32Az 18/2013-14
U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci navrhovatele K. I., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o návrhu ze dne 31.10. 2013, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2013, č.j. MV-112875-2/OAM-2013, ve věci finančního příspěvku podle § 78 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel doručil soudu dne 4. 11. 2013 svůj návrh ze dne 31. 10. 2013, nazvaný „Stížnost – podnět k zahájení šetření na politiku prováděnou Ministerstvem vnitra, odborem azylové a migrační politiky“, k němuž přiložil rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2013, č.j. MV-112875-2/OAM-2013, kterým žalovaný rozhodl o neposkytnutí finančního příspěvku podle § 78 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon azylu) paní H. V., Součástí citovaného rozhodnutí žalovaného je i poučení, že proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k ministru vnitra prostřednictvím azylové a migrační politiky.
Soud předně zkoumal, zda návrh byl podán osobou k tomu oprávněnou a zda se jedná o návrh, který je podle tohoto zákona přípustný.
O návrhu navrhovatele ze dne 31.10. 2013 pak soud uvážil dle níže uvedených zákonných ustanovení následovně.
pokračování 32Az 18/2013
-2-
V ustanovení § 46 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) je uvedeno: Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže
a) soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat,
b) návrh byl podán předčasně nebo opožděně,
c) návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou,
d) návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
Po posouzení výše uvedeného návrhu soud dospěl k závěru, že byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou. Navrhovatel nebyl adresátem k návrhu přiloženého rozhodnutí, když toto rozhodnutí se týká osob zcela odlišných. Z jeho podání rovněž nevyplývá, že by některou z osob uvedených v předmětném rozhodnutí zastupoval, případně byl takovou osobou k zastupování zmocněn. Tím je zcela jednoznačně naplněn důvod pro odmítnutí návrhu ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Soud na podporu takového závěru přiměřeně odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2008, č.j. 15 Ca 254/2008-19, v němž se uvádí, že nedostatek aktivní žalobní legitimace zakládá neodstranitelný nedostatek podmínky řízení ve smyslu § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., který ze své podstaty vylučuje postup podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ( tj. zaslání výzvy na odstranění vad podání).
Na okraj soud poznamenává, že podaný návrh je i nepřípustný dle ust. § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. podle kterého je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. V poučení předmětného rozhodnutí je uvedeno, že proti němu lze do 15 dnů podat rozklad k ministru vnitra. I z tohoto důvodu by musel soud podaný návrh odmítnout.
Vzhledem k výše uvedenému soudu nezbylo než návrh odmítnout podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) ve spojení s písm. d) s. ř. s., neboť návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou a současně se jedná o nepřípustný návrh v návaznosti na ust. § 68 písm. a) s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
pokračování 32Az 18/2013
-3-
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 8. listopadu 2013
JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.
samosoudkyně