Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., v právní věci žalobce: P. A. K., bytem „X“, proti žalované: Č e s k é o b ch o d n í i n s p e k c i, Ústřední inspektorát, se sídlem v Praze 2, ul. Štěpánská č. p. 567/15, PSČ 120 00, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 2. 2013, č. j. ČOI 159448/12/O100/2400/12/13/Tr/Št,
takto:
I. Žaloba s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou podanou k poštovní přepravě dne 4. 6. 2013 u zdejšího soudu domáhal zrušení rozhodnutí žalované České obchodní inspekce, Ústřední inspektorát, ze dne 22. 2. 2013, č. j. ČOI 159448/12/O100/2400/12/13/Tr/Št, (pozn. soudu: žalobce uvedl v žalobě nesprávně datum 14. 11. 2012 a v petitu nesprávně č. j. ČOI 59448/12/O100/2400/12/13/Tr/Št), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí ředitele inspektorátu České obchodní inspekce, inspektorát Ústecký a Liberecký, ze dne 14. 11. 2012, č. j. ČOI 142824/2012/2400/ R 0531/2012/Vr/Št, jímž byla žalobci uložena pokuta ve výši 10.000,-Kč pro porušení ust. § 3 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, když žalobce měl porušit povinnost prodávat výrobky ve správné míře (namísto 2 x 40 ml bylo podáno 2 x 34 ml), čímž údajně spáchal správní delikt dle ust. § 24 odst. 7 písm. a) téhož zákona, a také měl žalobce porušit ust. § 12 odst. 1 stejného zákona a naplnit skutkovou podstatu správního deliktu dle ust. § 24 odst. 7 písm. h) citovaného zákona, neboť údajně neinformoval v souladu s cenovými předpisy o ceně prodávaných jídel a o ceně nápoje „černý čaj“, neboť jídelní lístek nebyl předložen vůbec a černý čaj nebyl uveden na nápojovém lístku. Současně tímto rozhodnutím byla žalobci uložena povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1.000,-Kč. Předmětnou žalobou se žalobce zároveň domáhal, aby soud uložil žalované povinnost uhradit mu náklady soudního řízení.
Předně je nutné uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení platí, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.
K výzvě soudu žalovaná předložila relevantní část správního spisu včetně originálu žalobou napadeného rozhodnutí s dokladem o jeho doručení žalobci spolu se stručným písemným vyjádřením k žalobě, a to z hlediska její včasnosti. Na základě toho pak soud mohl zjistit, kdy začala žalobci běžet lhůta pro podání správní žaloby, a následně posoudit, zda byla či nebyla zachována lhůta pro podání správní žaloby, neboť před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které podmínka podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě, nepochybně patří.
Z obsahu správního spisu soud k otázce dodržení zákonné lhůty k podání správní žaloby zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo legitimně doručováno přímo žalobci, neboť ten nebyl v době vydání tohoto rozhodnutí v odvolacím řízení již nikým zastoupen, jelikož jeho právní zástupkyně JUDr. Helena Tukinská, která jej zastupovala v prvoinstančním řízení na základě plné moci ze dne 12. 10. 2012 a také podávala odvolání vůči prvoinstančnímu rozhodnutí, následně dne 14. 12. 2012 vyrozuměla prvoinstanční orgán o tom, že se dne 4. 12. 2012 se žalobcem dohodla na ukončení jeho právního zastoupení. Z obsahu správního spisu dále soud zjistil, že žalobci bylo rozhodnutí žalované doručováno rovněž zcela legitimně prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu „X“, tj. na adresu, kterou žalobce uváděl v rámci správního řízení před správními orgány obou stupňů, přičemž k řádnému doručení fikcí dotyčného rozhodnutí došlo dne 10. 3. 2013, jakožto 10. den, který následoval po 28. 2. 2013, kdy zásilka byla držitelem poštovní licence připravena k vyzvednutí a následně dne 1. 3. 2013 byla vložena do žalobcem užívané domovní schránky na dotyčné adrese, jak prokazatelně vyplývá z přiložené doručenky. Tento den, tj. 10. 3. 2013, je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s.
Den určující počátek lhůty počítané podle měsíců tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí připadl na datum 10. 3. 2013 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila v pátek 10. 5. 2013.
Z předmětné žaloby ovšem soud zjistil, ostatně jak již bylo poznamenáno shora, že žalobce tuto žalobu prokazatelně podal k poštovní přepravě až dne 4. 6. 2013, když tato skutečnost zjevně vyplývá z otisku razítka podací pošty na obálce, v níž byla soudu zaslána předmětná žaloba.
Na základě předloženého dokladu o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalované spolu s relevantní částí správního spisu a s ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. tak soudu nezbylo jinak, než učinit závěr, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Proto soud byl soud nucen v intencích ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu jako opožděnou ve výroku usnesení ad I. bez dalšího odmítnout.
V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Jelikož řízení skončilo před prvním jednáním, ztratilo na významu rozhodovat o žalobcově žádosti o osvobození od soudního poplatku za předmětnou žalobu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 31. července 2013
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Gabriela Oulická