30A 64/2013-27
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta věci žalobce Bc. V. V., zast. JUDr. Františkem Grznárem, advokátem AK se sídlem Horšovský Týn, nám. Republiky 108, proti žalovanému Okresnímu soudu v Hradci Králové, se sídlem Hradec Králové, Ignáta Herrmanna 227, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti, t a k t o :
Odůvodnění:
Žalobou na ochranu proti nečinnosti ze dne 23. 9. 2013 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, neboť se na něho obrátil se žádostí o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), a jeho žádost, resp. ani následná stížnost proti požadované úhradě nákladů za její poskytnutí, nebyly v zákonné lhůtě vyřízeny.
Ze správního spisu žalovaného krajský soud zjistil, že žalobce podal u žalovaného dne 12. 8. 2013 shora zmíněnou žádost, kterou žalovaný zaevidoval pod sp. zn. 35Si 143/2013. Přípisem ze dne 15. 8. 2013 žalobci sdělil, že požadovanou informaci lze zjistit pouze z konkrétních spisů a že rozsah informací vyžaduje mimořádně rozsáhlé vyhledávání. Poskytnutí informace proto podmínil zaplacením úhrady 3.000,- Kč ve lhůtě 60 dnů. Proti sdělení úhrady nákladů podal
pokračování 30A 64/2013
-2-
žalobce dne 16. 8. 2013 prostřednictvím žalovaného stížnost k Ministerstvu spravedlnosti.
Dne 23. 9. 2013 došla zdejšímu krajskému soudu žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci vyřízení žádosti o poskytnutí informace.
O stížnosti žalobce ze dne 16. 8. 2013 rozhodlo Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutím ze dne 10. 10. 2013, čj. 504/201-OT-OSV/3, tak, že stížnosti vyhovělo. Žalovanému bylo toto rozhodnutí doručeno dne 14. 10. 2013 a ten následně dne 17. 10. 2013 žádost žalobce vyřídil a požadovanou informaci mu poskytl.
Dne 18. 10. 2013 vzal žalobce žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaný ve věci rozhodl a odstranil tak stav své nečinnosti. Protože tak ale učinil až po podání žaloby, domáhal se zároveň náhrady nákladů řízení, jež mu s podáním žaloby vznikly.
Krajský soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen “s. ř. s.”) řízení zastavil, neboť žalobce byl oprávněn vzít žalobu zpět, dokud o ní soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s. ř. s.). O požadavku žalobce na náhradu nákladů řízení uvážil krajský soud následovně.
Nutno konstatovat, že žalobce se domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného důvodně, když ten ve věci jeho žádosti ze dne 12. 8. 2013, došlé téhož dne elektronicky žalovanému, rozhodl, resp. požadovanou informaci podal, až dne 17. 10. 2013. Jak totiž vyplývá z ustálené soudní praxe, i v případě, kdy žalovaný (okresní soud) vyzve žalobce podle § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. k úhradě nákladů na poskytnutí informace a odvolací orgán (Ministerstvo spravedlnosti) o stížnosti podané podle § 16a citovaného zákona v zákonné lhůtě nerozhodne, je třeba tuto stížnost považovat za vyčerpaný prostředek k ochraně proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 odst. 1 s. ř. s. a je možné se nečinnostní žalobou domáhat rozhodnutí přímo po žalovaném (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 11. 2012, čj. 2 Ans 13/2012-14, dostupný na www.nssoud.cz).
Způsob stanovení náhrady nákladů řízení při zastavení řízení upravuje ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. Podle něho nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel (žalobce) podaný návrh (žalobu) zpět pro pozdější chování odpůrce (žalovaného) nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Podle věty první uvedeného ustanovení tedy platí zásada, že při zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Z ní jsou však ve větě druhé stanoveny výjimky spojené s chováním žalovaného nebo uspokojením žalobce.
V projednávané věci vzal žalobce žalobu na ochranu proti nečinnosti zpět v souvislosti s chováním žalovaného, který ve věci rozhodl až po podání žaloby, a to v době, kdy mu pro to marně uběhla zákonem o svobodném přístupu k informacím
pokračování 30A 64/2013
-3-
stanovená lhůta (§ 14, resp. 15 cit. zákona, resp. jeho nadřízenému orgánu lhůta pro vyřízení stížnosti žalobce dle § 16a odst. 8 téhož zákona). Vzhledem k tomu přiznal krajský soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení, jež mu v souvislosti s podáním žaloby vznikly.
Krajský soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě té části zaplaceného soudního poplatku, která se nevrací, tj. 1.000,- Kč, a náhradě nákladů právní služby poskytnuté advokátem za 3 úkony v částce po 3.100,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zpětvzetí žaloby, když podání ze dne 9. 10. 2013 nelze označit za podání ve věci samé, neboť šlo pouze o sdělení na výzvu soudu týkající se souhlasu s neveřejným projednáním věci a případných námitek ohledně podjatosti soudních osob) včetně paušální náhrady hotových výdajů po 300,- Kč (§ 9 odst. 3 písm. f/ a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Protože advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla odměna za zastupování zvýšena o DPH, tj. o 2.142,- Kč. Takto vyčíslené náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce, neboť jde o advokáta (§ 64 s. ř. s. a § 149 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč se proto žalobci vrací 1.000,- Kč.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
pokračování 30A 64/2013
-4-
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Hradci Králové dne 20. prosince 2013
JUDr. Jan Rutsch, v.r.
předseda senátu