31Af 68/2013-25
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobkyně I. M., proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 3, jako nástupci Finančního ředitelství v Hradci Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16.7.2009, čj. 5577/09-1300-603479, takto:
II. Žádost žalobkyně o ustanovení advokáta se zamítá.
O d ů v o d n ě n í :
Dne 16.9.2013 bylo krajskému soud doručeno podání, které žalobkyně označila jako žalobu na nesprávný postup Finančního úřadu v Jičíně, který ji v roce 2008 vyzval ke kontrole účetnictví za rok 2006. Cítila se být přístupem jeho pracovníků poškozena a označila za nesprávné, že jí nebyla přiznána daň z přidané hodnoty za nákup vozidla dle leasingové smlouvy. Neuvedla však datum a jednací číslo rozhodnutí, vůči kterému vznesla námitky. Zároveň žádala o osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta pro toto řízení.
Krajský soud usnesením ze dne 7.10.2013, č.j. 3 Na 68/2013-5, žalobkyni vyzval k odstranění vad podání a k jeho doplnění ve smyslu ust. § 37 odst. 3 a 5, § 71 odst. 1 a 2, § 78 odst 1 zákona 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen „s.ř.s.“). Žalobkyně dne 29.10.2013 požádala o prodloužení lhůty, kterou jí soud k odstranění vad podání v usnesení stanovil a dne 18.11.2013 předložila dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2006. Zároveň uvedla, že žaloba se týká tohoto platebního výměru a
pokračování 31Af 68/2013
-2-
navrhla jeho zrušení a uznání daně z přidané hodnoty při koupi užitkového vozidla. Krajský soud požádal dne 18.11.2013 žalobkyni, aby sdělila, zda podala proti citovanému platebnímu výměru odvolání. Stejný dotaz doručil i Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj (jako nástupci Finančního úřadu v Jičíně, viz zákon č. 456/2011 Sb., účinný od 1.1.2013). Žalobkyně však předložila pouze rozhodnutí, která se dotýkala řízení ohledně její žádosti o obnovu řízení. Z nich vyplynulo, že o této žádosti rozhodlo Finanční ředitelství v Hradci Králové dne 22.8.2011 pod č.j. 4592/11-1500-607293 a zamítlo ji. Žalobkyně se odvolala, Generální finanční ředitelství jejímu odvolání nevyhovělo (rozhodnutí ze dne 10.12.2012, č.j. 44632/12-3211-010435). Finanční úřad pro Královéhradecký kraj předložil k výzvě soudu rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 16.7.2009, č.j. 5577/09-1300-603479, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně do dodatečného vyměření daně z přidané hodnoty za 1. až 3. čtvrtletí 2006 ze dne 16.12.2008, č.j. 74208/08/238911601112, č.j. 74210/08/238911601112 a č.j. 74211/08/238911601112. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24.7.2009.
Podle ust. § 69 s.ř.s. je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. Krajský soud poté, co zjistil, že do rozhodnutí Finančního úřadu v Jičíně o doměření daně z přidané hodnoty za 2. čtvrtletí 2006 podala žalobkyně odvolání o kterém rozhodlo Finanční ředitelství v Hradci Králové, v souladu s citovaným ustanovením za žalovaného pokládá Odvolací finanční ředitelství, na které počínaje dnem 1.1.2013 přešla dle zákona č. 456/2011 Sb. působnost finančních ředitelství.
Krajský soud však nemohl o žalobě jednat a musel ji odmítnout z následujících důvodů:
Ze správního spisu krajský soud zjistil, že rozhodnutí finančního ředitelství, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně do dodatečného platebního výměru Finančního úřadu v Jičíně ze dne 16.12.2008, č.j. 74210/08/238911601112, nabylo právní moci dne 24.7.2009.
Podle ust. § 72 s.ř.s. lze žalobu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon jinou lhůtu. Zmeškání této lhůty nebylo možné prominout.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.
Žalobkyně žalobu datovanou dnem 16.9.2013, předala k poštovní přepravě dne 16.9.2013, tedy zjevně opožděně. Krajský soud ji proto v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. musel odmítnout.
Odmítnutí žaloby z důvodů její opožděnosti bylo i důvodem k zamítnutí žádosti žalobkyně o osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta.
pokračování 31Af 68/2013
-3-
Podle ust. § 36 odst. 3 s.ř.s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.
Podle ust. § 35 odst. 8 věty první s.ř.s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.
Ze shora podaného je nepochybné, že žaloba je pro opožděnost zjevně nedůvodná. Krajský soud proto žalobkyni nemohl ve smyslu ust. § 36 odst. 3 s.ř.s. přiznat osvobození od soudního poplatku a ani ustanovit ve smyslu ust. § 35 odst. 8 s.ř.s. pro toto řízení zástupce. I když krajský soud z důvodů shora uvedených žalobkyni osvobození od soudního poplatku nepřiznal, není povinna s ohledem na ust. § 10 odst. 3 poslední věta zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění tento poplatek ani jeho část uhradit, neboť žaloba byla před prvním jednání odmítnuta.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. Žaloba byla odmítnuta, žádný z účastníků nemá proto právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V Hradci Králové dne 14. ledna 2014 Mgr. Marie Kocourková, v. r.
předsedkyně senátu