[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobkyně: Ing. E. H., zast. Mgr. Kateřinou Sedláčkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Ostrovní 30, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, se sídlem Praha 5, Zborovská 11, za účasti : 1) První zemědělská Ratiměřice spol. s.r.o., IČ 46351850, se sídlem Jankov, Ratiměřice 99, 2) Mydlářka a.s., IČ 46356142, se sídlem Benešov, Mydlářka 253, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.2.2010, č.j. 027717/2010/OŽP-Bab,
takto:
se z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí vodoprávního úřadu MěÚ Votice ze dne 20.1.2010, č.j. 127/10/ŽP-Ru (dále též „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), jímž bylo podle ust. § 115 odst. 1 zák. č. 254/ 2001 Sb., o vodách, společnosti První zemědělská Ratiměřice, spol. s.r.o. uděleno povolení k odběru podzemní vody prostřednictvím studny na pozemku č. parc. 1145/7 k.ú. Libouň, k zásobování vodou zemědělského areálu v Libouni, pro napájení hospodářských zvířat, a prvostupňové správní rozhodnutí potvrdil.
Žalobkyně namítala, že podala proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí blanketní odvolání. Její odvolání tak nemělo předepsané náležitosti, popř. trpělo jinými vadami. Správní orgán jí v rozporu s ust. § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), nepomohl jeho nedostatky odstranit, nevyzval ji k jejich odstranění a neposkytl jí k tomu přiměřenou lhůtu. Došlo tak k porušení zákona, žalobkyně byla zkrácena na svých právech nesprávným postupem neboť má právo být upozorněna na vadnost či nedostatky svého podání, aby jej mohla doplnit tak, aby bylo podáním řádným. K tomu poukázala na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ve věci sp. zn. 54 Ca 1/2008 ( dále též KS ).
Žalobkyně žádala, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil.
V písemném vyjádření k žalobě žalovaný poukázal na text odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí s tím, že je z něj dostatečně zřejmé splnění podmínek § 37 odst. 2 správního řádu, resp. § 82 odst. 2 správního řádu, podaného odvolání, a sice, že odvolání obsahuje údaje : „kdo jej činí“ (účastník řízení Ing. Eva Hradecká, nar. 13.7.1971, bytem Bělehradská 579/65, Praha 2, prostřednictvím zástupce v plné moci, advokátky Mgr. Sedláčkové, AK Ostrovní 30/126, 110 00 Praha 1), „které věci se týká“ (odvolání proti rozhodnutí vodoprávního úřadu MěÚ Votice ze dne 20.1.2010, č.j. 127/ 10/ ŽP-Ru) a „co se v něm navrhuje“ (v souvislosti s právní fikcí § 82 odst. 2 správního řádu, věta druhá, „Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.“).
Určitý nedostatek důvodů odvolání žalovaný plně zhojil tím, že z úřední povinnosti přezkoumal v plném rozsahu nejen soulad odvoláním napadeného rozhodnutí a řízení, které mu přecházelo, ale také správnost celého rozhodnutí. Pochybení, které by odůvodňovalo změnu nebo zrušení prvoinstančního rozhodnutí, však nezjistil.
Žalobkyni nic nebránilo, aby důvody odvolání uvedla, pokud tak v plném rozsahu neučinila, pak takové důvody neexistují. Žalobkyně postup a výrok žalovaného rozhodnutí nezpochybnila, v žalobě ani neuvedla, jakou konkrétní vadu mělo její odvolání obsahovat.
Podle žalovaného žaloba neobsahuje náležitosti dané ust. § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s.ř.s.“), kdy žalobkyně pouze tvrdí, že je napadené rozhodnutí vydáno v rozporu se zákonem, neuvádí však konkrétní nezákonné postupy, úkony, úvahy, hodnocení či závěry, kterých se měl správní orgán v průběhu řízení dopustit a proč se má jednat o nezákonnost. Vzhledem k tomu, že žaloba může být rozšířena o další žalobní důvody pouze ve lhůtě pro podání žaloby, je tento nedostatek důvodem pro její odmítnutí.
Názor KS v rozsudku 54 Ca 1/2008 nelze v projednávané věci použít pro rozpor s rozsudkem NSS ve věci sp. zn. 2 As 56/2007. Dále žalovaný poukázal na ust. § 37 správního řádu ve spojení s ust § 86, § 87 a § 88 téhož zákona s tím, že podle obsahu spisového materiálu vodoprávní úřad důvody k postupu
podle § 37 odst. 3 správního řádu neshledal a žalobkyně v tomto směru ve vztahu k
prvoinstančnímu správnímu orgánu nic nenamítá. Žalobkyní tvrzený postup podle ust. § 37 odst. 3 správního řádu tento zákon žalovanému neumožňuje a nemá oporu ani v podané žalobě, kde žalobkyně neuvádí, jaký nedostatek nebo vadu svého podání má na mysli.
Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Soud o věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky ust. § 51 odst. 2 s.ř.s. ve spojení s ust. § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.
Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s.ř.s.), a dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
Při posouzení věci soud vyšel z následující právní úpravy:
Podle ust. § 93 odst. 1 správního řádu jestliže v této hlavě není stanoveno jinak, pro řízení o odvolání se obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII této části.
Podle ust § 82 odst. 2 správního řádu odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.
Podle ust. § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
Podle ust. § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Soud posoudil žalobní námitky takto:
Soud předně poukazuje na znění ust. § 82 odst. 2 správního řádu, podle kterého musí odvolání obsahovat jednak náležitosti podle ust. § 37 odst. 2 správního řádu (formální náležitosti), a jednak musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo (náležitosti obsahové). Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí ( tedy celé výrokové části ). Taková úprava se použije zejména tehdy, pokud by odvolatel ani na základě výzvy správního orgánu neodstranil vady podání. V takovém případě nezbývá, než v odvolacím řízení pokračovat s neúplným podáním ( Správní řád, Komentář, II. vydání, Josef Vedral ).
V dané věci není sporu o tom, že odvolání žalobkyně neobsahovalo náležitosti podle ust. § 37 odst. 2 správního řádu. Žalobkyně podala blanketní odvolání, tedy odvolání, které neobsahuje odvolací důvody a nesplňuje proto obsahové náležitosti odvolání. Již správní orgánu I. stupně byl povinen podle ust. § 37 odst. 3 správního řádu vyzvat žalobkyni prostřednictvím její právní zástupkyně, aby své blanketní odvolání doplnila a uvedla, v čem spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí či řízení, jež mu předcházelo, a v jakém rozsahu jeho rozhodnutí napadá. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud ( dále též NSS ) v rozsudku ze dne 6.3.2009, č.j. 1 As 4/2009 – 53, který dovodil, že „nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 2 a z § 82 odst. 2 správního řádu z roku 2004, je správní orgán povinen postupoval podle § 37 odst. 3 tohoto zákona tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.“. Žalobkyní užitý odkaz na shora citovaný rozsudek KS, který judikoval obdobně jako NSS, je proto opodstatněný.
Pokud správní orgán I. stupně postoupil správní spis bez dalšího žalovanému, měl žalovaný sám tento nedostatek podle ust. § 37 odst. 3 správního řádu zhojit, neboť s ohledem na ust. § 93 odst. 1 správního řádu, je mu tato pravomoc jako odvolacímu orgánu svěřena. Nadto je z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí zřejmé, že si tohoto nedostatku odvolání byl žalovaný vědom. Nemůže tak obstát jeho tvrzení, že určitý nedostatek důvodů odvolání pro rozpor odvoláním napadeného prvoinstančního rozhodnutí s předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, které mu předcházelo, žalovaný plně zhojil tím, že přezkoumal z úřední povinnosti v plném rozsahu nejen soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu přecházelo se zákonem, ale také správnost celého rozhodnutí. Naopak v souladu s výše zmíněným rozsudkem NSS nutno dospět k závěru, že žalovaný porušil právo žalobkyně na spravedlivý proces, když rozhodoval o odvolání, aniž by znal její konkrétní odvolací námitky.
Soud proto podle ust. § 78 odst. 1, 4 s.ř.s. ve spojení s ust. § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, neboť mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Podle odst. 5 téhož zákonného ustanovení je právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, v dalším řízení správní orgán vázán.
Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným je odůvodněn ust. § 60 odst. 1. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) á 2.100,- Kč (§ 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v rozhodném znění ), tedy 4.200,- Kč, za dvě paušální částky á 300,- Kč (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky), tj. 600,- Kč, a částku 1.008,- Kč za DPH, jejíž je zástupkyně žalobkyně plátcem ( zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve spojení s ust. § 57 odst. 2 s. ř. s.), celkem
7. 808,‑ Kč.
Výrok o nákladech řízení osob zúčastněných na řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 5 věta prvá s.ř.s., neboť jim soud žádnou povinnost neuložil a důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu odst. 5 věta druhá neshledal.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.
V Praze dne 28. listopadu 2013
JUDr. Ivanka Havlíková , v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková