Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a Mgr. Kamila Tojnera v právní věci žalobce: B.G., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/0AM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č.j.: OAM-1094- 2/ZR-2013 ze dne 23.5.2013,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í
Podáním ze dne 16. 9. 2013, doručeným soud osobně následujícího dne žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ve věci označené OAM - 1094/ZR - 2013 „proti zahájení zrušení dlouhodobého pobytu“. Tvrdil, že podal v roce 2012 žádost o prodloužení dlouhodobého pobytu, kterou následně doložil poštou potvrzením o ubytování, čímž plní účel pobytu a v roce 2013 mu bylo zasláno zahájení zrušení dlouhodobého pobytu, kde jako důvod bylo uvedeno nedoručení potvrzení o ubytování, ač žalobce tuto povinnost splnil. Se závěry žalovaného nesouhlasí, a proto se žalobou domáhá, aby soud rozhodl o nesprávnosti postupu žalovaného. Podání doložil dokladem - potvrzení o zajištění ubytování ze dne 11. 11. 2012 na dobu do 30. 9. 2013.
Soud usnesením ze dne 23. 9. 2013 vyzval žalobce k odstranění vad podání, mimo jiné, aby upřesnil, kterého rozhodnutí se žaloba týká, z jakých důvodů jej napadá, a formuloval návrh výroku rozsudku, jehož se domáhá a připojil též současně stejnopis napadeného rozhodnutí. Současně byl žalobce poučen mj. i o tom, že soudy ve správním soudnictví přezkoumávají zásadně pravomocná správní rozhodnutí, a to až po vyčerpání a řádných opravných prostředků.
Na tuto výzvu reagoval žalobce podáním z 10. 10. 2013, v němž uvedl, že napadá rozhodnutí ze dne 23. května 2013 č.j. OAM-1094-2/ZR-2013, kterým bylo zahájeno řízení o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, kterému mu bylo doručeno 7. 9. 2013. Toto rozhodnutí napadá, protože potvrzení o ubytování žalovanému doložil, jak uvedl při podání žaloby; potvrzení o ubytování zaslal žalovanému poštovní cestou. Domáhá se proto rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. května 2013 a návratu do stavu před rozhodnutím, neboť mu to způsobuje problémy při pobytu na území České republiky.
Z předloženého stejnopisu rozhodnutí, který žalobce soudu předložil, vyplývá, že jako rozhodnutí je žalobcem označeno Oznámení o zahájení správního řízení vydané 23. května 2013, pod č.j. OAM-1094-2/ZR-2013, kterým bylo žalobci oznámeno, že se zahajuje správní řízení ve věci zrušení povolení k dlouhodobému pobytu podle příslušných ustanovení zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a to z důvodu, že neplní účel, pro který bylo vízum uděleno a přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza z důvodu nezajištěného ubytování. Následuje poučení účastníka řízení.
Městský soud v Praze se nejprve musel zabývat otázkou, zda jsou splněny zákonné podmínky pro projednání žaloby postupem podle § 65 a násl. s.ř.s., jak se žalobce domáhá.
Ustanovením čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je garantováno právo na ochranu před zásahem do subjektivního práva mocenským aktem státu, tedy aktem vydaným ve veřejnoprávní sféře příslušným orgánem vůči adresátům takového aktu. Stanoví se, že ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Obecně se tak lze dovolat ochrany svých práv (nikoli cizích), a to zákonem stanoveným postupem. Postup, jakým se lze dovolat ochrany svých veřejných subjektivních práv, do nichž bylo zasaženo rozhodnutím orgánu veřejné správy stanoví ustanovení § 65 a násl. s.ř.s. Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. může (je legitimován k podání žaloby) ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti(dále jen „rozhodnutí“) žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Podmínkou žalobní legitimace podle odst. 1, který na věc dopadá, je tedy mimo jiné i skutečnost, že žalobce míří proti rozhodnutí, jehož výrokem se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti a tvrdí zkrácení na svých konkrétních právech tímto výrokem dotčených.
Institut žaloby proti rozhodnutí správního orgánu tak neslouží k obraně proti jakémukoli úřednímu úkonu vydanému v řízení vedeném správním orgánem, ale slouží k ochraně práv, o kterých bylo rozhodnuto již „s konečnou platností“ tedy pravomocně správním orgánem. Proto ust. § 65 s.ř.s. jako „rozhodnutí“ definuje úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti; současně je soudní přezkum postaven na principu subsidiarity, a tedy ochranu soud poskytuje až poté, kdy žalobce vyčerpá řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Jiné akty – úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutím ve smyslu definice ust. § 65 s.ř.s., ale jsou jinými procesními úkony jsou podle ust. § 70 písm.a) s.ř.s. z přezkumu soudem vyloučeny.
V daném případě žalobce žalobou napadá úkon správního orgánu, který není rozhodnutím ve smyslu definice ust. § 65 s.ř.s.. Jde o úkon, jímž se žalobci oznamuje zahájení řízení o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu. Tímto úkonem není jeho dosavadní povolení k pobytu dotčeno, řízení ve věci zrušení dosavadního povolení je teprve zahájeno a v tomto řízení žalobce má možnost uplatnit všechna procesní práva na svoji obranu, a tedy i doložit, že důvod, pro který bylo řízení zahájeno - žalovaným tvrzené nedoložení zajištění ubytování - nebyl dán a prokázat, že potvrzení o zajištění ubytování řádně správnímu orgánu poštou odeslal a povinnosti spojené s pobytem na území, tedy i účel pobytu, plní. Teprve až rozhodnutím vydaným v tomto řízení, pakliže bude rozhodnuto výrokem o zrušení povolení k pobytu a pakliže žalobce bude následně neúspěšný i s odvoláním proti takovému rozhodnutí (vyčerpá tak opravné prostředky), teprve poté nastává situace, kdy se na soud může žalobce obrátit s žalobou a kdy je soud nadán pravomocí rozhodnout o takto podané žalobě. Soudní přezkum rozhodnutí (ve smyslu definice ust. § 65 s.ř.s.) je obecně postaven na principu subsidiarity, a tedy ochranu soud poskytuje až poté, kdy žalobce vyčerpá řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem; nevyčerpá–li žalobce opravné prostředky, které zákon stanoví, je žaloba rovněž nepřípustná ve smyslu ust. § 68 písm.a) s.ř.s.
Soud proto postupoval podle ustanovení § 46 odst. 1 písm.d) s.ř.s. ve spojení s ust. § 70 písm.a) s.ř.s. a žalobu jako nepřípustnou odmítl, neboť směřuje proti úkonu, který není rozhodnutím podle ust. § 65 s.ř.s., ale je úkonem vyloučeným z přezkumu soudem.
Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 15. října 2013
Mgr. Jana Brothánková, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková