[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Jany Brothánkové a Mgr. Kamila Tojnera v právní věci žalobce: JaroNet s.r.o., IČ 26969866, se sídlem v Jaroměřicích nad Rokytnou, Kapinusova 1093, zastoupeného Mgr.Lubomírem Kazdou, advokátem se sídlem v Praze 1, Půtova 1219/3, proti žalovanému Českému telekomunikačnímu úřadu se sídlem v Praze 9, Sokolovská 5/219, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění proti Š.S.,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í
Žalobce se domáhal žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podanou u Městského soudu v Praze dne 19.6.2013 toho, aby soud uložil žalovanému jakožto povinnému subjektu rozhodnout o žádosti podané dne 4.9.2012 ve věci sporu o povinnosti k peněžitému plnění proti Š.S.
Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný byl v této věci nečinný; jako orgán státní správy byl podle správního řádu povinen o podaném rozkladu rozhodnout, jelikož se jedná o věc jednoduchou, bez zbytečného odkladu, a to nejpozději do třiceti dnů od podání rozkladu. Ke dni podání žaloby byla tato zákonná lhůta překročena a žalobci nebylo oznámeno, že by došlo k vydání usnesení, kterým by byla přiměřeně prodloužená zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí podle správního řádu. Dále uvedl, že dne 12.4.2013 podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dle ust. § 80 odst. 3 správního řádu. Do doby podání žaloby o žádosti žalobce nebylo rozhodnutí a žalobce má za to, že ve věci dochází k nepřípustným a neodůvodněným průtahům. Podmínka pro podání žaloby dle § 79 odst. 1 s.ř.s spočívající v povinnosti žalobce před podáním žaloby vyčerpat prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně, tak byla splněna.
V závěru žaloby žalobce žádal, aby soud uložil žalovanému v řízení o rozkladu vydat rozhodnutí, a to do třiceti dnů od právní moci rozhodnutí soudu, a požadoval, aby mu byly přiznány náklady řízení
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dle ust. § 80 odst. 3 správního řádu podanou dne 12.4.2013 vyřídil předseda Rady ČTÚ dne 10.6.2013. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 10.6.2013 správní orgán uvedl, že žalobce podal u ČTÚ od prosince 2011 do listopadu 2012 celkem 99 návrhů na rozhodnutí sporu o zaplacení cen za poskytnutou službu elektronických komunikací dle ust. § 129 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“). Vzhledem k velkému množství případů nebyla lhůta dle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích dodržena. Za dané situace přikázal nadřízený správní orgán správnímu orgánu I. stupně vydat rozhodnutí ve věci žádosti do 30.11.2013.
Vyjádření žalovaného bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 6.8.2013.
Žalobce reagoval replikou doručenou soudu dne 21.8.2013, v které uvedl, že nadřízený správní orgán neodůvodněně při existující nečinnosti poskytl žalovanému lhůtu dalších cca 5 měsíců. Žalobce dále namítl, že dopis předsedy Rady ČTÚ ze dne 10.6.2013 nesplňuje náležitost kladené ust. § 77 odst. 2 a 3 správního řádu na formu rozhodnutí; v závěru uvedl, že žaloba byla podaná důvodně a trvá na ni.
Podáním doručeným soudu dne 1.10.2013 žalovaný zaslal soudu správní spis a sdělil, že ve věci žádosti žalobce v případu rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění proti Š.S., vydal dne 17.7.2013, pod sp.zn. ČTÚ -185 941/2012-637, rozhodnutí, které bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 18.7.2013, právní moci nabylo dne 30.7.2013.
Městský soud v Praze přezkoumal důvodnost žaloby a rozhodl na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“). Soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. bez jednání, neboť s tímto postupem obě strany sporu vyslovily souhlas.
V dané věci se žalobce domáhal ochrany proti tvrzené nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti podané dne 4.9.2012 ve věci sporu o povinnosti k peněžitému plnění proti Š.S. Po podání žaloby bylo rozhodnutí, jehož vydání se žalobce domáhal, vydáno a žalobci doručeno. Žalobce ani poté, co mu bylo toto rozhodnutí doručeno, nevzal žalobu zpět, ale v rámci repliky doručené soudu dne 21.8.2013 uvedl, že na žalobě trvá ačkoliv rozhodnutí jehož vydání se domáhal bylo právnímu zástupci žalobce dne 18.7.2013 doručeno.
Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
V daném případě soud zjistil, že nečinnost žalovaného (pokud v dané věci vůbec nastala) ke dni rozhodování soudu zcela zřejmě již netrvá, neboť rozhodnutí, jehož vydání se žalobce nadále domáhá, již bylo vydáno a žalobci doručeno. Za tohoto stavu soud nemůže žalovanému uložit, aby o rozkladu žalobce rozhodoval znovu, neboť vydání takového rozhodnutí brání překážka věci pravomocně rozhodnuté.
Z uvedených důvodů soud žalobu dle § 81 odst.3 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst.1 s.ř.s., neboť žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů s tímto řízením spojených a žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
.
V Praze dne 29. listopadu 2013 JUDr. Ing. Viera Horčicová , v.r.
předsedkyně senátu