuje skupina nicotných aktů, u nichž se má za to, že nebyly nikdy vydány, a tudíž nemohly působit právní následky ani v minulosti. Prohlášení nicotnosti, které jen formálně odstraňuje neexistující akt, proto působí ex tunc (viz blíže rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 79/2008 – 128).
Městský soud v Praze musel dále v této souvislosti poukázat na již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. soudu č. j. 6 As 13/2011 – 175, v němž se zabýval zásadní právní otázkou, jak měl žalovaný posoudit žádost Vodafone o individuální oprávnění pro kmitočty 882 - 888/ 927 - 933 MHz, a zda pro získání oprávnění užívat předmětné kmitočtové pásmo bylo třeba postupovat nejprve cestou omezení počtu práv a pak cestou výběrového řízení, v němž bude příděl udělen účastníkovi, který splnil podmínky účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl daným kritériím. Nejvyšší správní soud vycházel z ustanovení § 17 zákona o elektronických komunikacích, platného v rozhodné době, podle nějž lze rádiové kmitočty využívat jen na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, nestanoví-li zákon jinak. Podle § 17 odst. 11 písm. c) téhož zákona pak Úřad neudělí individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení kmitočtových pásem nebo plán využití rádiového spektra. V posuzovaném případě pak z výše citovaného opatření obecné povahy č. PV - P/10/12.2006 - 37 vyplývá, že plán využití rádiového spektra neumožnil využívání sporných rádiových kmitočtů (tedy úseků 882 - 888/ 927 - 933 MHz), aniž by došlo k novému rozhodnutí o počtu práv k jejich využití. Proto nebylo možno postupovat dle § 17 zákona o elektronických komunikacích před naplněním postupu dle § 20 a 21 zákona o elektronických komunikacích. Takovému výkladu rovněž přispívá argument eurokonformního výkladu, neboť směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES, o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice), která je implementována zákonem o elektronických komunikacích, zdůrazňuje ve své preambuli nutnost vytváření podmínek pro účinnou hospodářskou soutěž v odvětví telekomunikací v průběhu přechodu z monopolu na plnou hospodářskou soutěž. Interpretace Vodafone je v příkrém rozporu s tímto pravidlem, neboť požaduje získání licence nikoli prostřednictvím transparentního výběrového řízení, ale z důvodů historické nerovnoměrnosti přídělů a podle rychlosti přihlášení.
Jak vyplývá z výše citované české i evropské právní úpravy, žádosti zájemce o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 zákona č. 127/2005 Sb. nelze vyhovět pouze z důvodu, že byla doručena jako první v pořadí. Pokud Český telekomunikační úřad podle § 20 citovaného zákona omezil počet práv k využívání rádiových kmitočtů, oprávnění k jejich využívání se zájemcům uděluje na základě transparentního výběrového řízení podle § 20 odst. 4 citovaného zákona. Městský soud v Praze (rozsudek č. j. 10 Ca 239/2008 – 127), pokud konstatoval, že výše citovaným opatřením obecné povahy došlo k omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v úseku 882 - 888/ 927 - 933 MHz, a proto žalovaný správně postupoval v souladu s § 20 a § 21 zákona o elektronických komunikacích a neudělil Vodafone individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, protože Vodafone v té době nebyl držitelem přídělu rádiových kmitočtů v předmětném úseku.
Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí správního orgánu v rozsahu žalobních bodů a dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán při svém rozhodování neporušil zákonem stanovené povinnosti a nevydal nezákonné rozhodnutí. Z těchto důvodů proto soud podané žalobě nevyhověl a podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního jí zamítl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.
Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ustanovení § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady řízení nevznikly.
P o u č e n í:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 18. července 2013
JUDr. Slavomír Novák, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Kotlanová