Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D. v právní věci žalobce: P. V., bytem „X“, proti žalovanému: Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.2.2013, č.j. 515/DS/2013, JID: 20909/2013/KUUK/Bla,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 18.4.2013, která byla zdejšímu soudu osobně doručena dne 19.4.2013, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12.2.2013, č.j. 515/DS/2013, JID: 20909/2013/KUUK/Bla, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Teplice, odbor správních činností, ze dne 26.10.2012, č.j. MgMT-SČ 025529/PŘ/1148/2012/Ku, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 5.000,- Kč, jelikož byl uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod č. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil tím, že dne 12.3.2012 ve 23:55 hod. na Masarykově ulici v Teplicích nedodržel maximální dovolenou rychlost 50 km/h, když ji po odečtení tolerance překročil o 48 km/h. Žalobci byla současně uložena povinnost nahradit náklady správního řízení částkou ve výši 1.000,- Kč.
Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Protože žalobce podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, vznikla mu povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 3.000,-Kč [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků]. Dle ustanovení § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.
Jelikož žalobce splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnil, soud jej usnesením ze dne 24.4.2013, č.j. 75A 4/2013-6, vyzval, aby ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek v příslušné výši. Žalobce byl v tomto usnesení současně poučen, že pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení bude zastaveno. Písemnost obsahující dotyčné usnesení byla žalobci prostřednictvím držitele poštovní licence doručena dne 29.4.2013, a to vhozením do schránky na adrese pro doručování, tj. na adrese, kterou žalobce uvedl na podané žalobě. V reakci na doručení výzvy k úhradě soudního poplatku žalobce přípisem ze dne 3.5.2013 požádal soud o osvobození od soudního poplatku. Vzhledem k této žádosti zaslal soud žalobci k vyplnění prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen „prohlášení“). Žalobce následně přípisem ze dne 20.5.2013, jenž byl soudu doručen prostřednictvím držitele poštovní licence dne 21.5.2013, požádal soud o prodloužení lhůty k vyplnění předmětného prohlášení. Soudu byl následně dne 19.7.2013 osobně doručen přípis žalobce z téhož dne, v němž žalobce opětovně požádal soud o prodloužení lhůty k vyplnění zmíněného prohlášení, a to z důvodu plánované dovolené mzdové účtárny jeho zaměstnavatele. Soudu bylo nakonec dne 2.8.2013 osobně doručeno žalobcem vyplněné prohlášení, z něhož soud po prostudování zjistil, že u žalobce nejsou splněny podmínky pro osvobození od soudního poplatku, a proto soud usnesením ze dne 7.8.2013, č.j. 75A 4/2013-22, žalobci nepřiznal osvobození od soudního poplatku.
Po nabytí právní moci usnesení, jímž nebyl žalobce osvobozen od soudního poplatku, soud, jelikož soudní poplatek za podanou žalobu nebyl z jeho strany doposud uhrazen, opětovně vyzval žalobce usnesením ze dne 29.8.2013, č.j. 75A 4/2013-24, k úhradě soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč. Žalobce byl v tomto usnesení rovněž poučen o tom, že pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení bude zastaveno. Písemnost obsahující dotyčné usnesení byla žalobci prostřednictvím držitele poštovní licence doručena dne 3.9.2013, a to vhozením do schránky na adrese pro doručování. Zdejšímu soudu byl dne 17.9.2013 prostřednictvím držitele poštovní licence doručen přípis žalobce ze dne 15.9.2013, v němž žalobce požádal soud o prodloužení lhůty z důvodu doručení fikcí. Žalobce v této souvislosti dále uvedl, že po návratu ze zahraniční dovolené našel v doručovací schránce dopis s výzvou k úhradě soudního poplatku, k čemu žalobce ješte doplnil, že má za to, že soudní poplatek byl zaplacen prostřednictvím AK, a že tuto skutečnost doloží.
Dne 1.10.2013 bylo soudem dotazem u účtárny zdejšího soudu zjištěno, že veškeré došlé platby, tj. i platby za soudní poplatky, byly zaúčtovány k datu 30.9.2013. V této souvislosti bylo soudu rovněž sděleno, že účtárna k tomuto datu neeviduje žádnou platbu ve výši 3.000,- Kč, jež by byla podřaditelná pod variabilní symbol uvedený na usnesení ze dne 29.8.2013, č.j. 75A 4/2013-24, podle něhož by bylo možno identifikovat platbu žalobce na úhradu předepsaného soudního poplatku.
Jelikož žalobce i přes výzvu soudu k úhradě soudního poplatku, která mu byla prokazatelně doručena, soudní poplatek ve stanovené výši neuhradil, došlo tímto k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku.
Na základě této skutečnosti soud podle ustanovení § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, nepřiznal současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 2. října 2013
JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová