[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Bohuslavy Drahošové a JUDr. Petra Indráčka v právní věci žalobce SGS Czech Republic, s.r.o., se sídlem Praha 5, K Hájům 2, v řízení zastoupeného Mgr. Bc. Jiřím Podpěrou, advokátem se sídlem Praha 5, Holečkova 6, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce se sídlem Opava, Kolářská 451/13, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4.12.2009 č.j. 2207/ 1.30/09/14.3, ve věci správních deliktů,

t a k t o :

 I. Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 4.12.2009 č.j. 2207/1.30/ 09/14.3 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku        18.727,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Bc. Jiřího Podpěry, advokáta se sídlem Praha 5, Holečkova 6.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce   se   podanou   žalobou   domáhá   přezkoumání  shora  označeného

rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo dovolání a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj ze dne 12.10.2009 č.j. 7550/10/6.32/09/15.2/9, jímž byl žalobce shledán vinným ze spáchání dvou správních deliktů podle § 30 odst. 1 písm. za) zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZIP“), kterých se měl dopustit, když vykonával na stavbě „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských lázní“ v železniční stanici Svojšín výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“), tím, že:

I. nesplnil svou povinnost upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, nevyžadoval zjednání nápravy a nenavrhoval přiměřená opatření k zajištění bezpečného stavu na pracovišti, t.j. nezaznamenal a neupozornil na to, že se v kolejišti tohoto staveniště  pohybovaly osoby, které nemají v souladu s § 4a zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, a smlouvou č. 114/2004 na realizaci předmětné stavby, Obchodní podmínky – zvláštní podmínky, str. 10 odst. 6.13, str. 22 odst. 21.2 a Obchodní podmínky – všeobecné, str. 26 odst. 4.22 a str. 29, odst. 6.4., povoleny vstup do obvodu tratí Českých drah a.s., jako byli J. K. a O. M.; nesplnil tak ust. § 8 odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. c) nař. vl. č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích (dále jen „nař. vl. č. 501/2006 Sb.“ a tím i ust. § 18 odst. 2 písm. a) bod 2 a odst. 2 písm. b) zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 309/2006 Sb.“); a

II. nesplnil svou povinnost sledovat provádění prací na staveništi se zaměřením na zjišťování, zda jsou dodržovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, upozorňovat na zjištěné nedostatky zhotovitele a požadovat bez zbytečného odkladu zjednání nápravy, t.j. neprovedl zápis o zjištěných nedostatcích nebo neupozornil prokazatelně zhotovitele na ně, když nezjistil, že se po staveništi pohybuje dvoucestné rypadlo ATLAS 1404 ZW v.č. 241Z301436, které nemělo v době výkonu práce na stavbě vydán průkaz způsobilosti drážního vozidla, ani o něj nemělo zažádáno, a tudíž nemělo oprávnění pohybovat se po dráze, a dále, že práce s tímto rypadlem vykonává osoba, která nemá oprávnění k řízení drážního vozidla a při prováděném jízdním a pracovním výcviku vykonává dozor osoba, která nemá nejméně 5 letou praxi v řízení drážního vozidla (§ 15 odst. 4 vyhl. č. 101/1995 Sb.); nesplnil tak ust. § 8 odst. 1 písm. a) a písm. d) a odst. 2 písm. c) nař. vl. č. 591/2006 Sb. a ust. § 18 odst. 2 písm. a) bod 2 a odst. 2 písm. b) zák. č. 309/2006 Sb.,

za což mu byla uložena pokuta ve výši 60.000,- Kč a povinnost k náhradě nákladů správního řízení.

Namítá, že:

1) správní orgány se nikterak nevypořádaly s argumenty žalobce, který poukazuje na rozpornost závěrů správního orgánu I. stupně, pokud tento dovozuje, že tvrzení, že se na stavbě dne 30.11.2008 neměl nikdo pohybovat, se nezakládá na pravdě, zatímco současně připouští, že právě o takové skutečnosti byl žalobce informován stavbyvedoucím, tzn. verifikuje, že žalobce jako koordinátor BOZP byl takto informován. Je proto nemyslitelné, aby byl žalobce odpovědný za jakýkoli delikt související s prováděním prací na staveništi dne 30.11.2008;

2) do činností, k nimž má koordinátor BOZP povinnost a oprávnění dle zák. č. 309/2006 Sb. nespadá kontrola oprávnění osob vstupujících na staveniště – takové skutečnosti je oprávněn zjišťovat a kontrolovat stavbyvedoucí, příp. zaměstnavatel. Koordinátor BOZP již jen koordinuje faktické provádění prací se zaměřením na zjišťování, zda jsou dodržovány požadavky BOZP v rámci provádění takových prací. Pokud je povinností koordinátora BOZP informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, jedná se o taková rizika, která „vznikla na staveništi během postupu prací“, nikoli před jejich započetím. Koordinátor BOZP navíc ani nemá zákonné oprávnění jednotlivé osoby při vstupu na staveniště kontrolovat, zda mají odbornou způsobilost k výkonu konkrétní činnosti. Totéž se vztahuje i ke strojům, které jsou k práci užívány.

 Žalovaný zprvu navrhoval zamítnutí žaloby. Zdůrazňoval, že jakkoli byla kontrola na pracovišti provedena v návaznosti na smrtelný pracovní úraz J. K., tento úraz není žalobci kladen za vinu. Otázku, zda se kdo měl na staveništi 30.11.2008 pohybovat, považuje z pohledu vymezení skutkových vět jednotlivých deliktů za nerozhodnou. Zdůrazňuje skutečnosti uvedené ve skutkových větách s tím, že J. K., O. M. i rypadlo ATLAS 1404 ZW se na staveništi pohybovali již od září 2008. Odkazuje též na protokol o provedené kontrole 10/2008, podle kterého právě žalobce potvrzuje, že osoby vykonávající prováděné práce mají potřebné doklady a oprávnění pro výkon prací. Dále uvádí, že zák. č. 309/2006 Sb. nerozlišuje mezi „starými“ a „novými“ riziky.

 Žalobce podáním ze dne 4.10.2013 doplnil, že již bylo skončeno trestní řízení vedené v téže věci vůči O. M.i se závěrem, že práce J. K., O. M. a dvoucestného rypadla ATLAS 1404 ZW byly prováděny na vyloučené koleji, pročež se najedná o provozování drážní dopravy, ale jen o pouhý výkon pracovní činnosti. Vozidlo ATLAS 1404 ZW se tak nepohybovalo na staveništi jako vozidlo drážní. O. M. tak podle trestního rozsudku nemusel mít oprávnění k řízení drážních vozidel, postačoval mu průkaz strojníka.

 Žalovaný s ohledem na podání ze dne 4.10.2013 u dnešního jednání souhlasil se zrušením napadeného rozhodnutí.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel                        ze skutkového  a  právního stavu,  který  tu  byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Z obsahu napadeného rozhodnutí soud zjistil, že vytýkané jednání je skutkovými větami vymezeno tak, jak je uvedeno v úvodní části odůvodnění tohoto rozsudku.

Žalobci je tedy pod vytýkáno porušení následujících zákonných a podzákonných obecně závazných ustanovení:

Koordinátor během realizace stavby koordinuje spolupráci zhotovitelů nebo osob jimi pověřených při přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zřetelem na povahu stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a činnosti prováděné na staveništi současně popřípadě v těsné návaznosti, s cílem chránit zdraví fyzických osob, zabraňovat pracovním úrazům a předcházet

vzniku nemocí z povolání,

§ 8 odst. 1 písm. d) nař. vl. č. 591/2006 Sb.:

Koordinátor během realizace stavby sleduje provádění prací na staveništi se zaměřením na zjišťování, zda jsou dodržovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, upozorňuje na zjištěné nedostatky a požaduje bez zbytečného odkladu zjednání nápravy.

§ 8 odst. 2 písm. c) nař. vl. č. 591/2006 Sb.:

Koordinátor během realizace stavby provádí zápisy o zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele, a dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.

§ 18 odst. 2 písm. a) bod 2 a zák. č. 309/2006 Sb.:

Koordinátor je při realizaci stavby povinen bez zbytečného odkladu upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem stavby a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření.

§ 18 odst. 2 písm. b) zák. č. 309/2006 Sb.:

Koordinátor je při realizaci stavby povinen provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.

s tím, že povinnost žalobce zjistit vstup na staveniště ve vztahu k osobám, které tento vstup neměly povoleny, příp. neměly příslušná oprávnění k vykonávané činnosti, dovozuje ze smlouvy č. 114/2004 na realizaci předmětné stavby a jejich součástí – obchodních podmínek.

 Tím, se pak měl žalobce dopustit správního deliktu dle § 30 odst. 1 písm. za) ZIP:

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce tím, že neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi stanovené v § 18 zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

 Soud zdůrazňuje, že žádné ze shora citovaných ustanovení nezmocňuje koordinátora výslovně ke kontrole osob vstupujících na staveniště ať už co do oprávnění ke vstupu vůbec ani co do jejich oprávnění k výkonu příslušné činnosti, stejně tak z těchto ustanovení nevyplývá výslovně oprávnění koordinátora ke kontrole způsobilosti užívaných strojů.

 Dovozuje-li žalovaný tuto povinnost či oprávnění koordinátora BOZP z dokumentů soukromoprávní povahy – smlouvy a obchodních podmínek – tyto soukromoprávní dokumenty jsou pro odpovědnost jednotlivých subjektů na staveništi irelevantní, když ve vztahu ke koordinátorovi BOZP zákon č. 309/2006 Sb. stanoví povinnosti koordinátora taxativně, a to bez jakýchkoli odkazů na soukromoprávní dokumenty. Současně skutkovou podstatou vytýkaného správního deliktu je porušení veřejnoprávních předpisů o povinnostech koordinátora BOZP, nikoli porušení soukromoprávních ujednání obsažených v soukromoprávních dokumentech.

 Zdejší soud  setrvává na svém opakovaně judikovaném stanovisku, že dojde-li

mezi subjekty působícími na staveništi k soukromoprávnímu ujednání o tom, že jeden z těchto subjektů bude zajišťovat úkoly na úseku BOZP za jiného, nedochází tím k přechodu veřejnoprávní odpovědnosti za správní delikt, taková odpovědnost zůstává zachována tomu, koho tíží podle jednotlivých ustanovení veřejnoprávních předpisů. Soukromoprávní ujednání pak mohou mít až následný dopad na následné vzájemné vypořádání těchto subjektů na poli práva soukromého, nemohou však nikterak ovlivnit odpovědnost za správní delikt, jak je založena předpisy veřejnoprávními.

 Napadené rozhodnutí je však vystavěno na opačných – nesprávných – závěrech, což způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí.

Z napadeného rozhodnutí pak není seznatelné, proč kontrola osob vstupujících na staveniště (z pohledu jejich oprávnění ke vstupu), kontrola jejich oprávnění k výkonu jednotlivých činností (z pohledu výkonu těchto činností) a kontrola způsobilosti užívaných strojů je povinností koordinátora BOZP vyplývajících přímo z předpisů o BOZP, což zatěžuje napadené rozhodnutí nepřezkoumatelností.

Krajský soud proto napadené rozhodnutí pro důvodnost žalobního bodu 2), aniž se mohl zabývat další žalobcovou argumentací, podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž jsou správní orgány vázány právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z procesního úspěchu žalobce                  ve sporu, kdy žalobci tak dle § 60 odst. 1 s.ř.s. vzniklo vůči žalovanému právo                 na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří

Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“), týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, a to podle § 149 odst. 1 o.s.ř. užitého dle § 64 s.ř.s. k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku je   m o ž n o   podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

 Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 23. října 2013

                                 Mgr. Jiří Gottwald

        předseda senátu