30Af 19/2012-23
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobkyně: obec Deštné v Orlických horách, se sídlem Deštné v Orlických horách čp. 61, zast. Mgr. Marianem Pavlovem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Malé nám. 125, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2012, čj. 3959/MJ/2012-6, t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 7. 2013 domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2012, čj. 3959/MJ/2012-6, kterým ve smyslu ustanovení § 105 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), vyslovil nicotnost platebního výměru ze dne 2. 11. 2011, č. 3, čj. 1023/2011, kterým Obecní úřad Deštné v Orlických horách vyměřil místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt.
Krajský soud se musel nejprve zabývat mimo jiné otázkou, zda jsou splněny procesní podmínky, za nichž může ve věci jednat, a v této souvislosti se musel zabývat i otázkou, zda je žaloba podána osobou k tomu příslušnou. Dospěl k závěru, že žaloba nemůže být projednána a musí být odmítnuta z následujících důvodů.
Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za
pokračování 30Af 19/2012
-2-
podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon (§ 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Podle § 33 odst. 1 s. ř. s. jsou účastníky řízení navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví tento zákon; odpůrcem (žalovaným) je ten, o němž to stanoví zákon. Žalobní legitimaci ve smyslu ustanovení § 65 s. ř. s. má ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo, nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), a může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, případně vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
V předložené věci vydal Obecní úřad Deštné v Orlických horách dne 2. 11. 2011 platební výměr č. 3, čj. 1023/2011, kterým vyměřil místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt subjektu Sdružení Jedlová, se sídlem Deštné v Orlických horách, Jedlová čp. 266. Při vyřizování odvolání tohoto subjektu proti zmíněnému platebnímu výměru shledal odvolací orgán, tj. žalovaný, že platební výměr trpí vadami, jež ho činí právně neuskutečnitelným, a proto jej prohlásil za nicotný ve smyslu ustanovení § 105 odst. 1 daňového řádu. Žalobu na soudní přezkoumání tohoto rozhodnutí žalovaného pak podala obec Deštné v Orlických horách.
Předně je nutno konstatovat, že řízení o poplatcích dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), vykonává obecní úřad. Působnost stanovená obecnímu úřadu podle zákona o místních poplatcích je přitom výkonem přenesené působnosti (§ 15 cit. zákona).
V daném případě žalobkyně (obec Deštné v Orlických horách) brojí žalobou ve správním soudnictví u správního soudu proto, že nesouhlasí s tím, že rozhodnutí (platební výměr) Obecního úřadu Deštné v Orlických horách (tj. rozhodnutí správního orgánu nacházejícího se ve vrchnostenském postavení vůči Sdružení Jedlová jako poplatníkovi místního poplatku) bylo nadřízeným orgánem (žalovaným) prohlášeno za nicotné. Již v rozsudku ze dne 11. 11. 2004, čj. 2 As 36/2004 – 46, publikovaném pod č. 477/2005 Sb. NSS, však Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že subjekt, který v daném veřejnoprávním vztahu vystupuje ve vrchnostenském postavení, tj. jako správní orgán, se nemůže domáhat některou ze žalob ve správním soudnictví směřující vůči úkonu či nečinnosti nadřízeného správního orgánu ochrany svých veřejných subjektivních práv prostě proto, že v daném vztahu žádná taková práva nemá. Nemůže-li tak činit samotný správní orgán, není k tomu oprávněn ani subjekt, jehož je tento správní orgán součástí, tj. v daném případě žalobkyně.
Nutno uzavřít, že žalobou napadené rozhodnutí žalovaného je závazné pro Obecní úřad Deštné v Orlických horách nikoliv proto, že by se jednalo o rozhodnutí
pokračování 30Af 19/2012
-3-
ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., jímž by byly jemu nebo žalobkyni jakožto veřejnoprávní korporaci, jehož je obecní úřad součástí, zakládány, měněny, rušeny nebo závazně určovány práva či povinnosti, ale z toho důvodu, že obecní úřad zde vystupuje jako správní orgán (nikoliv jako adresát veřejné správy), který je vázán rozhodnutím žalovaného, jakožto nadřízeného správního orgánu při výkonu veřejné správy.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobkyně se předmětnou žalobou domáhá ochrany svých veřejných subjektivních práv, jichž v daném případě pojmově vůbec nemůže být nositelem. Žaloba byla tedy podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, proto krajský soud tuto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Podle ustanovení § 10 odst. 3 poslední věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, žalobkyni proto bude po právní moci tohoto usnesení vrácen zaplacení soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
pokračování 30Af 19/2012
-4-
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Hradci Králové dne 30. října 2013
JUDr. Jan Rutsch, v.r.
předseda senátu