18Ad 13/2013-49

[OBRÁZEK]

   ČESKÁ REPUBLIKA  

ROZSUDEK

                                                JMÉNEM   REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně H. K. zastoupené JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Bolzanova 1, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 18.3.2013, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 30.10.2012,                      o invalidním důchodu,

t a k t o :

 I.       Žaloba    s e     z a m í t á .

 II.      Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.

         III.       Odměna advokátky JUDr. Marie Cilínkové se určuje částkou 8.475,- Kč, která bude proplácena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

 Rozhodnutím ze dne 18.3.2013 č.j. X  žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí

ze dne 30.10.2012, kterým žalobkyni přiznala invalidní důchod  pro invaliditu prvního stupně od 12.10.2012 podle ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění s odůvodněním, že žalobkyně je podle posudku  Okresní správy sociálního zabezpečení ve Vsetíně ze dne 10.10.2012 invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť pokles její pracovní schopnosti činí podle tohoto posudku 35%. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí  vycházela z posudku vypracovaného   o invaliditě ze dne  5.3.2013, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla u žalobkyně určena  rovněž ve výši 35%.

      Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které požadovala přezkoumání zdravotního stavu. Uvedla, že nesouhlasí s hodnocením provedeným v rámci řízení o jejich námitkách, neboť podle aktuálních lékařských zpráv trpí výrazným narušením hybnosti pravé horní končetiny. Navíc jí od 3.4.2013 posoudila lékařka pracovního lékařství jako osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce. Její aktuální zdravotní stav nedovoluje výkon žádného pravidelného zaměstnání. Žalobkyně má za to, že v jejím případě jde               o těžké funkční postižení nervové soustavy, které mělo být posouzeno podle kapitoly VI, položky 9C. S ohledem na to, že žalobkyně trpí dalšími onemocněními, zejména přechodu C-Th páteře, mělo být přistoupeno ke zvýšení míry poklesu pracovní schopnosti o 10% podle ust. § 3 odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb. Protože má žalobkyně za to, že v jejím případě se jedná o invaliditu třetího stupně, domáhala se zrušení napadeného rozhodnutí žalované a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

       Žalovaná  navrhovala po provedeném dokazování zamítnutí žaloby jako nedůvodné.  

        Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 18.3.2013 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ ve Vsetíně, žalobkyní předloženými lékařskými zprávami a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 9.8.2013 a poté soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

       Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně požádala o přiznání invalidního důchodu dne 3.9.2012. Na základě této žádosti byl její zdravotní stav posouzen dne 10.10.2012 lékařem posudkové služby OSSZ ve Vsetíně  se závěrem, že žalobkyně je invalidní, přičemž je jedná  o invaliditu prvního stupně s poklesem pracovní schopnosti o 35% podle kapitoly VI, položky 9b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění. Na základě tohoto posouzení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne  30.10.2012, proti němuž žalobkyně podala námitky a v rámci řízení o těchto námitkách byla dne 5.3.2013 posouzena lékařem ČSSZ se závěrem, že  je invalidní v prvním stupni, neboť pokles pracovní schopnosti u ní činil do 4.3.2013 40% podle kapitoly VI, položky 6b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a od 5.3.2013 40% podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c) přílohy téže vyhlášky. Na základě tohoto posudku žalovaná vydala napadené rozhodnutí, jímž námitky žalobkyně zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 30.10.2012.

        Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického  lékaře MUDr. M. D., z propouštěcí zprávy Vsetínské nemocnice, oddělení neurologie ze dne 10.4. až 19.4.2013, zprávy ortopedické ambulance MUDr. V. ze dne 21.3. a 23.4.2013, lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci MUDr. C. ze dne 3.4.2013, znaleckého posudku MUDr. I. F. ze dne 11.9.2012, zprávy psychiatra MUDr. T.ze dne 23.1.2013, neurologa MUDr. H. ze dne 24.2.2013, včetně vyšetření EMG a z lékařských nálezů doložených žalobkyní při jednání posudkové komise, včetně propouštěcí zprávy z rehabilitačního léčení Nemocnice ve Valašském Meziříčí od 10.7. do 31.7.2013 a úplné spisové dokumentace vedené u OSSZ Vsetín. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobkyně středně těžké omezení hybnosti v pravém ramenním kloubu a algický syndrom kombinované etiologie. U žalobkyně se jedná o psychogenní nadstavbu potíží smíšenou úzkostnou a depresivní symptomatologii, bez poruchy myšlení a bez psychotických příznaků. Funkční postižení pravé horní končetiny lze hodnotit nanejvýš jako středně těžké, neboť s nejedná o úplné ztuhnutí pravého ramene ani o postižení více kloubů pravé horní končetiny.  Pro omezení funkce pravé končetiny je žalobkyně neschopna manipulace a přenášení těžkých předmětů. U žalobkyně se nejedná o monoparézu pravé horní končetiny, nebylo zjištěno žádné postižení nervů, kořenů či centrální postižení této končetiny. Hybnost v loketním kloubu, předloktí a akra pravé horní končetiny je normální, není narušena jemná motorika prstů rukou a není postižena úchopová schopnost pravé ruky. Postižení n. accesorius vpravo se projevuje částečným postižením trapézového nervu vpravo a částečným postižením hybnosti m. sternokleidomastoideus vpravo – jde o svaly krku a šíje. Nerv je čistě motorický a není porušena citlivost. Vyšetřením nebylo prokázáno postižení míchy, míšních kořenů a pletení, závažné postižení typu neuropathie, polyneuropathie či polyradiokuloneurotidy. Také páteřové onemocnění              u žalobkyně se podle závěru posudkové komise MPSV ČR nejeví jako rozhodující, navíc v jejím případě není přítomna závažná porucha statiky a dynamiky páteře a nejsou přítomny projevy kořenového dráždění ani významný neurologický nález. Proto hodnocení zdravotního postižení žalobkyně  neodpovídá hodnocení podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

      Posudková komise zhodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně podle kapitoly XV, oddílu B, položky 3b) s tím, že nejsou splněna kritéria pro hodnocení podle položek 3c) a 3d) téže kapitoly přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila 25% a toto hodnocení zvýšila s ohledem na další zdravotní postižení o 10% na celkových 35%.

       Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 18.3.2013 byla invalidní v prvním stupni.  Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně             o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 35% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR,          o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně.  PK MPSV ČR řádně zhodnotila úplnou zdravotní dokumentaci žalobkyně a postihla veškerá její zdravotní postižení a omezení, což ostatně žalobkyně při ústním jednání soudu potvrdila. Posudková komise rovněž  řádně odůvodnila své odlišné posudkové závěry oproti posudku provedeným lékařem pro OSSZ ve Vsetíně dne 10.10.2012, jakož i  posudku o invaliditě vypracovaným ČSSZ dne 5.3.2013 tak, jak je výše uvedeno. Krajský soud proto nevyhověl návrhu žalobkyně, aby byl její zdravotní stav přezkoumán znalcem z oboru zdravotnictví, odvětí posudkového lékařství či případně  přehodnocen jinou posudkovou komisí.

      Jelikož žalobkyně k datu 18.3.2013 byla invalidní v prvním stupni, přičemž se svou žalobou domáhala vyššího stupně invalidity, krajskému soudu než žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítnout v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.    

       Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

      Odměna právní zástupkyně žalobkyně byla přiznána v celkové výši 8.475,- Kč, z čehož odměna za právní zastoupení byla přiznána v rozsahu 4 úkonů právní pomoci á 1.000,- Kč a 4 režijních paušálů á  300,- Kč podle ust. § 7, § 9 odst. 2 a            § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Další náklady činila ½ jízdného hromadnými dopravními prostředky ve výši 504,- Kč a náhrada za ztrátu času 1.300,- Kč. S připočtením 21% daně z přidané hodnoty činily náklady právní zástupkyně celkem 8.475,- Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení

                              jeho písemného vyhotovení,  a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

    V Ostravě dne 12. září 2013

                                                             Samosoudce:

                                                        JUDr. Petr Indráček