Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci žalobce: S. H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22.2.2011, č. j. X/315-JH,

t a k t o :

Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne

22.2.2011, č. j. X/315-JH se z a m í t á.

Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalovaným rozhodnutím bylo rozhodnuto tak, že žalobci náleží podle ust. § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a dle článku II bodu 13 věty první zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákona č. 155/1995Sb., zákon č. 582/1991 Sb. a některé další zákony, od 8.10.2010 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši dosud pobíraného invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Žalobce podal včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve kterém se domáhal jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.

V žalobě byly dále uvedeny zdravotní problémy žalobce a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobce včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu pracovní schopnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce vycházela z posudku lékaře vydaném v námitkovém řízení dne 2.2.2011, kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve výši 50 %.

Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové ze dne 16.8.2011, č.j. 2011/962-HK.

Z tohoto posudku vzal soud za prokázané, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce činila 50 %, když rozhodující zdravotní postižení bylo stanoveno podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1c přílohy citované vyhlášky.

Za rozhodující zdravotní postižení považovala PK MPSV ČR bolesti zad při degenerativních změnách páteře, stav po neurochirurgické operaci bederní páteře – levostranná částečná hemilaminectomie v oblasti L4/L5 a L5/S1, revize meziobratlové ploténky a vynětí sekvestrů v roce 1999 a reoperaci (obdobný výkon) v roce 2002 s reziduálním lehkým postižením kořenu L5 dle EMG vyšetření a nestabilitou segmentu L5S1 bederní páteře.

Správnost závěrů uvedeného posudku byla potvrzena revizním posudkem zpracovaným PK MPSV v Brně ze dne 10.11.2011, č.j 2011/3979-BR, a dále posudkem zpracovaným PK MPSV v Praze ze dne 26.4.2012, č.j. 2012/1296-PH, doplňujícím posudkem PK MPSV v Hradci Králové ze dne 24.8.2012, č.j. 2012/1314-HK, doplňujícím posudkem PK MPSV v Praze ze dne 25.10.2012, č.j. 2012/3995-PH, doplňujícím posudkem PK MPSV v Brně ze dne 10.1.2013, č.j. 2012/3502-BR a revizním posudkem PK MPSV v Ostravě ze dne 17.4.2013, č.j. 2013/352-OS.

Další, žalobcem navržené doplnění dokazování znaleckým posudkem u jednání soudu, soud neprovedl, neboť přihlédl ke shodným závěrům posudků PK MPSV a jejich doplňků, přičemž v nich neshledal rozpory či nejasnosti.

Soudu tedy nezbylo než dospět k závěru shodnému se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise, a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí se u žalobce (žalobkyně) nejednalo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, ale šlo pouze o invaliditu druhého stupně podle 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.

Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35%, avšak o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Protože nárok na invalidní důchod žalobce pro invaliditu třetího stupně nevznikl, když se jednalo o invaliditu druhého stupně, a nebylo v řízení prokázáno zkrácení veřejných subjektivních práv žalobce z důvodu nezákonnosti žalovaného rozhodnutí, nezbylo soudu, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1,2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, byť měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů nenáleží.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 3. července 2013

JUDr. Jan Dvořák v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení:

V. P.