Číslo jednací:  10A 8/2014 - 5

 

 

U s n e s e n í

 

 Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Jana Kašpara a Mgr. Kamila Tojnera v právní věci žalobců: a) Ing. K.P., b) Ing. Z.W., CSc., c) M.W., všichni žalobci zastoupeni obecným zmocněncem Mgr. O.K., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.11.2013, sp. zn. S-MHMP 1572748/2012/SUP/Če,

 

t a k t o :

 

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění

 

Žalobci se podanou žalobou domáhají přezkoumání rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5, odboru stavebnímu ze dne 3.9.2012 č.j. OST.Sm.43-35593/2012-Stu-R. Předmětem tohoto rozhodnutí je povolení výjimky z čl. 8 odst. 2 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hlavního města Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, pro odstupovou vzdálenost mezi navrženou stavbou označenou „Zastřešení dvora v areálu Staropramen“ na pozemcích č. parc. 496, 499, 508 a 516/1 v katastrálním území Smíchov v Praze 5 a stávající stavbou bytového domu č.p. X na pozemku č. parc. 502 rovněž v katastrálním území Smíchov v Praze 5.

 

Z rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30.7.2013 č.j. 8 As 8/2011-66 vyplývá, že rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu zpravidla nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob samo o sobě, ale až ve spojení s navazujícím aktem správního orgánu, kterým je rozhodováno o celém předmětu řízení. Takové rozhodnutí lze proto soudně přezkoumat pouze v režimu § 75 odst. 2 s. ř. s. Samostatně soudně přezkoumatelným ve smyslu § 65 s. ř. s. by bylo rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu pouze v případě, pokud by po jeho vydání nebylo k uskutečnění příslušného stavebního záměru zapotřebí žádného navazujícího úkonu stavebního úřadu. Městský soud v Praze nepovažuje za nutné zde odůvodnění tohoto rozsudku podrobně rekapitulovat a v plném rozsahu na ně odkazuje (rozsudek je dostupný na www.nssoud.cz).

 

Aplikováno na projednávaný případ je zřejmé, že žalobou napadené rozhodnutí není rozhodnutím soudně přezkoumatelným, neboť rozhodnutí o povolení výjimky z obecných technických požadavků na výstavbu je podkladem pro územní řízení. Až pokud bude toto územní řízení předmětem soudního řízení, může soud (na základě řádně a včas uplatněné žalobní námitky) přezkoumat i průběh řízení o povolení výjimky z obecných technických požadavků na výstavbu, a to postupem podle § 75 odst. 2 s. ř. s.

 

Žalobou napadené rozhodnutí proto v souladu se závěry, k nimž dospěl Nejvyšší správní soud ve shora citovaném rozsudku, není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. Podle § 70 písm. a) s. ř. je proto vyloučeno ze soudního přezkumu a žaloba proti němu je podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná. Soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.

 

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

V Praze dne 23.1.2014

JUDr. Ing. Viera Horčicová , v.r.

předsedkyně senátu