USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Marcely Sedmíkové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobců : a) Ing. J. H. a b) A. H., proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, se sídlem v Hradci Králové, Pivovarské náměstí 1245, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. října 2013, č.j. 18326-VZ-2013, t a k t o :
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobci podali u Krajského soudu v Hradci Králové dne 31. 12. 2013 žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl jejich odvolání a potvrdil usnesení Městského úřadu Sobotka ze dne 18. 7. 2013, č.j. MUSO 1424/2013/TAJ/93/V5, jímž správní orgán prvního stupně zastavil řízení ve věci ochrany před zásahem do pokojného stavu dle § 5 občanského zákoníku. Řízení bylo zahájeno na základě návrhu žalobců, kteří se dožadovali ochrany před zřejmým zásahem do pokojného stavu, který měl spočívat v odstranění tří visacích zámků na vstupních dveřích do kůlen přilehlých k objektu č.p. 219 na st. p. č. 13 v k. ú. Sobotka. O předmětné nemovitosti mají žalobci vést restituční spory s městem Sobotka. Současně žalovaný neshledal důvody pro to, aby rozhodnutí správního orgánu prvního stupně prohlásil za nicotné.
Žalobci považovali rozhodnutí žalovaného za nezákonné, nebyl podle nich zjištěn objektivně skutkový a právní stav věci, rozhodnutí nebylo proto ani řádně a dostatečně odůvodněno. Navrhovali proto, aby krajský soud jak rozhodnutí žalovaného, tak prvoinstančního správního orgánu, zrušil, případně aby vyslovil jejich nicotnost.
pokračování 30A 1/2014
-2-
Uvedenou problematikou se v minulosti opakovaně zabýval jak Nejvyšší správní soud (viz jeho rozsudek ze dne 10. 2. 2004, č.j. 4 As 23/2003-52, či rozsudek ze dne 30. 3. 2006, č.j. 8 As 2/2005-32; dostupné na www.nssoud.cz), tak i zvláštní senát rozhodující dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. Z jeho usnesení ze dne 8. 10. 2008, č.j. Konf 8/2008-4 (rovněž dostupné na www.nssoud.cz), krajský soud vyjímá :
„Již ze systematického zařazení ustanovení § 5 občanského zákoníku je patrné, že ochrany se zde má dostat právům z občanskoprávních vztahů (§ 1 občanského zákoníku), nikoli veřejným subjektivním právům ve smyslu § 2 soudního řádu správního (srov. k tomu též č. 908/2006 Sb. NSS, nález Ústavního soudu ze dne 4. 6. 1998, sp. zn. III. ÚS 142/98, publikovaný pod č. 65/1998 Sb. ÚS, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 5. 2003, sp. zn. Pl. ÚS st. 18/03). Zmiňuje-li se toto ustanovení o nedotčeném právu domáhat se ochrany u soudu, má se tím na mysli soud v občanském soudním řízení, jednající podle části třetí občanského soudního řádu, jemuž pravidelně přísluší poskytovat ochranu soukromým právům (§ 7 odst. 1 o. s. ř.). Tento soud by pak v projednávané věci – stejně jako správní orgán poskytující předběžnou ochranu podle § 5 občanského zákoníku – posuzoval střet dvou soukromých práv, práv vlastnických. Pokud však již v soukromoprávní věci rozhodl na základě speciálního kompetenčního ustanovení § 5 občanského zákoníku správní orgán, může se žalobce obrátit na soud v občanském soudním řízení jednajícímu podle části páté občanského soudního řádu, který pak znovu uváží, zda došlo k zásahu do pokojného stavu, a zda je na místě zásah zakázat nebo uložit obnovení předešlého stavu. (…..)
Rozhodování o ochraně před zásahem do pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku je tedy rozhodováním ve věcech soukromoprávních; proto zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout o věci označené ve výroku přísluší soudu v občanském soudním řízení.“
Zvláštní senát se tak ztotožnil s předchozí shora citovanou judikaturou Nejvyššího správního soudu s výsledkem, že o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu vydanému podle § 5 občanského zákoníku jsou příslušné rozhodovat soudy v občanském soudním řízení, nikoliv soudy správní.
Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že v dané věci je nutno dále postupovat podle § 68 písm. b) a § 46 odst. 2 s. ř. s, neboť jde o řízení ve věci, o níž má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. Krajský soud musel proto žalobu, jakožto návrh podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), z uvedeného důvodu nepřípustný, odmítnout.
Žalobci mohou do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného žalobu podle části páté občanského soudního řádu k Okresnímu soudu v Jičíně (§ 250 odst. 2 o. s. ř.). Jestliže tak žalobci v této lhůtě učiní, platí, že soudní řízení podle části páté občanského soudního řádu o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví.
pokračování 30A 1/2014
-3-
V souvislosti s tím krajský soud zdůrazňuje, že uvedeným postupem nebudou v žádném směru dotčena práva žalobců. Naopak, ti se mohou obrátit za stávajících podmínek se svým návrhem na obecný soud, který v občanském soudním řízení, tedy v řízení nalézacím, jejich návrh posoudí při zachování všech procesních práv s tím souvisejících, včetně možnosti podání řádných či mimořádných opravných prostředků dle občanského soudního řádu. V řízení o této žalobě budou mít širší možnosti k uplatnění svých práv, neboť soud nebude vázán skutkovým stavem zjištěným správním orgánem, bude moci provádět nové důkazy i opakovat důkazy již provedené a dospěje-li k závěru, že věc měla být posouzena jinak, může přímo sám o ní rozhodnout rozsudkem, a nikoliv pouze zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit správnímu orgánu k dalšímu řízení, jak je to u řízení dle soudního řádu správního.
Výrok o nákladech řízení se řídí ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.)
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Hradci Králové dne 6. ledna 2014 JUDr. Jan Rutsch, v. r.
předseda senátu