U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: F. M., bytem „X“, proti žalovanému: M a g i s t r á t u města Chomutov, odbor ekonomiky, se sídlem v Chomutově, ul. Zborovská č. p. 4602, PSČ 430 28, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2008, č. j. 42/08/Rpp.1608/920-21709/OE/Fo,
t a k t o :
I. Žaloba se o d m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce u Krajského soudu v Ústí nad Labem podal společně se svojí manželkou Ing. L. M. dne 30. 12. 2010 prostřednictvím pošty podání ze dne 29. 12. 2010 (ve znění doplnění ze dne 13. 1. 2011, ze dne 28. 1. 2011 a ze dne 14. 2. 2011), které mj. obsahovalo jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného Magistrátu města Chomutov ze dne 12. 6. 2008, č. j. 42/08/Rpp.1608/920-21709/OE/Fo, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost ze dne 30. 5. 2007 o prominutí (snížení) místního poplatku za komunální odpady v celkové částce 3.750,-Kč za období od 1. 1. 2004 do 30. 6. 2008.
Předmětná žaloba tedy směřovala proti rozhodnutí správního orgánu, na což dopadá právní úprava upravená v ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění ke dni podání žaloby (dále jen „s. ř. s.“). V této souvislosti je ale třeba uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. § 65 odst. 1 s. ř. s. je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. ve znění ke dni podání žaloby pak platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle odst. 4 téhož ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.
K výzvě soudu žalovaný zaslal kopii relevantní části správního spisu včetně žalobou napadeného rozhodnutí s dokladem o jeho doručení žalobci spolu se stručným písemným vyjádřením k žalobě, v němž navrhl odmítnutí žaloby pro opožděnost, na základě čehož soud mohl posoudit, kdy začala žalobci běžet lhůta pro podání správní žaloby vůči předmětnému rozhodnutí. Tuto skutečnost totiž žalobce v žalobě neuváděl a ani z jím předložených písemností to nebylo patrné, ovšem před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které podmínka podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě, nepochybně patří.
Z obsahu předložené kopie relevantní části správního spisu, přičemž originál této relevantní části správního spisu je založen v soudním spise sp. zn. 15 A 19/2012 vedeném o žalobě žalobce a jeho manželky Ing. L. M. na ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného, soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo doručováno prostřednictvím držitele poštovní licence legitimně přímo žalobci, neboť ten v daném správním řízení nebyl nikým zastupován. K řádnému doručení do vlastních rukou žalobce došlo dne 16. 6. 2008, jak vyplývá z otištěné datumovky, razítka dodací pošty a vlastnoručního podpisu žalobce na doručence. Tento den je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí pondělí 16. 6. 2008 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila ve smyslu ust. § 40 odst. 3 s. ř. s. v pondělí 18. 8. 2008, jakožto nejbližší následující pracovní den po sobotě 16. 8. 2008.
Z předmětné žaloby ovšem soud zjistil, ostatně jak již bylo poznamenáno shora, že žalobce žalobu, jíž brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2008, č. j. 42/08/Rpp.1608/920-21709/OE/Fo, prokazatelně podal k poštovní přepravě až dne 30. 12. 2010, když tato skutečnost zjevně vyplývá z otisku razítka podací pošty na obálce, v níž byla soudu zaslána předmětná žaloba.
Na základě předloženého dokladu o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného představující relevantní částí správního spisu a s ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. tak soudu nezbylo jinak, než učinit závěr, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Proto soud byl nucen v intencích ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu jako opožděnou ve výroku usnesení ad I. bez dalšího odmítnout.
Výrok ad II. o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
O případném vrácení soudního poplatku nebylo soudem rozhodováno, neboť ze strany žalobce nebyl uhrazen, když ten byl pro dané řízení od poplatkové povinnosti soudem osvobozen.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ústí nad Labem dne 28. února 2013
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Markéta Kubová