Usnesení
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M.
a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobce H.R., bytem XX, zastoupeného Ing. Jitkou Routkovou, daňovou poradkyní se sídlem Komenského 87/3, Liberec, proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj, se sídlem 1. Máje 97/25, Liberec III – Jeřáb, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2013, č. j. 737018/13/2604-24801-505519
takto:
Odůvodnění:
Žalobou doručenou do emailové schránky zdejšího soudu dne 2. 9. 2013 a opatřenou platným elektronickým podpisem se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o námitce dle § 254 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu proti nepředepsání úroku z neoprávněného jednání správce daně spočívajícího v nezákonně vedeném vytýkacím řízení na dani z přidané hodnoty za období červen 2010.
Dle § 254 odst. 5 daňového řádu je proti postupu správce daně podle odstavců 1 až 4 daňový subjekt oprávněn uplatnit námitku podle § 159; proti rozhodnutí o této námitce se lze odvolat.
Dle § 46 odst. 5 zákona č. 150/20002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.
Vzhledem k tomu, že žalobce byl žalovaným nesprávně poučen o tom, že proti jeho rozhodnutí opravný prostředek přípustný není, postupoval soud v souladu s výše citovaným
§ 46 odst. 5 s. ř. s. a žalobu odmítl. Současně byla věc postoupena k vyřízení opravného prostředku Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval
ve věci samé - o důvodnosti žaloby. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Liberci dne 10. září 2013
Mgr. Lucie Trejbalová
předsedkyně senátu