U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobkyně: J. F., bytem „X“, proti žalovanému: K r a j s k é m u ú ř a d u Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Velká Hradební 3118/14, PSČ 400 02, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2010, č. j. 3318/ZPZ/2010-6, JID: 218096/2010/KUUK,
t a k t o :
I. Žaloba se o d m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu osobně dne 3. 7. 2013 domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství ze dne 29. 12. 2010, č. j. 3318/ZPZ/2010-6, JID: 218096/2010/KUUK, kterým bylo vydáno na základě žádosti společnosti „X“, s. r. o., povolení stavby zdroje znečišťování ovzduší „X“.
Před posouzením jednotlivých žalobních námitek byl soud nejprve povinen zabývat se tím, zda žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, ohledně níž se vede soudní řízení v intencích zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), vůbec podala osoba, jíž svědčí aktivní legitimace. V případě zjištění nedostatku aktivní legitimace je totiž soud povinen v každé fázi řízení o dané žalobě až do vydání rozhodnutí ve věci samé tuto skutečnost zohlednit a se žalobou naložit způsobem, který s. ř. s. předvídá, tedy ji podle ust. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítnout. Toto zákonné ustanovení soudu ukládá, aby návrh, resp. žalobu odmítl tehdy, je-li podána osobou zjevně neoprávněnou.
Aktivní legitimace pro řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je stanovena v ust. § 65 s. ř. s. Podle odst. 1 tohoto ustanovení se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat podle odst. 2 rovněž ten, kdo žalobní legitimaci podle odst. 1 nemá, ovšem tvrdí, že byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo, a že postupem správního orgánu byl zkrácen na svých procesních právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.
V daném případě je soud toho názoru, že aktivní legitimace nesvědčí žalobkyni ani podle odst. 1 ani podle odst. 2 § 65 s. ř. s. Z výše citovaného odst. 1 vyplývá, že pro aktivní legitimaci je směrodatné, zda napadené rozhodnutí uložilo žalobkyni nějaké povinnosti nebo ji ukrátilo na jejích právech. Jinými slovy to znamená, že žalobkyni musí svědčit právo, o němž bylo ve správním řízení rozhodováno, tedy že musí být tou osobou, které se rozhodnutí přímo dotýká. Není přitom rozhodné, zda správní orgán žalobkyni považoval za účastníka správního řízení. V žádném případě však není k podání žaloby legitimován ten subjekt, jemuž příslušný právní předpis postavení účastníka správního řízení vůbec nepřiznává. Dále soud poznamenává, že i z výše citovaného odst. 2 vyplývá, že aktivní legitimace je vázána na to, zda příslušný právní předpis danému subjektu postavení účastníka správního řízení přiznává.
V daném případě jediným účastníkem správního řízení, z něhož vzešlo žalobou napadené rozhodnutí, byla v souladu s tehdy platným zněním zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, pouze společnost „X“, s. r. o., která podala žádost o povolení stavby zdroje znečišťování ovzduší „“X“, jak vyplývá z dílčí části správního spisu, který k výzvě soudu předložil žalovaný. Jinými slovy to znamená, že účastníkem dotyčného správního řízení nebyla žalobkyně. Je tomu tak proto, že žalobkyně nebyla žalobou napadeným rozhodnutím dotčena ve svých právech či povinnostech ve smyslu ust. § 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť předmětem řízení o povolení zdroje znečišťování je ochrana veřejného zájmu prostřednictvím stanovení podmínek ochrany ovzduší a nárok na jistou kvalitu ovzduší není součástí vlastnického práva, a to i přestože se určité nemovitosti nachází v bezprostředním okolí stavby popř. v širším okolí, jako tomu je v případě nemovitosti žalobkyně.
Pro úplnost soud poznamenává, že z výše uvedených skutečností vyplývá, že účastníkem dotyčného správního řízení nebyl ani blíže neurčený petiční výbor, jak neurčitě zmínila žalobkyně v předmětné žalobě, navíc když petiční výbor nemá právní subjektivitu, a účastníkem dotyčného správního řízení nemohlo být ani Občanské sdružení „X“, o. s., jelikož toto sdružení vzniklo až dne 24. 3. 2011, zatímco žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno již dne 29. 12. 2010.
S ohledem na právě uvedené byl soud nucen konstatovat, že žaloba byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, a proto ji podle ust. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve výroku usnesení ad I. odmítl.
Výrok usnesení ad II. o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobkyní uhrazen.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 17. července 2013
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová