[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: O. T., bytem Č. d., zastoupeného JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou, se sídlem Bělehradská 2759, 390 05 Tábor, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 4.5.2013 proti rozhodnutí žalované ze dne 1.3.2013 č.j. X o invalidní důchod,

t a k t o :

I. Rozhodnutí žalované ze dne 1.3.2013 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X ze dne 7.12.2012 s e  z r u š u j í   pro vady řízení a věc se   v r a c í   žalované k dalšímu řízení.

    II.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení. 

O d ů v o d n ě n í :

Včasnou žalobou ze dne 4.5.2013 podanou a doručenou zdejšímu soudu v poslední den zákonné lhůty, tj. dne 6.5.2013, prostřednictvím faxu i datové schránky a následně ještě prostřednictvím České pošty se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí žalované ze dne 1.3.2013 č.j. X, kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ ze dne 7.12.2012 č.j. X, jímž mu byl od 15.12.2012 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5.330,-Kč měsíčně podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Klatovy ze dne 14.11.2012 je invalidní pro invaliditu prvního stupně od 6.11.2012, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 40%. V rozsáhlém odůvodnění rozhodnutí ze dne 1.3.2013 žalovaná zdůraznila, že novým posudkem ČSSZ ze dne 12.2.2012 byl potvrzen posudkový závěr posudku OSSZ Klatovy shora uvedený, neboť rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je postižení uvedené v kapitole VI, položce 4b) přílohy vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. (dále jen vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25-40%, a žalobci byla přiznána horní hranice vymezeného rozpětí, tj. 40%, která ve smyslu § 3 vyhlášky nebyla změněna, proto nebyly námitky žalobce shledány důvodnými, jelikož nejsou splněny podmínky pro vznik invalidity druhého nebo třetího stupně.

Žalobce v žalobě mimo jiné vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím pro nesprávné posouzení jeho zdravotního stavu, protože i jeho praktický lékař od počátku vzhledem ke zdravotním problémům doporučoval do zjištění či potvrzení diagnózy - roztroušené sklerózy, plný invalidní důchod, neboť žalobce nemůže pracovat (jako zedník) a jeho stav se celkově zhoršuje, proto trvá na novém posouzení zdravotního stavu i na tom, že splňuje podmínky pro tzv. plný invalidní důchod; závěrem požadoval zrušení rozhodnutí ze dne 1.3.2013 ve vztahu k rozhodnutí ze dne 7.12.2012. (K žalobě byla připojena mimo jiné i kopii napadeného rozhodnutí.)

Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Klatovy vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 14.11.2012 i ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 12.2.2013 ČSSZ pracoviště Plzeň soud zjistil, že žalobce byl uznán invalidní dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona pro invaliditu prvního stupně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 4b) přílohy vyhlášky, pro které mu byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40%, která ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nebyla změněna (datum vzniku invalidity: 6.11.201 /lékařská zpráva neurologické kliniky FN Plzeň/).

Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 27.5.2013 navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) a rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu. Z dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce soud zjistil, že napadené rozhodnutí ze dne 1.3.2013 bylo žalobci doručeno dne 5.3.2013 a rozhodnutím ze dne 7.12.2012 byl žalobci přiznán dle § 38 písm. a) zákona od 15.12.2012 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5330,-Kč, neboť podle posudku OSSZ Klatovy ze dne 14.11.2012 byl žalobce uznán od 6.11.2012 invalidním pro invaliditu prvního stupně, ale není uveden důvod, kvůli němuž byla žalobci přiznána výplata uvedeného důchodu až od 15.12.2012.

V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 16.7.2013 za účasti odborného lékaře z oboru neurologie i žalobce. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%.

Dle doložené zdravotní dokumentace byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je parciální epilepsie, záchvaty parciální simplexní motorické, sekundární po operaci cysty frontotemporálně vlevo v roce 2006; vyslovené podezření na demyelinizační onemocnění centrální nervové soustavy provedenými dalšími vyšetřeními včetně dvou diagnostických hospitalizací na neurologii FN v Plzni nebylo potvrzeno, rovněž tak v diferenciální diagnose zvažovaná vaskulitida nebo systémový lupus erytematodes na autoimunitním podkladě nebyly provedenými vyšetřeními potvrzeny; dále je přítomna problematika nakupených bolestí hlavy trigeminového charakteru – migréna; další zjištěná zdravotní postižení míru poklesu pracovní schopnosti podstatněji neovlivňují (kuřácká bronchitis, alergie na prach a pyl, stav po operaci varixů levé dolní končetiny, stav po laparoskopické cholecystektomii, stav po zánětu močových cest v dětství); rovněž fraktura diafýzy pravé tibie léčené osteosyntézou z 11/2012 zhojena bez následků, jen mírně omezená flexe v pravém kolenním kloubu. PK MPSV hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce shodně s lékařem OSSZ i ČSSZ podle kapitoly VI, položky 4b) přílohy vyhlášky 40% a stanovené procento podle § 3 a § 4 téže vyhlášky nezměnila; funkčně jde o částečně kompenzovanou parciální epilepsii a horní hranicí procentuálního rozpětí je zohledněn dopad dalších zdravotních postižení na pracovní schopnost žalobce. Dané postižení nelze hodnotit vyšším stupněm invalidity, neboť se nejedná o formu epilepsie nekompenzovanou ani nekompenzovanou těžkou se závažným neuropsychickým deficitem a organickou duševní poruchou. Dále komise uvedla, že nelze hodnotit dle téže kapitoly položky 6 (demyelinizační onemocnění, roztroušená sklerosa mozkomíšní, jiná degenerativní onemocnění CNS), neboť demyelinizační onemocnění nebylo jednoznačně prokázáno, diagnosu nelze stanovit pouze na izolovaném nálezu při vyšetření magnetickou rezonancí bez přítomnosti specifického nálezu v mozkomíšním moku a odpovídajícího klinického neurologického nálezu. Pokud by PK MPSV přesto hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti podle této položky, hodnotila by  maximálně podle položky 6a) /stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 10 %/, neboť klinický neurologický nález je t.č. normální kromě dlouhodobé poruchy čití na pravostranných končetinách po operaci subrachnoideální cysty. Rovněž pokud by PK MPSV za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stanovila migrenosní bolesti hlavy, hodnotila by dle doložené dokumentace a anamnestických údajů podle položky 11b) forma se středně těžkým průběhem, kde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10-20%. Subjektivní potíže žalobce nemají co do udávané intensity objektivní podklad v doložených odborných vyšetřeních. Datum vzniku PK MPSV stanovila na rozdíl od OSSZ dnem 30.10.2012 – propouštěcí zprávou z neurologie, neboť šlo o druhou diagnostickou hospitalizaci, která opět nepotvrdila diagnosu roztroušené sklerosy a stanovila jako příčinu obtíží posuzovaného výše uvedená onemocnění. Zjištěný zdravotní stav žalobce omezuje v možnosti pracovního uplatnění, musí dodržovat omezení pro záchvatovitá onemocnění, nesmí pracovat v riziku úrazu, ve výškách, u rotačních strojů, otevřeného ohně, vody, musí dodržovat pravidelnou životosprávu, pracovní zařazení bez nočních směn; je schopen s využitím dosažené kvalifikace vykonávat pomocné zednické práce, výdej nářadí a materiálu, rekvalifikovat se na jiné vhodné zaměstnání. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)

S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující:

(1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

           (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

 Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Podle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.

Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.

Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 1.3.2013, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). 

Žalobce se podanou žalobou domáhá přiznání tzv. plného invalidního důchodu, tedy nyní třetího stupně invalidity, s ohledem na jeho zdravotní stav z důvodů v ní uvedených.

Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 16.7.2013 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, ale s datem vzniku invalidity již 30.10.2012 a nikoli až 6.11.2012, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 1.3.2013 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 7.12.2012 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV je žalobce sice nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, ale s dřívějším datem vzniku této invalidity, když míra jeho poklesu pracovní schopnosti odpovídá 40%. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Klatovy a poté na ČSSZ.  

Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je od 30.10.2012 invalidní pro invaliditu prvního stupně (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. uznání  invalidity prvního stupně od 30.10.2012 dle posudku PK MPSV ze dne 16.7.2013, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 16Ad 53/2013 ze dne 17.10.2013. Pokud však žalobci od 30.10.2012 (vznik invalidity) nelze přiznat výplatu invalidního důchodu, bude tato velmi důležitá skutečnost rovněž obsažena ve výroku i v odůvodnění rozhodnutí, jelikož i zrušeným rozhodnutím ČSSZ ze dne 7.12.2012 byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně až od 15.12.2012, i když byl uznán invalidním od 6.11.2012, avšak důvod nepřiznání výplaty tohoto důchodu od vzniku invalidity není z rozhodnutí zřejmý a není ani zjistitelný z obsahu dávkového spisu vedeného ohledně žalobce zaslaného soudu, což nebylo zohledněno ani v rozhodnutí o námitkách napadených žalobou v této věci.

O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval v žalobě a žádným způsobem nebylo reagováno ani na výzvu soudu ze dne 24.7.2013, proto nebyly žalobci přiznány žádné náklady řízení.

Poučení :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Plzni dne 17. září 2013

JUDr. Alena Hocká, v.r.                                                                                                                                   

       samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Kerberová