52A 64/2013-15
U s n e s e n í
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudkyň Mgr. Moniky Chaloupkové a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., ve věci žalobce: M.V., zastoupen JUDr. Irenou Wenzlovou, advokátkou, se sídlem Sovova 709/5, 412 01 Litoměřice, proti žalovanému: Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, se sídlem Na Spravedlnosti 2516, 530 48 Pardubice, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve výběru kauce ve výši 5.000 Kč od žalobce jako řidiče motorového vozidla dne 5. 8. 2013, v době kolem 7:51 hodin, na silnici I/36, v obci Voleč, poblíž domu č. p. 27,
t a k t o :
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 6. 9. 2013 se žalobce domáhal určení nezákonnosti zásahu provedeného policistou Krajského ředitelství policie Pardubického kraje dne 5. 8. 2013, v době kolem 7:51 hodin, na silnici I/36 v obci Voleč, poblíž domu č. p. 27, a spočívajícího ve výběru kauce ve výši 5.000 Kč od žalobce jako řidiče motorového vozidla. Za žalovaného žalobce označil Ministerstvo vnitra České republiky jakožto nadřízený správní orgán ozbrojeného bezpečnostního sboru Policie České republiky.
Usnesením ze dne 11. 9. 2013, č. j. 10 A 187/2013-8, Městský soud v Praze rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové s odůvodněním, že na místě žalovaného má vystupovat Policie ČR, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, neboť jednání, ve kterém žalobce spatřuje nezákonný zásah (jednání v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích), bylo jednáním správního orgánu, nikoliv jednáním ozbrojeného bezpečnostního sboru, a tedy místně příslušným k projednání věci je právě Krajský soud v Hradci Králové, když sídlo žalovaného je v Pardubicích. Městský soud v této souvislosti odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Aps 3/2011-63 (jednání Policie ČR jako správního orgánu), a č. j. 2 Aps 4/2008-138 (povinnost soudu jednat jako se žalovaným s tím, kdo má v souladu s § 83 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“, a v souladu s popisem nezákonného zásahu v žalobě být správně žalován).
Věc byla Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích postoupena dne 27. 9. 2013.
Obdobně jako soudy v řízení občanskoprávním i soud ve správním soudnictví před tím, než přistoupí k posouzení merita věci, je povinen zjistit, zda jsou splněny podmínky řízení, včetně toho, zda rozhodnutí nebrání překážky, jakými jsou res iudicata a litispendence, zda se nejedná o návrh opožděný, předčasný, podaný osobou zjevně neoprávněnou či nepřípustný; zjistí-li soud některou z těchto překážek posouzení věci samé a jde-li o překážku neodstranitelnou, žalobu podle § 46 s. ř. s. odmítne.
V daném případě soud dospěl k závěru, že je třeba žalobu původně podanou k Městskému soudu v Praze odmítnout, a to z následujícího důvodu:
Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.“
V dané věci soud zjistil, že již u něj o téže věci probíhá řízení, a to pod spisovou značkou 52 A 55/2013, kdy žaloba byla podána stejným žalobcem, zastoupeným stejnou zástupkyní, proti stejnému nezákonnému zásahu, přičemž jediný rozdíl byl v označení žalovaného, neboť žalobce za něj označil právě Krajské ředitelství Policie Pardubického kraje. Ve věci sp. zn. 52 A 55/2013 byl již zaplacen soudní poplatek a dne 13. 9. 2013 soud vydal příslušná procesní usnesení a výzvy, včetně výzvy žalovanému k předložení vyjádření a správního spisu. Soud proto postupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a řízení ve věci postoupené mu Městským soudem v Praze a zapsané u něj pod spisovou značku 52 A 64/2013 zastavil z důvodu překážky věci zahájené.
O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 ve spojení s § 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Pardubicích dne 2. října 2013 JUDr. Jan Dvořák v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Vladimíra Píchová