64A 1/2013-69

 

Usnesení

Krajský soud v  Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Karla Kosteleckého a soudců JUDr. Pavla Vacka a Mgr. Karolíny Tylové, LL.M., v právní věci navrhovatele: PV KMR SML, zastoupeného zmocněncem Mgr. Janem Korytářem, bytem Svobody 243/58, Liberec XV, a odpůrce: Statutární město Liberec, se sídlem nám. Dr. E. Beneše 1/1, Liberec I, o návrhu na vyhlášení místního referenda,

 

t a k t o :

 

  1. Návrh na vyhlášení místního referenda  s e   o d m í t á.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  

O d ů v o d n ě n í:

 

Návrhem doručeným Krajskému soudu Ústí nad Labem, pobočka Liberec do emailové schránky dne 17. 7. 2013 v 16:07 hodin se navrhovatel domáhal vyhlášení místního referenda na území XX o otázkách: 1. Chcete, aby XX prodalo, zastavilo nebo pronajalo na déle než jeden rok soubor pozemků XX či jeho jednotlivé části uvedené v usnesení Zastupitelstva města č. 246/2012? 2. Chcete, aby orgány XX vzešlé z voleb v roce 2010 prodaly nebo zastavily obchodní podíl či jeho část v městské společnosti XX. a v dalších společnostech s majetkovou účastí města? 3. Chcete, aby orgány XX vzešlé z voleb v roce 2010 prodaly, zastavily nebo pronajaly na déle než jeden rok městské pozemky a nemovitosti uvedené v seznamech Pozemky vyřazené z privatizačního procesu a Nemovitosti vyřazené z privatizačního procesu dle stavu ke dni 1. 2. 2013, které byly schváleny Zastupitelstvem města? a určení, že místní referendum se bude konat v termínu konání nejbližších voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Písemné podání shodného obsahu bylo zdejšímu soudu doručeno dne 19. 7. 2013.

 

 

Předtím než se soud může zabývat (meritorně) takovým návrhem, je povinen zkoumat, mj. i to, zda byl návrh podán včas.

 

 

Z ustanovení § 57 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu
(dále jen „zákon o místním referendu“) vyplývá, že právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 91a s. ř. s.) má přípravný výbor tehdy, jestliže zastupitelstvo obce nerozhodlo o jeho návrhu podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu
nebo rozhodlo podle § 13 odst. 1 písm. b) téhož zákona o tom, že místní referendum nevyhlásí.

 

Z ustanovení § 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu přitom vyplývá,
že návrh k soudu je třeba podat nejpozději do 20 dnů od jednání zastupitelstva obce, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva obce, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že místní referendum nevyhlásí.

 

Podle § 53 odst. 1 téhož zákona je lhůta určená podle dnů zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.

 

Dle § 93 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) lze návrh, jímž se řízení ve věcech volebních a ve věcech místního referenda zahajuje, nebo úkony, jimiž se řízením nebo jeho předmětem disponuje, provést pouze písemně nebo ústně do protokolu u věcně a místně příslušného soudu.

 

 

Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně, přičemž podle § 93 odst. 3 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty k podání návrhu prominout.

 

 

Z listin předložených navrhovatelem vyplývá, že zastupitelstvo XX hlasovalo o návrhu přípravného výboru na svém zasedání dne 27. 6. 2013. Na základě pozměňovacího návrhu přijalo usnesení, kterým místní referendum vyhlásilo na den 4. 10. 2013 od 10.00 hodin do 20.00 hodin, nebudou-li prezidentem republiky vyhlášeny předčasné volby do poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na termín v rozmezí od 13. 9. 2013 do 4. 10. 2013 o otázkách: 1. Chcete, aby XX prodalo, zastavilo nebo pronajalo na déle než jeden rok soubor pozemků XX či jeho jednotlivé části uvedené v usnesení Zastupitelstva města č. 246/2012? 2. Chcete, aby orgány XX prodaly nebo zastavily obchodní podíl či jeho část v městské společnosti XX., a v dalších společnostech s majetkovou účastí města? 3. Chcete, aby orgány XX prodaly, zastavily nebo pronajaly na déle než jeden rok městské pozemky a nemovitosti uvedené v seznamech Pozemky vyřazené z privatizačního procesu a Nemovitosti vyřazené z privatizačního procesu dle stavu ke dni 1. 2. 2013, které byly schváleny Zastupitelstvem města?

 

Ze speciálních ustanovení zákona o místním referendu jasně plyne, že přípravný výbor musí návrh na soudní přezkum podat nejpozději do 20 dnů od jednání zastupitelstva, lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu,
a to nejpozději do 16.00 hodin. § 93 odst. 2 s. ř. s. pak obsahuje speciální pravidlo,
podle něhož mimo jiné návrhy ve věcech místního referenda, jimiž se řízení zahajuje,
lze provést pouze písemně nebo ústně do protokolu u věcně a místně příslušného soudu. Smyslem a účelem této úpravy je jasná a včasná identifikace navrhovatele v řízení odpovídající povaze posuzované věci. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 22. 6. 2010, č. j. Vol 31/2010 – 7 (publikovaném ve Sb. NSS pod č. 2101/2010) dovodil, že výjimka daná tímto ustanovením se nevztahuje na elektronická podání opatřená zaručeným elektronickým podpisem, neboť na rozdíl od „obyčejných“ elektronických podání lze v případě podání opatřených zaručeným elektronickým podpisem jednoznačně určit, kdo podání učinil a jaký byl jeho obsah při odeslání. Pokud by však soud připustil i „obyčejné“ elektronické podání, ztrácelo by speciální pravidlo zakotvené v ustanovení § 93 odst. 2 s. ř. s. smysl. Písemně byl návrh zdejšímu soudu doručen až dva dny po uplynutí zákonné lhůty.

 

 Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že i kdyby elektronické podání bez zaručeného elektronického podpisu jako včasné připustil, bylo by i tak podáno opožděně, neboť do emailové schránky zdejšího soudu bylo doručeno poslední den lhůty v 16.07 hodin, přičemž lhůta končila v 16.00 hodin. V případě elektronického podání platí, že podání musí být ve lhůtě soudu předáno (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 8. 2006,
č. j. 8 Afs 82/2006 68, dostupné na www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud v tomto svém rozhodnutí jasně zdůraznil, že je odpovědností účastníka řízení, jaký zvolí procesní postup, včetně volby komunikačních prostředků se soudem. Argument žalobce, že k prodlevě mezi odesláním návrhu (17. 7. 2013 v 15.52 h.) a jeho doručením (17. 7. 2013 v 16.07 h.) došlo z důvodu poruchy na komunikační síti Ministerstva spravedlnosti, která byla odstraněna až 17. 7. 2013 v 15.21 h., v kontextu výše citovaného usnesení Nejvyššího správního soudu proto nemůže obstát. Žalobce nemůže spoléhat na to, že emailová zpráva bude doručena okamžitě.

 

S ohledem na výše uvedené zdejšímu soudu nezbylo než návrh v souladu s  § 46
odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro opožděnost odmítnout.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož na náhradu nákladů řízení ve věcech volebních a věcech místního referenda nemá žádný z účastníků právo.

 

 

P o u č e n í :  

Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

 

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

V Liberci dne 13. srpna 2013

 

Mgr. Karel Kostelecký,

                           předseda senátu