USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce M. J ., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o invalidní důchod, k podání žalobce ze dne 5.8.2013, t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
V podání ze dne 5.8.2013, doručeném nadepsanému soudu dne 7.8.2013, žalobce uvedl, že podává žalobu proti rozhodnutí České správě sociálního zabezpečení v Hradci Králové, Slezská 839, č.j. X ze dne 3.6.2013 a žádá o jeho přezkoumání. Jiné skutečnosti neuvedl a ke svému rozhodnutí nepřiložil rozhodnutí, jehož přezkumu se domáhá.
V takové podobě nelze podání žalobce bez náležitého doplnění projednat.
Soud proto usnesením ze dne 16.8.2013, č.j. 32Ad 12/2013-4 vyzval žalobce, aby ve lhůtě tří týdnů ode dne doručení usnesení doplnil svoje podání o náležitosti žaloby dle ustanovení § 71 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“).
V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podání žalobce nemá zákonem požadované náležitosti. Poučil ho o obecných náležitostech podání podle § 37 odst. 3 s. ř. s. a o náležitostech žaloby ve smyslu ustanovení § 71 odst. 1 s. ř. s. a dále žalobce poučil, že pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví výzvě soudu a nedoplní své podání ve smyslu daného poučení, soud jeho podání odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Žalobci bylo usnesení soudu doručeno dne 23.8.2013. Lhůta uplynula marně, žalobce žalobu do dnešního dne nedoplnil.
Podle ustanovení § 71 odst. 1 s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání ( § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s. ) obsahovat: a) označení napadeného
pokračování 32Ad 12/2013
-2-
rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku. K žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Podle věty třetí odstavce 2 cit. ustanovení může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby.
Podle ustanovení § 72 odst. 1 cit. zákona lze žalobu podat ve lhůtě 2 měsíců poté, co rozhodnutí bylo žalobci doručeno.
V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s.
Podaní žalobce neobsahuje žádné odůvodnění, zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, rozhodnutí nebylo k žalobě přiloženo a zcela absentují žalobní body. Pokud podání trpí vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě. Krajský soud poučil žalobce o vadách jeho podání, usnesením ho vyzval k doplnění žaloby, stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu a současně ho poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že žalobce na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nijak nereagoval a v řízení není možné pro tento nedostatek pokračovat, nezbylo soudu, než žalobu odmítnout podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s., podle kterého předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Soud v tomto směru odkazuje na již ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu v Brně, např. na jeho rozsudek ze dne 27. 10. 2004, č.j. 4 Azs 149/2004-52, www.nssoud.cz, kde se uvádí, že „žalobní body (§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ) musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu“.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., kdy pro případ, že došlo k odmítnutí žaloby, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
pokračování 32Ad 12/2013
-3-
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 21. října 2013
JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.
samosoudkyně