[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobkyně: G. M. proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě na ochranu před nečinností žalovaného ve věci žádosti žalobkyně o povolení k trvalému pobytu ze dne 25. května 2010,
takto:
Odůvodnění:
Žalobkyně se obrátila na soud dne 30. listopadu 2011 s návrhem, aby žalovanému uložil vydat bezodkladně rozhodnutí ve věci její žádosti o povolení k trvalému pobytu, podané dne 25. května 2010. Její žádost byla původně zamítnuta, na základě jejího rozkladu bylo však původní rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení, v němž však správní orgán nekonal. Žalobkyně podala návrh na opatření proti nečinnosti, nadřízený orgán však o návrhu nerozhodl.
Žalovaný soudu sdělil dne 12. listopadu 2013, že již dne 4. července 2012 bylo žalobkyni vydáno povolení k trvalému pobytu a dne 2. srpna 2012 převzala žalobkyně průkaz o povolení k pobytu (svá tvrzení doložil žalovaný správním spisem); žaloba je tedy bezpředmětná.
Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Podle § 81 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.; dále jen „s. ř. s.“) rozhoduje soud v řízení o žalobě na ochranu před nečinností správního orgánu na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
Úkolem soudu proto není zkoumat, zda byl žalovaný kdykoli v průběhu správního řízení nečinný, ale pouze zjistit, zda nečinnost trvá i ke dni, v němž soud rozhoduje, a je-li tomu tak, uložit žalovanému, aby ve stanovené lhůtě vydal rozhodnutí.
Ze správního spisu soud zjistil, že žalovaný již ve věci rozhodl (vydal žalobkyni povolení k trvalému pobytu); dotázal se proto zástupkyně žalobkyně, zda žalobkyně za těchto okolností trvá na své žalobě. Zástupkyni se mu však nepodařilo kontaktovat, proto s ní již dále nejednal a s týmž dotazem se obrátil na žalobkyni samotnou; ta však na dotaz nereagovala. Jelikož ke dni rozhodnutí soudu žalovaný nebyl nečinný a žalobkyně nevzala žalobu zpět, rozhodl soud o zamítnutí žaloby (§ 81 odst. 3 s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, a nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.; kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 7. února 2014
JUDr. Eva Pechová, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Jana Válková