[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobkyně: N. K., zast. JUDr. Jiřím Tvrdkem, advokátem, se sídlem Praha 4, Semická 3292/6, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Praha 5, Zborovská 11, za účasti osoby zúčastněné na řízení: ČEZ Distribuce a.s., Děčín, Děčín IV-Podmokly, Teplická 874/8, IČ: 247 29 035, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 12.1.2010 č.j. 003336/2010/KUSK a ze dne 13.1.2010 č.j. 005624/2010/KUSK, č.j. 004901/2010/KUSK, 005877/2010/KUSK,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí žalovaného, jimiž byla jednak jako opožděná zamítnuta její odvolání proti usnesením Městského úřadu ve Vlašimi, odboru výstavby a územního plánování ze dne 14.10.2009 č.j. VYST 19894/09-1420/2007 KoC a ze dne 11.11.2009 č.j. VYST 26827/09-1003/2009 KoC, a jednak byla zamítnuta jako nepřípustná její odvolání proti rozhodnutím Městského úřadu ve Vlašimi, odboru výstavby a územního plánování ze dne 29.1.2008 č.j. VYST 35588/07-1420/2007 KoC a ze dne 21.9.2009 č.j. VYST 19733/09-757/2009 KoC.
V odůvodnění rozhodnutí ze dne 12.1.2010 č.j.: 003336/2010/KUSK a ze dne 13.1.2010 č.j.: 004901/2010/KUSK žalovaný uvedl, že stavební úřad vydal usnesení ze dne 14.10.2009 č.j. VYST 19894/09-1420/2007 KoC a usnesení ze dne 11.11.2009 č.j. VYST 26827/09-1003/2009 KoC, jimiž rozhodl o tom, že žalobkyně není účastníkem řízení ve věci umístění stavby „Stanice pro zraněné živočichy-léčebná část, ZO ČSOP Vlašim“ na pozemku (dle PK) p.č. 944/1, pozemková parcela č. 944/10 (dle GP č. 1762-245/2007-původně pozemková parcela č. 944/8, (dle PK) p.č. 944/1, 2508 díl 1), 2537, 2531, 2533, 2411/4 v kat. území Vlašim, (dle PK) p.č. 2508, 252 v kat. území Pavlovice u Vlašimi a že není účastníkem řízení ve věci povolení stavby „Stanice pro zraněné živočichy-léčebná část, ZO ČSOP Vlašim“ na pozemku (dle PK) p.č. 944/1, pozemková parcela č. 944/10 (dle GP č. 1762-245/2007) v kat. území Vlašim, (dle PK) p.č. 2508, 252 v kat. území Pavlovice u Vlašimi. Proti těmto usnesením podle žalovaného žalobkyně podala odvolání nesprávně přímo odvolacímu správnímu orgánu a to dne 9.11.2009 a dne 26.11.2009. Žalovaný postoupil odvolání stavebnímu úřadu, který je obdržel dne 26.11.2009 a 7.12.2009. S odvoláním na ust. § 76 odst. 5, § 83 odst. 1 a § 86 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. žalovaný konstatoval, že žalobkyně byla v poučení usnesení seznámena s tím, že se odvolání podává do 15 dnů ode dne jeho oznámení a poté bude postoupeno odvolacímu správnímu orgánu. Odvolání však byla nesprávně podána u odvolacího správního orgánu dne 9.11.2009, lhůta pro podání odvolání uplynula dnem 10.11.2009, a dne 26.11.2009, lhůta pro odvolání uplynula tentýž dnem, tj. 26.11.2009. Odvolání tedy došla správnímu orgánu, který usnesení vydal, dne 26.11.2009 a dne 7.12.2009, tedy opožděně.
V odůvodnění rozhodnutí ze dne 13.1.2010 č.j.: 005624/2010/KUSK a č.j.: 005877/2010/KUSK, kterými byla jako nepřípustná zamítnuta odvolání žalobkyně proti rozhodnutím Městského úřadu ve Vlašimi, odboru výstavby a územního plánování ze dne 29.1.2008 č.j. VYST 35588/07-1420/2007 KoC a ze dne 21.9.2009 č.j. VYST 19733/09-757/2009 KoC, jimiž byla ZO ČSOP Vlašim umístěna stavba „Stanice pro zraněné živočichy-léčebná část, ZO ČSOP Vlašim“ na pozemku (dle PK) p. č. 944/1, 2508 díl 1, pozemková parcela č. 944/8, 2537, 2531, 2533, 2411/4 v kat. území Vlašim, (dle PK) p. č. 2508, 252 v kat. území Pavlovice u Vlašimi, a povolena stavba „Stanice pro zraněné živočichy-léčebná část, ZO ČSOP Vlašim“ na pozemku (dle PK) p. č. 944/1, pozemková parcela č. 944/10 (dle GP č. 1762-245/2007-původně pozemková parcela číslo 944/8, (dle PK) p. č. 944/1, 2508 díl 1), 2537 v kat. území Vlašim, (dle PK) p. č. 2508, 252 v kat. území Pavlovice u Vlašimi, žalovaný konstatoval, že zjistil, že podání označená jako odvolání nelze považovat za řádné opravné prostředky, neboť byla podána osobou, která není účastníkem řízení podle § 27 zákona č. 500/2004 Sb. Žalovaný také uvedl, že napadené rozhodnutí ze dne 29.1.2009, do kterého žalobkyně dne 12.8.2009 učinila podání označené jako odvolání, nabylo právní moci již dne 5.3.2009. Podle § 89 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. mohla žalobkyně uplatnit připomínky a to až do veřejného ústního jednání, což neučinila. Podle žalovaného vzhledem k tomu, že své připomínky mohla žalobkyně uplatnit již během proběhlého řízení, není k nim možné nyní přihlížet. Žalovaný rovněž uvedl, že napadené rozhodnutí ze dne 21.9.2009, do kterého žalobkyně dne 7.12.2009 učinila podání označené jako odvolání, nabylo právní moci již dne 13.10.2009. V průběhu vedeného řízení, jehož výsledkem bylo napadené rozhodnutí, žalobkyně podle žalovaného nečinila žádné úkony, takže ani nepožadovala, aby byla zařazena do okruhu účastníků řízení.
Žalobkyně v žalobě namítala, že poučení, která obsahovala usnesení Městského úřadu ve Vlašimi ze dne 14.10.2009 č.j. VYST 19894/09-1420/2007 KoC a ze dne 11.11.2009 č.j. VYST 26827/09-1003/2009, byla zatížena právní vadou a to tak, že zcela mylně poučovala účastníka o možnostech odvolání a neuváděla informaci o adresátu odvolání. Podle žalobkyně tak došlo k prodloužení odvolací doby na 30 dní, a proto má za to, že byla odvolání podána včas.
Dále žalobkyně namítala, že není pravdou, že byla řádně informována o možnosti vstoupit do jednání a to formou veřejné vyhlášky a vyvěšením informace v místě stavby. Podle žalobkyně jelikož se nejednalo o více jak 30 účastníků, bylo povinností potenciální účastníky, jichž se plánovaná stavba může týkat a je ovlivňovat, informovat přímo. Dále podle žalobkyně není pravdou, že bylo cokoliv vyvěšeno na místě plánované stavby, a i na internetu nebyla tato informace. Rovněž žalobkyně namítala, že není pravdou, že by nebyla v době odvolání řádným účastníkem, když stavba bude svým provozem velmi intenzivně ovlivňovat její plánovanou činnost. Současně upozornila na skutečnost, že teprve po podání odvolání bylo Městským úřadem ve Vlašimi učiněno rozhodnutí o tom, že není považována za účastníka.
Žalobkyně také namítala, že není pravdou, že nepožadovala, aby byla zařazena do okruhu účastníků řízení. Dne 29.7.2009 se řádně zápisem do protokolu na daném úřadě přihlásila jako účastník a požadovala mimo jiné informace o zahájení a průběhu řízení týkajícího se stavebního povolení.
Ve svém vyjádření k žalobě žalovaný reagoval na námitky žalobkyně a mimo jiné uvedl, že se zaobíral i otázkou rozsahu poučení, které shledal za dostatečné, neboť je z něj dvouinstančnost příslušných orgánů zřejmá, když byla žalobkyně informována, že po podání odvolání bude toto postoupeno žalovanému, jakožto odvolacímu správnímu orgánu k vyřízení. K problematice týkající se účastenství žalobkyně žalovaný uvedl, že vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla v průběhu územního i stavebního řízení považována za jeho účastníka a následně o tom bylo i formou usnesení rozhodnuto, podání žalobkyně označené jako odvolání bylo pro jeho nepřípustnost zamítnuto. Navrhl zamítnutí žaloby.
Ve vyjádření žalobkyně prostřednictvím jejího zástupce pak tato setrvala na svém tvrzení, že nebyla správním orgánem I. stupně řádně poučena o možnosti podání opravného prostředku (odvolání), tedy v rozhodnutích správního orgánu I. stupně (Městského úřadu ve Vlašimi) nebylo řádně uvedeno, u jakého úřadu má být opravný prostředek podán. Mimo jiné také upozornila na skutečnost, že v rozhodnutí o umístění stavby č.j. VYST 35588/07-1420/2007 KoC Městského úřadu ve Vlašimi ze dne 29.1.2008 je uvedeno, že investor požádá vlastníka sousedícího pozemku o připojení k elektrické síti, což se však nestalo, když žalobkyně k tomu nedala souhlas. Přípojka NN vedení byla připojena protiprávně a to sice nezákonným vstupem na pozemek žalobkyně. Připojení k trafostanici na pozemku žalobkyně bylo tedy v rozporu s vydaným stavebním povolením.
Při ústním jednání konaném dne 29.10.2013 setrvali účastníci na svých stanoviscích.
Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Ve správním spise se nacházejí tyto dokumenty: Usnesení Městského úřadu ve Vlašimi ze dne 14.10.2009 č.j.: VYST 19894/09-1420/2007 KoC, odvolání ze dne 6.11.2009, které bylo podáno resp. žalovaný obdržel 9.11.2009, usnesení Městského úřadu ve Vlašimi ze dne 11.11.2009 č.j.: VYST 26827/09-1003/2009 KoC, odvolání ze dne 26.11.2009, které bylo podáno resp. žalovaný obdržel 26.11.2009, usnesení Městského úřadu ve Vlašimi ze dne 29.1.2008 č.j.: VYST 35588/07-1420/2007 KoC, odvolání ze dne 8.8.2009, které správní orgán obdržel dne 12.8.2009, usnesení Městského úřadu ve Vlašimi ze dne 21.9.2009 č.j.: VYST 19733/09-757/2009 KoC, odvolání ze dne 26.11.2009, které správní orgán obdržel dne 26.11.2009, rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru regionálního rozvoje ze dne 12.1.2010 č.j.:003336/2010/KUSK a ze dne 13.1.2010 č.j.: 005624/2010/KUSK, č.j.: 005877/2010/KUSK a č.j.: 004901/2010/KUSK.
Soud posoudil předmětnou věc takto:
Podle § 68 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. v poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.
Podle § 83 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 68 odst. 5 lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
Pokud jde o rozhodnutí, jimiž stavební úřad nepřiznal žalobkyni postavení účastníka územního resp. stavebního řízení, jedná se o usnesení ze dne 14.10.2009 č.j. VYST 19894/09-1420/2007 KoC a usnesení ze dne 11.11.2009 č.j. VYST 26827/09-1003/2009 KoC, jimiž rozhodl o tom, že žalobkyně není účastníkem řízení ve věci umístění stavby „Stanice pro zraněné živočichy-léčebná část, ZO ČSOP Vlašim“ na pozemku (dle PK) p.č. 944/1, pozemková parcela č. 944/10 (dle GP č. 1762-245/2007-původně pozemková parcela č. 944/8, (dle PK) p.č. 944/1, 2508 díl 1), 2537, 2531, 2533, 2411/4 v kat. území Vlašim, (dle PK) p.č. 2508, 252 v kat. území Pavlovice u Vlašimi a že není účastníkem řízení ve věci povolení stavby „Stanice pro zraněné živočichy-léčebná část, ZO ČSOP Vlašim“ na pozemku (dle PK) p.č. 944/1, pozemková parcela č. 944/10 (dle GP č. 1762-245/2007) v kat. území Vlašim, (dle PK) p.č. 2508, 252 v kat. území Pavlovice u Vlašimi, zde Krajský úřad Středočeského kraje zamítl obě odvolání proti těmto prvoinstančním rozhodnutím s tím, že byla podána opožděně, když současně poukázal na skutečnost, že žalobkyně podala obě odvolání u odvolacího správního orgánu a do rukou správního orgánu I. stupně se dostala až po uplynutí odvolací lhůty. Odvolací správní orgán nicméně opomněl vzít v úvahu skutečnost, že žalobkyně byla v obou usneseních stavebního úřadu (Městský úřad ve Vlašimi) nesprávně poučena ohledně toho, kdy, jak a kam se podává odvolání. Ustanovení § 68 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. výslovně uvádí, že se v poučení uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. V usneseních Městského úřadu ve Vlašimi, odboru výstavby a územního plánování však chybí informace o tom, kam resp. u kterého správního orgánu má být podáno odvolání. Předmětná usnesení sice obsahují poučení, kde je uvedeno, že lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne oznámení předmětných usnesení a že odvolání bude postoupeno Krajskému úřadu Středočeského kraje v Praze k rozhodnutí, nicméně z toho nevyplývá, kam se má s odvoláním účastník řízení, který je nespokojen s prvoinstančním rozhodnutím, obrátit. V obou případech tato absence údaje o tomto podacím místě měla za následek, že odvolání byla podána nesprávně a žalobkyně tím zmeškala řádnou odvolací lhůtu. Podle ust. § 83 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 68 odst. 5 lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolací lhůta se tedy prodlužuje až na 90 dnů. Dle názoru soudu měl žalovaný k této skutečnosti přihlédnout, zohlednit ji. Za tohoto stavu nemohl rozhodnout tak, jak rozhodl a to, že odvolání byla podána opožděně. V tomto smyslu jsou předmětná rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje v rozporu se zákonem.
Pokud jde o žalobu proti dvěma rozhodnutím žalovaného, kterými byla jako nepřípustná zamítnuta odvolání žalobkyně proti rozhodnutím Městského úřadu ve Vlašimi, odboru výstavby a územního plánování ze dne 29.1.2008 č.j. VYST 35588/07-1420/2007 KoC a ze dne 21.9.2009 č.j. VYST 19733/09-757/2009 KoC, jimiž byla ZO ČSOP Vlašim umístěna stavba „Stanice pro zraněné živočichy-léčebná část, ZO ČSOP Vlašim“ na pozemku (dle PK) p. č. 944/1, 2508 díl 1, pozemková parcela č. 944/8, 2537, 2531, 2533, 2411/4 v kat. území Vlašim, (dle PK) p. č. 2508, 252 v kat. území Pavlovice u Vlašimi, a povolena stavba „Stanice pro zraněné živočichy-léčebná část, ZO ČSOP Vlašim“ na pozemku (dle PK) p. č. 944/1, pozemková parcela č. 944/10 (dle GP č. 1762-245/2007-původně pozemková parcela číslo 944/8, (dle PK) p. č. 944/1, 2508 díl 1), 2537 v kat. území Vlašim, (dle PK) p. č. 2508, 252 v kat. území Pavlovice u Vlašimi, zde soud dospěl k závěru, že obě rozhodnutí žalovaného jsou nesrozumitelná, neboť u obou napadených rozhodnutí je sice zřejmé, že odvolací správní orgán měl za to, že odvolání nelze považovat za řádné opravné prostředky, neboť byla podána osobou, která není účastníkem a odvolání jsou tudíž nepřípustnými odvoláními, nicméně v odůvodnění předmětných rozhodnutí nejsou uvedeny žádné skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, proč osoba, která podávala odvolání, tedy žalobkyně N. K., je považována za osobu, která není účastníkem řízení a že skutečnosti, které jsou uvedeny dále ohledně toho, kdy a jak bylo zahájeno řízení apod. jsou bezpodstatné. Předmětná rozhodnutí žalovaného jsou nepřezkoumatelná, protože z jejich odůvodnění nelze seznat, na základě jakých skutečností žalovaný dovodil závěr, že žalobkyně není účastnicí řízení a že tedy její odvolání jsou nepřípustnými.
Se zřetelem ke shora uvedenému nezbylo soudu než napadená rozhodnutí rozsudkem zrušit a to jednak pro nezákonnost /(§ 78 odst. 1 s.ř.s.) (rozhodnutí žalovaného ze dne 12.1.2010 č.j. 003336/2010/KUSK a ze dne 13.1.2010 č.j. 004901/2010/KUSK)/ a jednak pro vady řízení, neboť napadená rozhodnutí (rozhodnutí žalovaného ze dne 13.1.2010 č.j. 005624/2010/KUSK a č.j. 005877/2010/KUSK) jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů /§ 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s./. V souladu s ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. soud současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem vysloveným soudem v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věta prvá s.ř.s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož však žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku a žádné další účelně vynaložené náklady jí nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 29. října 2013
JUDr. Slavomír Novák,v.r.
předseda senátu
za správnost vyhotovení:
Simona Štěpinová