31Af 83/2011 – 74
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudkyň JUDr. Jarmily Ďáskové a JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D., v právní věci žalobce multigate a.s., se sídlem Olomouc, Riegrova 373/6, zastoupeného JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem AK Olomouc, Wellnerova 1322/3C, proti žalovanému Magistrátu města Brna, odboru rozpočtu a financování, se sídlem Brno, Malinovského náměstí 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183941/2011,
t a k t o :
I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru rozpočtu a financování, ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183941/2011, j e n i c o t n é.
II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 13.556,- Kč k rukám JUDr. Tomáše Vymazala, advokáta, se sídlem AK Olomouc, Wellnerova 1322/3C, ve lhůtě do 30-ti dnů od právní moci rozsudku.
O d ů v o d n ě n í :
I. Předmět řízení
[1] Právní předchůdce žalobce se žalobou předanou k poštovní přepravě dne 8. 7. 2011 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla vyslovena nicotnost rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru rozpočtu a financování (dále jen „žalovaný“), ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183941/2011, a jemu předcházejícího rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno – sever, odboru finančního (dále jen „správce poplatku“), ze dne 14. 3. 2011, č. j. 005389/11/OF, eventuálně, kterým by bylo zrušeno pro nezákonnost rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183941/2011, a jemu předcházející rozhodnutí správce poplatku ze dne 14. 3. 2011, č. j. 005389/11/OF, a žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Napadeným rozhodnutím žalovaného bylo změněno rozhodnutí správce poplatku takto: „Ve výroku rozhodnutí se za slova „se nevyhovuje“ doplňují slova „neboť vratitelný přeplatek není evidován“. Nad slova umístěná na konci rozhodnutí „vedoucí odboru finančního“, se doplňuje „Ing. Věra Doležalová“.“
[2] Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 1. 2013, č. j. 31Af 83/2011 – 71, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalobce podle ustanovení § 107 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
II. Obsah žaloby
[3] Obsáhlou žalobu odůvodnil prioritně tím, že napadené rozhodnutí žalovaného, které bylo žalobci doručeno dne 12. 5. 2011, je nicotné. Rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183942/2011, které bylo žalobci doručeno dne 11. 5. 2011, rozhodl žalovaný o odvolání žalobce v totožné věci, tedy o odvolání proti rozhodnutí správce poplatku ze dne 14. 3. 2011, č. j. 005389/11/OF, a to zcela totožným způsobem. Žalovaný tak rozhodl dvakrát v téže věci. Žalobce proto navrhl, aby soud prohlásil napadené rozhodnutí žalovaného ze nicotné, neboť trpí vadami, jež je činí právně neuskutečnitelnými.
III. Vyjádření žalovaného
[4] Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě potvrdil, že v předmětné věci byla žalovaným skutečně vydána dvě rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí správce poplatku o přeplatku ze dne 14. 3. 2011, č. j. 005389/11/OF. Jednak rozhodnutí ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183941/2011, napadené touto žalobou a rozhodnutí ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183942/2011, napadené žalobou ze dne 8. 7. 2011, která je vedena u zdejšího soudu po sp. zn. 31Af 85/2011.
[5] Žalovaný ani ve spolupráci s nadřízeným správním orgánem nenalezl možnost, jak v rámci daňového řádu vzniklou situaci napravit. Proto navrhuje, aby soud spojil řízení o žalobách sp. zn. 31Af 83/2011 a sp. zn. 31Af 85/2011, a v rámci tohoto rozhodnutí nadbytečné rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183941/2011, odklidil.
IV. Posouzení věci krajským soudem
[6] Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního – dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), jde o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).
[7] Soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného a ztotožnil se s prioritně uplatněnou námitkou žalobce, že předmětné rozhodnutí je nicotné. Ve smyslu ustanovení § 76 odst. 2 s. ř. s. tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud při svém rozhodování vyšel z následujících skutečností, úvah a závěrů:
[8] Soud v prvé řadě považuje za podstatné zdůraznit, že žalobou napadané rozhodnutí podrobil přezkumu v souladu s ustanovením § 75 odst. 1 s. ř. s., tj. vycházel ze skutkového a právního stavu existujícího v době rozhodování žalovaného. K takto zdůrazněnému hledisku soudního přezkumu ve správním soudnictví soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2008 - 76, č. j. 1 Afs 89/2008 – 76, dostupný na www.nssoud.cz, podle něhož: „... při přezkoumání rozhodnutí vychází soudy ve správním soudnictví ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§75 odst. 1 s. ř. s.). Principem soudního přezkoumání rozhodnutí správních orgánů je kasační kontrola správního rozhodnutí soudem, a proto je rozhodující objektivně existující skutkový stav v době vydání napadeného rozhodnutí. Soud zkoumá, zda zjištěný skutkový stav, který tu byl v době vydání správního rozhodnutí, skýtá oporu výroku z hlediska požadavků zákona. Jeho úkolem je k žalobním námitkám zkoumat zákonnost postupu správních orgánů a to ke skutkovému i právnímu stavu v době vydání napadeného rozhodnutí. “
[9] Dále je třeba zdůraznit, že soud nevyhověl návrhu žalovaného na spojení věcí vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 31Af 83/2011 a 31Af 85/2011 ke společnému projednání a rozhodnutí, a to z důvodu zjevné nicotnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183941/2011, přezkoumávaného v tomto soudním řízení vedeném pod sp. zn. 31Af 83/2011. Soud žalobcem zvolený procesní postup spočívající v podání samostatných žalob neměl důvod jakkoliv korigovat.
[10] Prioritní námitku žalobce týkající se nicotnosti (nulity) rozhodnutí žalovaného shledal soud důvodnou. Nicotností rozhodnutí je třeba rozumět případ, kdy dané rozhodnutí trpí takovými závažnými vadami, pro něž je nelze považovat za rozhodnutí, které by bylo sto vyvolat určité právní následky. Nicotnost je vyhrazena jen pro ojedinělé případy a je výjimkou ze zásady presumpce správnosti individuálního správního aktu. Nicotnost se po příslušném zjištění prohlásí pouze tehdy, jestliže rozhodnutí trpí natolik intenzivními a zřejmými vadami, že po subjektech dotčeného právního vztahu nelze spravedlivě žádat, aby jej respektovaly.
[11] Je notorietou, že místní poplatky jsou zahrnovány do oblasti daní, které směřují do rozpočtu obce, tudíž při správě místních poplatků je postupováno podle základního procesního předpisu upravujícího správu daní a poplatků. Tímto základním procesním předpisem byl do 31. 12. 2010 zákon o správě daní a poplatků a s účinností od 1. 1. 2011 zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“).
[12] Z obsahu správního spisu předloženého žalovaným vyplývá, že žalovaný o odvolání žalobce ze dne 24. 3. 2011 (doručeného do datové schránky správce poplatku dne 24. 3. 2011 pod č. j. 009968/11/OF) proti rozhodnutí správce poplatku ze dne 14. 3. 2011, č. j. 005389/11/OF, rozhodl dvakrát obsahově totožným způsobem. Jednak rozhodnutím ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183941/2011, které nabylo právní moci dne 12. 5. 2011, a rovněž rozhodnutím ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183942/2011, které nabylo právní moci dne 11. 5. 2011.
[13] Podle ustanovení § 105 odst. 2 písm. b) daňového řádu, nicotné je rozhodnutí, pokud trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným.
[14] Teorie správního práva dovozuje, že rozhodování o nicotnosti správního aktu má deklaratorní povahu a nastává zpravidla v důsledku: nedostatku právního podkladu, nedostatku pravomoci, nejtěžších vad příslušnosti, absolutního nedostatku formy, absolutního omylu v osobě adresáta, neexistence skutkového základu způsobující bezobsažnost, požadavku trestného nebo jiného právně nemožného plnění, požadavku plnění fakticky nemožného, neurčitosti, nesmyslnosti či vnitřní rozpornosti, neexistence vůle. Srov. Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 228 s.
[15] Skutkový stav přezkoumávané věci je mezi účastníky zcela nesporný, žalovaný si je plně vědom vadného postupu v nyní přezkoumávané věci a rovněž on vyslovil zájem na odklizení přezkoumávaného rozhodnutí. S přihlédnutím k výše uvedené argumentaci lze tedy uzavřít, že to rozhodnutí žalovaného z jeho obsahově totožných rozhodnutí, které nabylo právní moci později, tj. dne 12. 5. 2011, je nicotné, neboť trpí vadami, jež jej činí fakticky neuskutečnitelným.
[16] K vyslovenému závěru lze připomenout např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2005, č. j. 1 Afs 9/2005 – 74, dostupný na www.nssoud.cz, který se podrobně zabýval právním pojmem nicotnosti se závěrem, že nicotným je správní akt, který trpí natolik intenzivními vadami, že jej vůbec za rozhodnutí ani považovat nelze. Tyto vady jsou natolik závažné, že způsobí faktickou neexistenci samotného správního aktu; za dané situace tu není tedy nic, co by mohlo zakládat jakákoliv práva či povinnosti subjektů. Z hledisek pro hodnocení nicotnosti vyplývá, že se musí jednat o vadu naprosto zásadní a zřejmou. Z judikatury Ústavního soudu lze v souvislosti s právním pojmem nicotnosti poukázat např. na usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2000, sp. zn. IV. ÚS 108/2000, publikované ve Sb. ÚS sv. 18 č. 17, s. 423 nebo na nález Ústavního soudu ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. III. ÚS 728/01 publikovaný ve Sb. ÚS sv. 28 č. 125, s. 79, obě dostupné na http://nalus.usoud.cz.
V. Shrnutí a náklady řízení
[17] S přihlédnutím k výše uvedené argumentaci soudu nezbylo než v souladu s ustanovením § 76 odst. 2 s. ř. s. rozhodnout tak, že rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183941/2011, je nicotné.
[18] Pro úplnost soud uzavírá, že prvostupňové rozhodnutí správce poplatku, a na něj navazující rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2011, č. j. MMB/0183942/2011, je předmětem přezkumu ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 31Af 85/2011.
[19] Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady ve věci úspěšného žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč, dále z odměny za zastoupení žalobce advokátem, a to podle sazby vyplývající z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „advokátní tarif“) ve znění účinném do 31. 12. 2012 ve výši 2.100,- Kč za jeden úkon právní služby, a to za tyto úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení ze dne 10. 1. 2011, 2. písemné podání soudu ze dne 8. 7. 2011, 3. písemné podání soudu ze dne 9. 9. 2011 – ve výši ½ v souladu s ustanovením § 11 odst. 2, 3 advokátního tarifu (k tomuto srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 1. 1998, sp. zn. 6 A 205/95, SJS 531/1999, dostupný v systému ASPI), následně podle sazby vyplývající z advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2013 ve výši 3.100,- Kč za jeden úkon právní služby, a to za tento úkon právní služby: 4. písemné podání soudu ze dne 21. 1. 2013, ze 4 náhrad hotových výdajů po 300,- Kč v souladu s ustanovením § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu a z 21 % DHP v souladu s ustanovením § 57 odst. 2 s. ř. s. ve výši 2.006,- Kč. Celkem se jedná o částku ve výši 13.556,- Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit přímo k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Tomáše Vymazala, advokáta, se sídlem AK Olomouc, Wellnerova 1322/3C, ve lhůtě do 30-ti dnů od právní moci rozsudku. Tuto lhůtu považuje soud za přiměřenou poměrům a možnostem žalovaného, který je subjektem veřejné správy.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Krajský soud v Brně dne 3. dubna 2013
JUDr. Jaroslava Skoumalová, v. r. předsedkyně senátu